Malé tmavé tečky, čmouhy a skvrnky, vlákna či nitky nebo kousky pavučin. Tyto nepravidelné tvary, které se pohybují v zorném poli a znepříjemňují vám vidění, nejsou jen optickou iluzí. S největší pravděpodobností se u vás vyskytly sklivcové zákalky.
Mateřídouška a tymián jsou blízkými příbuznými. Patří do stejné čeledi rostlin, mají podobný vzhled, stejné obsahové látky a stejné využití. Rozdíl je v tom, že při vyslovení slova tymián si představíme nejspíš kuchyni, vyslovíme--li slovo mateřídouška, napadne nás hřbitov "... i zželelo se matce milých dítek a duše její se vrátila. Vtělila se v drobnolistý kvítek, jímž mohylu svou pokryla."
Tymián obecný je ušlechtilejším bratrem mateřídoušky. Původ tymiánu je ve Středomoří, u nás se pěstuje na zahrádkách jako koření. Na rozdíl od mateřídoušky má lodyhy dřevnaté. Květy mají nachovou barvu.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba thymi). Tymián má vyšší obsah silice. Stejně jako mateřídouška působí především protizánětlivě, je výborným dezinfekčním prostředkem dýchacích cest a trávicího traktu. Působí protikřečově a zlepšuje trávení. Je to jedna z nejsilněji působících rostlinných antiseptických drog, účinná proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům. Spolehlivě účinkuje i zevně v kloktadlech, koupelích a obkladech. Tymián není určen k dlouhodobému používání, rovněž se nedoporučuje překračování uvedených dávek. Provensálské koření, jehož je tymián součástí, doporučujeme bez omezení.
Přidat nový komentář