Prodělal jsem CMP .RES:Uzávěr A basilaris nad odstupy Aa cerebelli sup.sycení ACP oboustranně z karotického povodí přes zadní komunikanty.Uzávěr CI úseku A vertebralis 1.dx.Je možno tuto diagnosu vyřešit chirurgicky? Jaké jsou další možnosti léčby ,mimo používání léku "PLAVIX".
Cévní mozková příhoda (též ictus, mozková mrtvice nebo mozkový infarkt) je náhle se rozvíjející postižení určité části mozkové tkáně, které vzniká v důsledku poruchy mozkového krevního oběhu. Podle mechanismu vzniku se mozkové příhody dělí na ischemické (dojde k uzávěru mozkové tepny sraženinou) a hemoragické neboli krvácivé (dochází k porušení stěny mozkové cévy, a to způsobuje krvácení do mozku či mozkových obalů). Mozkový infarkt je akutní onemocnění a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Mrtvice člověka nezasáhne bez varování. Existuje tzv. poslíček mozkové příhody. Může se stát, že krevní sraženina na chvíli ucpe některou z cév v mozku, což vede například k náhlé ztrátě zraku nebo neschopnosti mluvit. Protože příznaky většinou během několika minut odezní, mnoho lidí tomuto drobnému výpadku nevěnuje pozornost. Avšak za několik hodin, dní nebo týdnů může člověka postihnout cévní mozková příhoda s vážnými následky.
Mrtvice postihuje i mladé lidi
Cévní mozková příhoda (CMP) neboli mrtvice nejvíce postihuje starší lidi nad 70 let, ale nevyhýbá se ani mladším ročníkům. Zasahuje shodně muže i ženy. Příčinou bývá často nezdravý životní styl. Kouření, nedostatek pohybu, tučná strava a u žen s poruchou krevní srážlivosti může být na vině i hormonální antikoncepce.
Čtěte také: Mýty kolem mrtvice
Jak rozpoznat cévní mozkovou příhodu?
Nejčastějšími příznaky mrtvice je povislý koutek, ochabující končetiny nebo náhlá porucha řeči. K tomu se často přidružují další příznaky, jako silná bolest hlavy, brnění končetin, pocity na zvracení, někdy i mdloby. Jedním z testů je nechat pacienta předpažit obě ruce, a pokud jedna z nich výrazně klesá, může se jednat o mrtvici.
„Bohužel, pokud mrtvice někoho postihne na ulici, často se pomoci dočká až pozdě. Příznaky totiž mnohdy připomínají opilost a kolemjdoucí v takovém případě sanitku nezavolají. Tyto případy mohou mít fatální následky,“ vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph. D., primář neurologie ve FN Motol. Současně také varuje před tím, aby se lidí pokoušeli dojet do nemocnice sami:
„Až 10 % pacientů s mrtvicí se snaží dostat do nemocnice svépomocí. Není to dobrý nápad. Přestože máme v republice dostatek specializovaných center, v mnoha nemocnicích podmínky pro léčbu mrtvice nejsou. Pak musí pacient podstoupit další převoz a zbytečně ztrácí to nejcennější: čas, který rozhoduje o jeho dalším životě i postižení. Máte-li podezření na mrtvici, volejte 155. Záchranáři budou přesně vědět, kam pacienta odvézt a předem mu tam předjednají místo i okamžité zahájení léčby,“ doplňuje Aleš Tomek.
Čtěte také: Cévní mozková příhoda - rozpoznejte včas její příznaky
Rozhoduje čas
Čas hraje v léčbě mrtvice opravdu zásadní roli. Pokud se pacient dostane do nemocnice do 90 minut, má 50% šanci na úplné vyléčení. Do tří hodin se zcela vyléčí jeden ze sedmi pacientů, nad 4,5 hodiny je to jen jeden ze čtrnácti. Ostatní se budou dlouhodobě potýkat s většími či menšími následky, někteří budou doživotně odkázaní na pomoc ostatních. V dnešní době je sice možné léčit některé pacienty pomocí trombektomie až do 24 hodin, ale dopředu nelze říct, u kterého pacienta bude léčba úspěšná.
Proč tedy lidé nereagují zavčas a nevolají první pomoc?
„Primárně z nevědomosti. Pokud člověk doslova padne, tak asi nikdo neváhá a sanitku rovnou zavolá. Jenže lehčí příznaky lidé často nepoznají nebo je bagatelizují a do nemocnice vyrazí, až když je jim opravdu zle. A tehdy už jsou následky často nevratné. Každopádně je zajímavé, že spousta lidí si neváhá záchranáře zavolat k vyvrknutému kotníku, ale u mrtvice váhají, protože neví, o co se jedná. Ze všech výjezdů sanitek tvoří jen 1 % výjezdy k cévní mozkové příhodě. Opravdu není třeba čekat a zavolání 155 jakkoli odkládat, i když si nejsme 100 % jistí, že jde o mrtvici. Tady platí pravidlo „raději volat zbytečně, než pozdě“,“ vysvětluje Aleš Tomek.
Čtěte také: Rehabilitace po mrtvici: rychlost rozhodne
Mrtvici lze předcházet
Mrtvici pomáhá předcházet také prevence, zdravý životní styl, každodenní pravidelný pohyb alespoň v podobě procházek, zdravá strava s dostatkem zeleniny a odpočinek. Naopak kouření, stres, nadváha a častá konzumace nezdravých pokrmů a slazených nápojů riziko mrtvice zvyšuje.
Ve většině případů je důvodem úmrtí nebo doživotního postižení fakt, že se pacient nedostane do nemocnice včas. Problém však není v nedostatku odborných pracovišť – Česká republika disponuje celkem 47 specializovanými centry. V roce 2021 byla nově zřízena centra také v Mostě a v Jindřichově Hradci. Garantovaná dojezdová vzdálenost do nejbližšího centra je u nás do 90 minut. Problémem zůstává, že lidé neumí rozpoznat příznaky mrtvice, dlouho váhají se zavoláním sanitky, a pacient tak často přijede do nemocnice ve fázi, ve které už neexistuje účinná pomoc. Nadační fond Čas je mozek proto dlouhodobě učí veřejnost rozeznat její hlavní i vedlejší příznaky a v případě podezření okamžitě volat záchrannou službu. Díky zapojení odborníků zároveň pomáhá pacientům, kteří CMP překonali, se zařazením do aktivního života a poskytuje podporu jejich rodinám.
Zdroj: casjemozek.cz
Přidat nový komentář