Pravidelné prohlídky jsou nezbytné pro zabránění zhoršení zdravotního stavu nebo dalším komplikacím. Mohou odhalit závažný problém, který je zapotřebí zavčasu léčit, proto by se neměly odkládat ani v současné situaci. Vlivem obav z onemocnění COVID-19 mnozí pacienti stornují naplánované prohlídky a vyšetření u lékaře a hrozí, že po epidemii koronaviru nastane „epidemie odložené péče“. Po zrušení omezení se předpokládá zvýšený zájem pacientů o náhrady stornovaných termínů – a zdravotní zařízení pak nebudou mít dostatečnou kapacitu, čímž se výrazně prodlouží čekací lhůty.
Důležité je přijít včas...
Tento předpoklad platí i v oblasti urologie, kde může včasné vyšetření odhalit nebezpečnou rakovinu prostaty, která se zprvu neprojevuje žádnými viditelnými příznaky. Později na ni může upozorňovat časté močení či slabý nebo přerušovaný proud moči, bolest při močení či ejakulaci nebo krev v moči nebo ejakulátu.
„Preventivní vyšetření by měl zvážit každý muž po padesátce,“ uvádí profesor MUDr. Marek Babjuk, CSc., hlavní lékař pražské urologické kliniky UroKlinikum.
„Jedná se hlavně o možnost včasného záchytu rakoviny prostaty, kterou dnes můžeme zjistit již v době, kdy nemá jiné příznaky a kdy je vyléčitelná. Používáme k tomu mimo jiné krevní test PSA (prostatického specifického antigenu),“ dodává specialista na urologická nádorová onemocnění. Mezi nejohroženější skupinu patří pacienti nad 60 let, zasáhnout však může i mnohem mladší muže. Ti by měli být ostražití zejména v případě, že se nádor prostaty objevil v rodině – v takovém případě je vhodné docházet na pravidelné kontroly již po 40. roce. Při včasném odhalení a vhodné léčbě totiž existuje vysoká šance na úplné uzdravení.
Preventivní vyšetření se skládá z několika kroků
1) Všeobecná preventivní prohlídka.
Jedná se o celkové vyšetření, jehož součástí je doplnění pacientovy anamnézy. Zde je kladen důraz na výskyt kardiovaskulárních, plicních a nádorových onemocnění, poruchy metabolizmu tuků, hypertenze či diabetu. Lékař provede zhodnocení výsledků předepsaných preventivních vyšetření a kompletní fyzikální prohlídku, která zahrnuje např. kontrolu srdce a plic poklepem a poslechem, pohmatem štítnou žlázu. Lékař zkontroluje stav žil a tepen na dolních končetinách, změří krevní tlak a zjistí index tělesné hmotnosti, ověří sluch a zrak a provede další případná vyšetření.
2) Krevní test k určení hladiny prostatického specifického antigenu (PSA).
„Prostatický specifický antigen, zkráceně PSA, je bílkovina, která je tvořena buňkami prostatických žlázek. Buňky těchto žlázek vylučují tekutinu, která se stává součástí ejakulátu vycházejícího z penisu při pohlavním vyvrcholení. Malé množství tohoto antigenu se dostává do krevního oběhu, a proto může být detekováno z krevního vzorku. Samotný PSA není nebezpečný, ale jeho zvýšená hladina může signalizovat problém týkající se prostaty,“ vysvětluje MUDr. Jakub Fejfar z urologického oddělení Nemocnice Nový Jičín. Vyšetření PSA se provádí z malého vzorku krve pomocí přesné laboratorní imunologické metody a jeho hodnoty se udávají v nanogramech na mililitr (ng/ml).
3) Vyšetření prostaty pohmatem.
Při preventivní prohlídce se kromě testování PSA v případě karcinomu prostaty k diagnostice využívá také vyšetření pohmatem – per rektum. Toto vyšetření může zajistit jak praktický lékař, tak internista či urolog.
