Nosní polyp vzniká jako vleklé nenádorové zduření sliznice nosní a vedlejších nosních dutin. Výchlipky sliznice bývají solitární nebo vícečetné a jsou narůžovělé až šedavé barvy.
Příčina vzniku nosních polypů zůstává ve většině případů neznámá, obecně se však považuje za multifaktoriální. Předpokládá se, že vznik nosních polypů představuje vždy stejnou reakci sliznice na různé typy dráždění. Často vznikají na podkladě chronického zánětu sliznice nosu a vedlejších nosních dutin. Objevují se také u alergiků a pacientů s průduškovým astmatem. Dochází k otoku a zbytnění nosní sliznice. Vzhledem k tomu, že otok je směřován dolů ve směru gravitace, dochází postupně ke vzniku nosního polypu.
Nejčastějším místem výskytu nosních polypů je střední nosní průduch. Polypy obvykle postihují obě nosní dutiny a mají tendenci k pomalému růstu a pozvolnému uzávěru dutiny nosní. Pomalým zvětšováním mohou působit i místně roztlačováním okolních tkání včetně kostěného skeletu nosu. Protože sliznice vedlejších nosních dutin je svou skladbou obdobná jako v dutině nosní, dochází ke vzniku polypů také ve vedlejších nosních dutinách, a to nejčastěji v čichových sklípcích a v čelistních dutinách. Méně často bývají postiženy dutina čelní a dutina klínová.
Nosní polypy se v průběhu života objeví u každého stého člověka. Onemocnění se vyskytuje ve všech věkových kategoriích s maximem výskytu u lidí starších 40 let. Je čtyřikrát častější u mužů než u žen a jen výjimečně se vyskytuje u dětí. Pokud se nosní polypy vyskytnou v dětském věku, je nutné vyloučit cystickou fibrózu.
Rizikové faktory nosních polypů
Ačkoli není známa přesná příčina onemocnění, dává se vznik nosních polypů do souvislosti s chronickým zánětem nosní sliznice, (chronické, alergické rýmy), s astmatem, u malých dětí může být příčinou dokonce cystická fibróza, či ciliární diskineze (nepohyblivost řasinek), obojí jsou vážná onemocnění. Objevení se polypů je někdy reakce organismu na některé léky (Aspirinu, Ibalginu..)
Příznaky nosních polypů
Obtíže nemocného závisí z velké části na velikosti nosních polypů a na jejich etiologii. Nejčastěji si nemocní stěžují na:
- oboustrannou vleklou nosní neprůchodnost
- vodnatý výtok z nosu
- zhoršení čichu
- změny hlasu
- svědění
- záchvaty kýchání a slzení.
Na rozdíl od akutní rýmy, která odeznívá do 14 dnů, se symptomy neléčených nosních polypů pomalu zhoršují. Nemocní trpí pocitem „ucpaného nosu“ s nutností dýchat ústy. V noci může stav vést až k poruchám spánku (obstrukční spánková apnoe) nebo ke chrápání. Výtok z nosu bývá převážně vodnatý, méně často hlenovitý. Zahlenění s pocitem stálého zatékání hlenů z nosohltanu do polykacích cest je dalším nepříjemným symptomem. Nosní neprůchodnost je příčinou zhoršení až vymizení čichu a někteří nemocní udávají i zhoršení chuti. Změny hlasu, projevující se zavřenou huhňavostí, jsou způsobeny zmenšením rezonančních prostorů v nosní dutině. K typickým známkám prosté nosní polypózy nepatří bolest. Ta se může objevit v případě uzávěru vývodů vedlejších nosních dutin, kdy si nemocní stěžují na tlak nad dutinami, nebo – pokud je onemocnění komplikováno zánětem vedlejších nosních dutin – objevují se i bolesti hlavy.
Nepříjemným – i esteticky – projevem polypů je jejich vynoření z dutiny nosní nosními dírkami (toto se stává při pokročilých stádiích).
U pacientů s průduškovým astmatem může při rozvoji nosní polyposy dojít k zhoršení projevů astmatu a také k zhoršenému efektu zavedené léčby.
Diagnostika nosních polypů
Vyšetření a léčba nosních polypů patří do rukou ORL lékaře, případně alergologa.
Základním vyšetřením je přední rinoskopie, při které lékař používá nosní spekulum. Přední rinoskopie bývá doplněna rinoskopií zadní, kdy s pomocí zahřátého zrcátka získáme informaci o stavu sliznice a o případném dosahování nosních polypů do oblasti nosohltanu.
Přesnějším vyšetřením je endoskopie nosní dutiny.
Základním zobrazovacím vyšetřením u nosních polypů je rentgen vedlejších nosních dutin. Podstatně přesnější metodou je počítačová tomografie (CT), která informuje o rozsahu zánětlivých nebo nádorových změn v oblasti nosu a vedlejších nosních dutin. Vzhledem k variabilním anatomickým poměrům v dané oblasti musí být CT vyšetření provedeno před každou plánovanou operací.
