Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
Červené oči jako následek chybějících slz
I když syndrom suchého oka zhoršuje řada faktorů, například suchý vzduch v místnosti, kontaktní čočky, klimatizace nebo smog, nejčastěji to v současné době bývá sledování obrazovky mobilu nebo počítače. Už dávno neplatí, že unavené a červené oči trápí pouze lidi v kancelářích. Digitální zařízení jsou běžnou součástí života. Čas strávený u počítače se přitom v předvánočním období pravděpodobně ještě prodlouží při vyhledávání tipů na vánoční dárky na internetu i při nákupech přes e-shopy. Při přehlížení nepříjemných příznaků, zahrnujících mimo jiné zčervenání očí a pocit únavy, přitom může dojít postupně k poškození povrchových tkání.
„Příznaky syndromu suchého oka není vhodné přehlížet, úlevu přinese aplikace zvlhčujících očních kapek (tzv. umělých slz), ideálně bez konzervačních látek. Našim pacientům doporučujeme pravidelné kapání 3–5x denně. V případě intenzivních potíží je důležité nezapomínat na kapky před spaním, eventuálně aplikovat i gely či masti,“ radí MUDr. Věra Trnková, Ph.D., lékařka na oční klinice Lexum.
„Zmírnit příznaky pomohou i režimová opatření – umístit obrazovku počítače lehce pod úroveň očí, aby pohled směřoval dolů, nebo se nevystavovat přímému proudění vzduchu od ventilátorů, klimatizací a topení. Při práci na počítači či sledování displeje telefonu dochází ke snížení četnosti mrkání, navíc některá mrknutí nejsou kompletní, tedy nedojde k úplnému dovření oční štěrbiny. Vhodné je proto čas od času oči na několik vteřin cíleně zavřít a změnit směr i vzdálenost pohledu,“ doporučuje MUDr. Trnková.
Čtěte také: Syndrom suchého oka - nepleťte si ho s alergií
Červené oči a akutní onemocnění
Zánět spojivek je běžným onemocněním, které je způsobeno nejčastěji bakteriální nebo virovou infekcí, případně alergií. Projevuje se opět zarudnutím, dále slzením, svěděním, otokem víčka a v případě bakteriálního zánětu výtokem.
Zánětu je možné předcházet omezením dotyku očí, dostatečnou hygienou, užíváním vlastního ručníku a kosmetiky (včetně dekorativní) a ochranou očí v prašném prostředí nebo při plavání.
„V případě podezření na zánět spojivek je určitě správné kapat často a vydatně zvlhčující oční kapky a kapky s dezinfekčním účinkem. Vhodné je vyvarovat se slunečnímu záření a větru a používat sluneční brýle. Pokud do 2 dnů nedojde ke zlepšení stavu, případně se obtíže zhorší, doporučuji návštěvu očního lékaře. Ten na základě nálezu a diagnózy doporučí cílenou léčbu očními kapkami a/nebo mastí s antibiotiky, virostatiky, případně s protialergickým účinkem,“ radí MUDr. Věra Trnková, Ph.D.
Zánět spojivek není jediným problémem, který může naše oči potrápit. Mnohdy bývá spojen i se zánětem víček (ječné zrno, vlčí zrno, zánět okrajů víček). V závažnějších případech i se zánětem rohovky, který může být i zrak ohrožující. Všechny záněty mají společné dvě věci:
- Zaprvé jsou příznaky viditelné a nepříjemné, proto je řešíme s pomocí odborníka, ať již lékárníka, nebo lékaře.
- Zadruhé je to fakt, že existuje (v případě včasné diagnózy a léčby) relativně snadná léčba pomocí očních kapek a mastí, případně tablet.
Čtěte také: Zánět rohovky může vést i ke ztrátě zraku
Červené oči a covid-19
- Chronické komplikace – příznaky suchých očí může zhoršit také nošení roušky, kdy vzduch uniká pod rouškou směrem k očím. I v tomto případě pomohou umělé slzy.
- Akutní zánět spojivek může být jedním z doprovodných příznaků onemocnění covid-19
Když zůstává nemoc skryta
Oči se dokážou bránit a dát nám najevo, že něco není v pořádku. Bohužel toto neplatí u všech onemocnění. Postupného zhoršování zraku si nemusíme všimnout při zeleném zákalu, šedém zákalu ani u věkem podmíněné makulární degenerace. Šedý zákal je onemocnění, s nímž se dříve či později setkají 3 ze 4 seniorů. Jeho léčba spočívá v dnes již běžném několikaminutovém zákroku, při kterém dojde k výměně oční čočky.
V případě věkem podmíněné makulární degenerace, tedy onemocnění sítnice, bohužel léčba takto jednoduchá není. Onemocnění se může projevit dvěma způsoby: prvním je suchá forma, kdy dochází ke ztrátě zraku postupně a jedinou možností zůstávají vitaminy a úprava životního stylu. Závažnější je pak vlhká forma, u které hrozí praktická slepota v řádu týdnů.
„U vlhké formy VPMD dochází k prorůstání nových cév do žluté skvrny (makuly), která je místem nejostřejšího vidění na sítnici. Subjektivní potíže mohou být zpočátku minimální také proto, že je vidění postiženého oka kompenzováno obrazem zdravého oka. Častým příznakem onemocnění je pokřivené vidění, při čtení písmenka jakoby poskakují. Biologická léčba vlhké formy makulární degenerace je zaměřena na potlačení růstu nových cév v sítnici. I když dnes nelze vlhkou formu VPMD plně vyléčit, dokážeme u příbuzných pacientů s VPMD pomocí genetického testu stanovit míru rizika vzniku tohoto onemocnění,“ radí MUDr. Tomáš Jurečka, Ph.D., lékař na oční klinice Lexum.
Čtěte také: Vidím, že nevidím aneb jak poznáte, že trpíte oční vadou?
V případě, že onemocnění není spojené s viditelnými, nepříjemnými příznaky, je jediným způsobem, jak očím pomoci, pravidelná preventivní prohlídka. Na tu je čas jednou za 2 roky, ve věku nad 40 let i častěji.
Přidat nový komentář