„Při prohlídce si lékař všímá zejména velikosti, tuhosti a ohraničení prostaty. Svá zjištění dá poté dohromady s výsledky krevního testu na PSA,“ popisuje MUDr. Jakub Fejfar.
4) Biopsie a další testy
Pokud výše uvedená vyšetření vedou k podezření na nádorové onemocnění, biopticky se odebírá vzorek prostatické tkáně za účelem potvrzení, či vyvrácení této diagnózy. Eventuálně další vyšetření, zejména ultrazvuk, CT, magnetická rezonance či scintigrafie kostí vedou k upřesnění diagnózy.
Čtěte také: První návštěva u urologa? Po 40. roce věku, i když nepociťujete potíže.
V akutních případech neotálejte
Nejen rakovina prostaty, ale i další urologická onemocnění si žádají pozornost a čím dříve se řeší, tím lepší výsledky léčba přináší. Obor se věnuje léčbě onemocnění vývodných cest močových (ledviny, močový měchýř, močová trubice) i mužských pohlavních orgánů (varlata, nadvarlata, prostata). Tyto choroby postihují muže všech věkových skupin, četnost jejich výskytu ale stoupá s věkem.
„Urologická onemocnění je možno úspěšně léčit, musí však být zachycena zavčasu. Každý muž, který má potíže s močením nebo jiné stesky související s urologickými orgány, by měl včas navštívit urologa,“ nabádá Marek Babjuk. Lékaře je samozřejmě nutné neprodleně kontaktovat v případě akutních zdravotních potíží. K urologovi se proto vypravte vždy, když máte viditelnou krev v moči či akutní potíže s močením, například bolest, pálení, retenci moči – tedy pokles vylučování, až úplné zastavení močení. Dále nepodceňujte nález nepřirozeného útvaru při samovyšetření varlat či bolesti v oblasti beder a podbřišku.
Čtěte také: I zdánlivě zdravý člověk může mít rakovinu prostaty
Zpřísněná hygienická opatření minimalizují rizika nákazy koronavirem
Péči o zdraví mnohým pacientům zkomplikovala zhoršená dostupnost péče, když se provoz zdravotnických zařízení musel následkem šíření koronaviru změnit a někteří lékaři dokonce zavřeli své ambulance. Důvodem byla nedostupnost ochranných pomůcek či absence personálu, ať už v důsledku onemocnění, nařízené karantény či péče o děti školou povinné. Řada nemocnic je také omezená výkony, které provádí, nebo místem, protože se mnoho oddělení mění na JIP. Přesto se nenechte odradit a nerezignujte na zdravotní péči. Vždy je zapotřebí najít řešení a případně se vydat k zastupujícímu lékaři nebo hledat jiné možnosti ošetření. Informaci o dostupné péči by měla podat vaše zdravotní pojišťovna. Mnohé ambulance a zdravotní centra jsou totiž v provozu i nadále, byť někdy v upraveném režimu a za důkladných hygienických opatření.
„Chtěl bych ubezpečit, že naše urologické ambulance fungují i v této situaci, která není jistě jednoduchá ani pro vás, ani pro nás. Samozřejmě si uvědomujeme riziko, které s sebou dané virové onemocnění nese, ale děláme maximum pro to, abychom rizika minimalizovali, používáme ochranné pomůcky, snažíme se využívat nejmodernějších možností desinfekce a pochopitelně organizujeme naši práci tak, abychom omezili kontakt mezi pacienty na minimum. Na druhou stranu jsme si vědomi skutečnosti, že pacienta mohou ohrožovat i jiná onemocnění než virová, na což v dnešní době někdy zapomínáme. Proto v případě, že budete mít jakékoliv potíže, jsme připraveni vám pomoci,“ apeluje profesor Babjuk. V případě, že patříte do rizikové skupiny nebo máte příznaky onemocnění COVID-19, kontaktujte nejprve lékaře telefonicky a domluvte se na dalším postupu.