Alergologické, imunologické a pneumologické vyšetření bývá provedeno u všech nemocných s nosními polypy, kteří mají současně vleklé onemocnění dolních cest dýchacích nebo nereagují na místní konzervativní léčbu. Součástí zmíněných vyšetření jsou zpravidla i kožní prick testy a vyšetření krve. Dále může být proveden cytologický stěr z povrchu nosních polypů nebo biopsie, která bývá prováděna ambulantně v lokální anestézii s cílem vyloučit malignitu.
Léčba nosních polypů
Dříve se většinou přistupovalo k chirurgické léčbě a polypy byly ihned odstraňovány. V souvislosti s novými teoriemi o jejich vzniku se ale nyní dává přednost konzervativní léčbě. Teprve pokud selhává konzervativní léčba, nastupuje léčba chirurgická.
Konzervativní léčba
V konzervativní léčbě jsou na prvním místě intranazální kortikosteroidy, které potlačují chronickou zánětlivou aktivitu nosní sliznice. Jedná se o každodenní aplikaci léku ve formě nosního spreje. Lokální kortikosteroidy mívají velmi dobrý účinek u malých nosních polypů, ale jsou zpravidla neúčinné při rozsáhlejších změnách. V pooperačním období aplikace lokálních kortikosteroidů zamezuje nebo alespoň zpomaluje nový růst nosních polypů. Jeli třeba, podávají se kortikoidy i celkově.
Podobný protizánětlivý účinek jako lokální kortikosteroidy mají některá antibiotika, například makrolidy. Účinnost lokálních kortikosteroidů umocňují výplachy dutiny nosní solnými roztoky zahřátými na tělesnou teplotu, které by měly být prováděny nejméně 2krát denně.
V případě prokázaného alergického terénu je na místě užívání celkových antihistaminik. Rozhodně by se pacienti s nosní polyposou měli vyhnout opakované a dlouhodobé aplikaci anemizačních nosních přípravků. Tyto léky sice krátkodobě přinášejí úlevu, především od nosní obstrukce, ale při opakovaném a častém používání vedou k těžkému poškození nosní sliznice, ne zřídka nevratnému.
Chirurgická léčba
Cílem chirurgické léčby je odstranění nevratných změn při současném šetření nepostižené sliznice. Odstranění nosních polypů se provádí v lokální nebo v celkové anestézii. V lokální anestézii se operují nemocní s převážně stopkatými polypy dutiny nosní, které se nešíří do vedlejších nosních dutin.
Odstranění polypů - polypektomie
Polypektomie neboli odstranění nosních polypů je ambulantní zákrok v místní slizniční povrchové anestézii. Zákrok je prováděn pod stálou endoskopickou kontrolou TV řetězce, buď klasickou metodou speciálním instrumentáriem nebo za pomocí moderního diodového chirurgického laseru. Operace je ukončena přední tamponádou. Zákrok v místním znecitlivění nebývá zcela bez bolesti a výkon poměrně dost krvácí. Po výkonu je nezbytná krátká 45 minutová observace. Výsledkem operace je rychlé zprůchodnění dýchacích cest, které vede k obnově fyziologického dýchání nosem.
Odstranění polypů laserem
Odstranění polypů laserem je podstatně šetrnější, je to téměř bezbolestný zákrok a postižené místo pak díky rychlému a rovnému řezu laserovým paprskem krvácí jen minimálně. Odstranění polypů laserem se provádí v celkové anestesii nebo analgosedaci, navozené pomocí zklidňujících léků a léků proti bolesti. Po zákroku jsou klienti prakticky bez potíží, během zákroku je krvácení většinou minimální a proto po dospání klient může odejít domů.
Chirurgická léčba v celkové anestézii je volena u polypů dutiny nosní při současných difúzních slizničních změnách v oblasti vedlejších nosních dutin. Protože jejím cílem je ušetření funkčních i anatomických struktur nosu a vedlejších nosních dutin, je označována jako funkční endoskopická chirurgie dutin (FESS, functional endoscopic sinus surgery).
Komplikace nosních polypů
Hlavní komplikací u léčených polypů je jejich opakované navracení.
Při neléčeném onemocnění nosní polypy postupně vyplní celou dutinu nosní, veškeré vedlejší nosní dutiny a mohou se začít propagovat do nosohltanu. Jejich tlak postupně začne narušovat jemné kostěné hranice jednotlivých vedlejších dutin nosních. Pacient trpí bolestmi hlavy, nedýchání nosem podporuje i opakované záněty dolních cest dýchacích, u astmatiků se výrazně zhoršuje asthma bronchiale. Pacient trpí častými akutními vzplanutími této choroby se všemi možnými komplikacemi akutních zánětů dutin.
Prevence vzniku nosních polypů
Vzhledem k tomu, že není známa příčina onemocnění, je těžké mu předcházet. V souvislosti s možností vlivu chronických onemocnění horních cest dýchacích na rozvoj nosních polypů, je vhodné tyto záněty včas, účinně a dokonale léčit, aby sliznice nosu byla v co nejlepším stavu – co nejméně zatěžována a narušována zánětlivými procesy.
Zdroj: zdravi.euro.cz
