Autismus je vrozená neurologická porucha, která se diagnostikuje na základě projevů chování. Konkrétně jde o kognitivní vnímání pacienta a v důsledku toho pak i jeho chování. Postižený nevidí svět tak jako zdraví lidé, což často vede k tomu, že na běžné podněty a situace reaguje nezvyklým způsobem.
Autismus se projevuje již v raném dětství, a to obvykle kolem druhého roku. Častěji postihuje chlapce (v poměru 3:1) a ideálně by měl být diagnostikován do 36 měsíců věku dítěte. Řadí se mezi PAS neboli poruchy autistického spektra, které zahrnují mimo jiné také Aspergerův syndrom nebo dětskou dezintegrační poruchu.
Vznik autistické poruchy je vrozený - podmíněn geneticky (příznivou či nepříznivou kombinací 12-15 genů) či metabolickou vadou. Jedná se o skupinu různorodých poruch od méně závažných či lehkých, středně těžkých až po těžké poruchy.
Příznaky PAS se rozvíjejí od narození, mění se v čase a trvají po celý život jedince v různé formě. Klinické projevy autistických poruch se postupně objevují již od útlého dětství. V raném dětském věku a předškolním období jsou změny ve fungování postiženého jedince méně nápadné a zároveň se v tomto věku projevují symptomy pro autismus typické. Ve vyšším věku tj. nad 6 let u dítěte mohou některé typické autistické projevy téměř vymizet (proto mohou mít děti s PAS i mylně diagnostikovanou jinou poruchu), či ustoupit do pozadí, ale objeví se další jiné symptomy, které však již nejsou pro autismus typické, obojí může významně komplikovat diagnostiku poruchy. Včasná diagnostika PAS je velmi důležitá z hlediska dalšího fungování postiženého jedince a jeho rodiny zejména proto, že při brzkém a správné odhalení této poruchy, je možné zvolit adekvátní vzdělávací program pro dítě a edukovat rodinu o nemoci a zabránit tak následné traumatizaci dítěte i jeho rodiny.
Diagnostika autistických poruch patří do rukou školeného dětského psychiatra, který dítě podrobně vyšetří, provede specializované vyšetření zaměřené na poruchy autistického spektra a vyhodnotí nálezy z psychologického vyšetření a zprávy o chování dítěte od rodičů a ze školky či školy.
Autismus u dětí provází mnoho mýtů
Na některé z nich upozorňuje Občanské sdružení ProCit, které se věnuje péči o osoby s poruchami autistického spektra více než 12 let. Od roku 2014 nabízí i sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi s handicapem, zejména pak pro děti s autismem ve věku od 1 do 26 let.
„Zůstává fakt, že na spektru, na kterém se nacházíme my všichni, se lidé s autismem ocitli za nějakou pomyslnou hranicí a naplnili kritéria pro stanovení diagnózy. Stručně řečeno, došli ve své ´jinakosti´ dál než my ostatní,“ říká předsedkyně ProCit Irena Vítovcová.
Mýtus č. 1: Typický autista je geniální
Nejčastějším mýtem, který má většina lidí spojený s autismem, je představa, že typický autista je geniální Rain Man (Postava ze stejnojmenného amerického filmu, která trpí autismem. Jeho genialita spočívá v tom, že dokáže geniálně počítat, zejména pak karty v Black Jacku). Člověk s autismem je ve většině případů mentálně retardovaný a tím pádem se u něj nevyskytuje logicky žádná výjimečnost ani genialita.
„Výjimeční, jedineční bývají někteří lidé s Aspergerovým syndromem, jsou to právě oni, kteří mohou být nadmíru inteligentní. V jedné oblasti mohou být geniální, ale zároveň v jiných oblastech mohou mít deficit takového charakteru, že jim způsobuje problémy v běžném životě,“ upřesnila Irena Vítovcová. V praxi to znamená, že lidé s poruchami autistického spektra mají geniální schopnosti pouze výjimečně.
Někteří lidé s Aspergerovým syndromem si vysoký intelekt samozřejmě uvědomují. V těchto případech je pak hodně důležité, jaké jsou osobnosti, zda jsou introverti, melancholici, úzkostní nebo uzavření lidé, či naopak extroverti.
„Introverti bývají většinou obětí šikany. Extroverti naopak mohou být těmi, kteří šikanují,“ vysvětlila Irena Vítovcová.
Mýtus č. 2: Děti s autismem nerady objímají, nemají rády city a emoce
„Máme v ProCitu mnoho dětí s autismem, které projevují city velice dobře. Rády nás objímají, pusinkují a drží se některých lektorů jako klíště. My je naopak v rámci nácviků sociálních dovedností učíme vhodnému sociálnímu chování,“ řekla Irena Vítovcová.
Mýtus č. 3: Děti s poruchou autistického spektra chodí po špičkách
Po špičkách v určitém období chodí i spousta zdravých dětí.
„Z praxe máme mnoho zkušeností s dětmi na spektru a mohu říct, že žádné dítě není stejné. Autistické děti mají stejně jako ostatní svůj osobitý vývoj, projevy i postup v časové lince. Není proto možné označit některé symptomy autismu za typické. Například to, že některé děti chodí po špičkách, ještě neznamená, že mají PAS,“ vysvětlila Irena Vítovcová, předsedkyně Občanského sdružení ProCit.
Mýtus č. 4: Mnoho lidí s autismem neudrží oční kontakt
Je to u každého jedince jiné. Někdo očima uhýbá, a naopak některé autistické děti koukají tak intenzivně, až uhnou pohledem ostatní. Zde se opět jedná o nácvikové aktivity, které jsou součástí terapií ve sdružení ProCit.
„Spousta takových dětí, které u nás za 11 let odrostly a jimž je teď 20 let, se naučila správnému očnímu kontaktu,“ dodala Irena Vítovcová.
Mýtus č. 5: Dieta autismus vyléčí
Hodně často si lidé myslí, že pokud se dětem s autismem nasadí bezlepková nebo bezlaktózová dieta či veganství, tak se vyléčí. Je to velký omyl, protože autismus je vrozená psychiatrická vada. Z autismu se nedá vyléčit, pouze jde zmírnit některé příznaky. Samozřejmě platí, že některý člověk s autismem je hyperaktivnější. Pokud se mu sníží přísun cukru, tak se stejně jako zdravý člověk zklidní, avšak nevyléčí.
Většina lidí s poruchami autistického spektra má málo hormonu serotoninu a dopaminu. Špatně se jim také vyplavuje hormon melatonin, hormon spánku. Proto někteří lidé s autismem mají problém se spánkem, a to jak dospělí, tak ti malí.
Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Důsledkem poruchy je, že děti, potažmo dospělí, dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívají. Včasný záchyt autismu a započetí cílené terapie zvyšuje šanci, že se podaří nastartovat další pozitivní vývoj. Vyšetření za účelem včasné diagnostiky poruch autistického spektra (PAS) se provádí plošně v rámci preventivní prohlídky v 18 měsících věku. Včasná diagnostika je totiž při zvládání této vývojové poruchy osobnosti naprosto zásadní.
Někteří dospělí jedinci jsou schopni se plně či s omezením zapojit do života, ti se závažnějšími potížemi jsou odkázání na pomoc okolí.
Zdroj: autismusprocit.cz
