Každou vteřinu se na světě infikuje tuberkulózou jeden člověk.
Čerstvá data Registru tuberkulózy říkají, že v České republice trpí touto nemocí 259 mužů a 121 žen. Loni na tuberkulózu v Česku zemřelo 18 lidí, což je o 7 méně než v roce 2017. Nejvíce lidí s tuberkulózou je tradičně v Praze – přesně 84. A hlavní město také překračuje celorepublikový průměr počtu nemocných cizinců. Zatímco v republice je to 33 %, v Praze činí podíl tuberkulózy u osob narozených mimo ČR téměř 43 %. Středočeský kraj a Kraj Vysočina jsou jediné dva kraje České republiky, kde meziročně vzrostl počet lidí s touto nemocí. Zatímco v roce 2017 lékaři ve Středočeském kraji našli tuberkulózu u 49 osob, loni už to bylo 51.
„Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Nesmíme však usnout na vavřínech. Za relativně nízkými počty nemocných je tvrdá práce českých pneumologů při včasném záchytu, rychlém nasazení léčby a řadě protiepidemických opatření,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Čtěte také: Tuberkulóza: V boji s touto nemocí je nejdůležitější včasná a řádná léčba
Nové skupiny pacientů ohrožené tuberkulózou
Přestože počty nemocných meziročně klesly, lékaři varují před přílišným optimismem. Vznikají totiž nové skupiny ohrožené tuberkulózou. Pneumologové například upozorňují na rizika spojená s transplantací orgánů či biologickou léčbou. Právě nasazení takové léčby, jež pomáhá například pacientům s roztroušenou sklerózou, rakovinou, revmatoidní artritidou, lupénkou nebo Crohnovou chorobou, může probudit dosud spící latentní tuberkulózní infekci.
„Pacienti se v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi tuberkulózy a ty dosud v klidu „dřímou“ v jejich těle. Ve chvíli, kdy dostanou biologické léky na jiné onemocnění, mohou tyto léky narušit ochrannou bariéru v jejich těle a bacil se vzbudí. Nedokáží pak čelit vzniku tuberkulózy, jež pro ně může být smrtelná. Riziko nákazy tuberkulózou je v těchto případech pětadvacetkrát vyšší než u zdravé populace,“ vysvětluje prof. Vašáková.
Plicní lékaři tak doporučují provést u všech, které čeká léčba biologickými léky, tuberkulinový kožní test, a pokud se objeví reakce, pak ještě složitější krevní test – tzv. IGRA test. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, čelí dokonce až o 70 % vyššímu riziku nákazy tuberkulózou.
Čtěte také: Tuberkulóza napadá nejen plíce, ale i pohlavní orgány nebo kosti
Nákaza přichází ze zahraniční
Nebezpečí nákazy tuberkulózou s sebou přináší také nedostatečné zdravotní kontroly tzv. agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do Česka za prací. Najímají je agentury, které je přidělují na základě poptávky do firem v Česku.
„Měly by garantovat jejich dobrý zdravotní stav. Praxe je taková, že tito lidé často neprojdou zdravotními prohlídkami, které by tuberkulózu a další nakažlivé nemoci odhalily. Tím, že nejsou zaměstnanci podniku, kam nastupují, netýkají se jich vstupní prohlídky před nástupem do zaměstnání. Jejich stav garantuje agentura, a pokud ona tuto prohlídku neprovede a pustí nemocného do práce, dostává se tak nemocný do bezprostředního styku se zdravými zaměstnanci,“ vysvětluje MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
„Většinou jde o lidi ze zemí na východ od nás, kde je výskyt tuberkulózy mnohem vyšší,“ doplňuje MUDr. Šonka.
Aktuální čísla z Registru tuberkulózy ukazují, že v Plzeňském kraji činí podíl tuberkulózy u osob narozených mimo Českou republiku 52 %, což dalece převyšuje celorepublikový průměr. Nemoc lékaři nejčastěji objeví u Ukrajinců, Slováků, Rumunů či Vietnamců.
Čtěte také: Očkování dětí proti TBC
Preventivní opatření
Počet nemocných dětí se drží již druhým rokem na 6 případech. Aby se pneumologům dařilo lépe odhalovat rizikové skupiny dětí, uspořádali loni vzdělávací cykly pro dětské praktické lékaře. Doporučili jim, aby s rodiči novorozeného dítěte vyplnili dotazník.
„Jeho účelem je odhalit, zda se dítě nepohybuje v prostředí, kde by se mohlo nakazit, a pokud ano, navrhnout očkování proti tuberkulóze,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.
Tuberkulóza (TBC)
Tuberkulóza (lidově souchotiny nebo úbytě) je celosvětově rozšířené onemocnění, jehož původcem u lidí je Mycobacterium tuberculosis (dříve nazývané „bacil Kochův“, BK). Jedná se o infekční onemocnění nejčastěji postihující plíce, může však postihnout i jiné orgány, jako např. lymfatické uzliny, mozkové pleny, močové ústrojí, klouby a kosti, a také kůži. Šíření tuberkulózy se děje kapénkovou infekcí. Zdrojem je člověk s nepoznanou TBC plic, který kašle a vykašlává kapénky obsahujíc mykobaktéria.
Příznaky onemocnění TBC
- Dlouhodobě zvýšené teploty nebo horečky nad 38 stupňů, které nepoklesnou ani při užívání antibiotik.
- Mohou se objevit i další potíže - zvýšená, charakteru života neodpovídající únava, malátnost a hubnutí.
- Někteří pacienti se v noci výrazně potí a jiní zase trpí kašlem. Kuřáci jej sice mají a měli, ale najednou se stává intenzívnější, dlouhodobější. Suchý dráždivý kašel nebo chrapot, který se později mění v kašel produktivní a sputum může obsahovat i příměsi krve. Stává se, že vykašlávání krve bývá prvním projevem. Takové potíže mohou mít i lidé se zápalem plic, s nádorovým, hematologickým nebo také s jakýmkoli jiným onemocněním, takže se nemusí na tuberkulózu hned pomyslet.
U tuberkulózy jiných orgánů pak příznaky závisejí na lokalizaci onemocnění.
Proto jsou příznaky velmi různé a mohou zahrnovat:
- Bolesti v zádech a poruchy hybnosti
- Únava, anémie
- Bolesti kloubů
- Bolesti v oblasti ledvin a močovodů
- Bolesti v malé pánvi
- Horečka a dušnost
- Změna vědomí, bolesti hlavy, koma
Latentní TB infekce nevyvolává žádné příznaky.
Přestože TBC je dnes již poměrně vzácná, je na ni třeba stále myslet - zvláště u rizikových skupin obyvatelstva. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také osobám sociálně slabým a nepřizpůsobivým, protože svým způsobem života mohou být zdrojem mikroepidemií. Při déletrvajících necharakteristických potížích (únavnost, hubnutí, subfebrilie) a při změně charakteru kašle u kuřáků, která trvá déle než 14 dní, je potřebné a indikované rentgenové vyšetření hrudníku.
