Mám problémy s imunitou jsem často nemocná a potřebovala bych léky na posílení imunity můžete mi nějaké doporučit? Předem děkuji Růžena Seppová
Take nechut ke sve praci?
( Redakce | přečteno: 259711x )
Na únavu si stěžuje až jedna čtvrtina pacientů v ordinacích praktických lékařů. Kolik z nich trpí chronickým únavovým syndromem?
"Cítím se slabý. Bolí mě celé tělo. Připadám si jako bych právě uběhl maratón a přitom celý den jen sedím a listuji v časopisech. Je mi jako po těžké chřipce, ale už víc jak rok jsem nestonal. Žádný lék, odpočinek ani spánek mě nedokáže z té prokleté nemohoucnosti vysvobodit." Právě takto mohou znít stesky člověka, jehož únava se stala nemocí.
Únava je přirozenou reakcí našeho těla na zátěž. Je to výzva k odpočinku. Podobně jako hlad a žízeň vybízejí k jídlu a pití, únavou nás tělo vyzývá ke krátké přestávce, chvíli na zotavení. Pokud se rozhodneme, nebo jsme nuceni tuto výzvu ignorovat, může dojít k přetížení a poškození řady důležitých tělesných funkcí. Dojde k propuknutí doutnající nemoci, oslabené tělo podlehne i lehčí infekci, přetěžovaná kost se zlomí.
Odkládání odpočinku podle políček v diáři nás může po letech nepříjemně překvapit. Najednou nám nestačí víkend, týdenní dovolená, ani měsíc pracovní neschopnosti, abychom si dostatečně odpočinuli a byli schopni zase normálně pracovat. Únava se nás drží s nesmyslnou vytrvalostí. Jsme zdraví, nic nám nechybí, všechny lékařské výsledky jsou v pořádku. Tak co je špatně?
Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.
Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi
Co to tu jsou za nesmysli?syn spi 18hodin dene a nepracuje,a v clanku se dovim,neco v tom smyslu ze chronicky unavovy syndrom az tak nebezpecny neni..Tohle je jeste horsi nez rakovina tomu verte. Meli byste psat normalne a ne kraviny...
Žiji již asi 9 let s únavovým syndromem a naučila jsem se s ním skutečně dobře žít. Ve fázi nejhorší, kdy jsem mohla pracovat jenom 4 h denně (mám náročné duševní povolání s velkými nároky na koncentraci) a 20 h jsem prospala a cítila jsem se stále hůř a hůř, mě zachránila ozonoterapie. Vyzkoušela jsem i oxygenoterapii, ale ta vůbec nezabrala - naopak jsem onemocněla. Protože školní medicína nezná žádný lék ani konkrétní pomoc, čerpám jen z alternativních možnosti. Úspěšně jsem vyzkoušela mnoho přírodních produktů a bylinek, jako je maral, žen-šen, propolis, třezalka, echinacea, gingko-biloba, na bolesti kloubů i svalů je výborný známý "urologický čaj" běžně dostupný v lékárnách, který skvěle čistí a přináší úlevu, přípravek pm21 a další. Při nachlazení, které mívám jen zřídka, používám hlavně běžně dostupná homeopatika. Fyzicky mi hodně pomáhá kolo, procházky přírodou a turistika, plavání, lehké cvičení - vše s mírou podle sil. Nezbytné je pečovat i o duševní kondici - nejvíce mi pomohla scientologie svými auditingy, pomocí nichž je možno odbourat mnoho emocionální zátěže, je dobré meditovat při příjemné hudbě nebo v přírodě, také pomáhá pobyt na slunci bez slunečních brýlí, kde sluneční světlo vykonává mnoho pozitivního, mnoho sil je možno nabrat u moře, na psychiku dobře působí zpívání, esoterický tanec. Aby se člověk mohl uzdravovat, musí si také dát do pořádku vztahy s jinými lidmi, nesmí mít nablízku člověka, s nímž se necítí dobře nebo který mu ubližuje, a to jak doma, tak v pracovních vztazích. Je dobré mít práci, kterou děláme rádi, vyhledávat radosti, těšit se z maličkostí.
Přidat nový komentář