Sekundární prevencí nazýváme soubor prenatálních vyšetření, jejíž cílem je zjistit, zda se plod vyvíjí správně. Tato informace je důležití jak pro rodiče, tak i pro lékaře, kteří se budou po porodu o dítě starat.
Mezenchymální kmenové buňky, které tkáň pupečníku obsahuje, se vlastnostmi a potenciálním použitím navzájem doplňují s buňkami z pupečníkové krve. Zatímco v pupečníkové krvi převládají krvetvorné kmenové buňky, používané zejména na léčbu hematologických a onkologických onemocnění, tkáň pupečníku je bohatým zdrojem mezenchymálních kmenových buněk. „Obsahuje jich minimálně desetinásobně víc v porovnání s pupečníkovou krví“, vysvětluje vedoucí vědy a výzkumu Cord Blood Center RNDr. Miroslav Kubeš, CSc. a dodává, „protože jsou schopné přeměnit se na různorodé buňky anebo tkáně v lidském organismu, představují obrovský potenciál pro vyvíjející se léčbu mnoha onemocnění v regenerativní medicíně.“
Ve světě probíhá několik desítek klinických studií, kde se účinnost buněk z pupečníku ověřuje při rozmanitých diagnózách – cirhóza jater, roztroušená skleróza, cukrovka, popáleniny, ale i diabetická noha či autizmus. „Z mezenchymálních kmenových buněk se velmi lehce můžou vytvořit například buňky a tkáně kosti či chrupavky, nervy, hladké svaly, buňky srdcového svalu, kůže nebo jater,“ říká Miroslav Kubeš. Kromě regenerace tkáně se mezenchymální kmenové buňky z tkáně pupečníku klinicky zkoušejí i jako podpora při standardní transplantaci krvetvorných buněk.
První odběr v ČR
Kmenové buňky z tkáně pupečníku, stejně jako z pupečníkové krve, jsou mladé, chorobou, prostředím či léčbou nezatížené buňky, které jsou uchované v čase „nula“ života jedince. Jejich potenciál množení je proto největší, což je velkou výhodou oproti jiným zdrojům kmenových buněk. První odběr pupečníkové tkáně v Česku proběhl na konci září v Thomayerově nemocnici. Podle primáře Petra Kolka, který první odběr tkáně pupečníku v Čechách vedl: „Dnes nikdo nedokáže přesně odhadnut, co všechno se zničí, když kmenově buňky z krve a tkáně pupečníku končí místo uskladnění jako nepoužitý biologický odpad. I proto jsem nadšený, že jsem se mohl aspoň v malém podílet na zavedení nového medicínského postupu v Čechách. Fandím kmenovým buňkám a regenerativní medicíně“. Markéta Hansen, která první odběr tkáně v Čechách absolvovala, komentuje svoje rozhodnutí: „Chci, aby můj syn měl v budoucnu k dispozici všechny možné léčebné postupy, a proto jsem se rozhodla pupečníkovou krev i tkáň pro něj uchovat.“
Dvacet pět let od první transplantace pupečníkové krve
První odběr tkáně pupečníku české mamince připadl téměř přesně na den 25. výročí první transplantace pupečníkové krve chlapci s Fanconiho anémií, která se uskutečnila ve Francii 6. října 1988. Pupečníková krev, která byla původně považovaná jen za biologický odpad při porodu, se za 25 roků transplantovala více než 30 000 pacientům na světě. Historie
Pupečníková krev se na léčbu používá už 25 let. V roce 1988 – v čase první transplantace pupečníkové krve - byla známá jedna léčitelná diagnóza, v roce 2007 jich už bylo 40, v roce 2010 - 80. Kromě stoupajícího počtu diagnóz roste i počte jednotek pupečníkové krve ve veřejných i rodinných bankách.
Přečtěte si také
Když se z dívky stává žena – dospívají dnes dívky jinak?
Rakovina děložního čípku v číslech
Prevence strií: mazat a masírovat tělo každý den
Napište nám do diskuse nebo na [email protected].
Přidat nový komentář