Každou vteřinu se na světě infikuje tuberkulózou jeden člověk.
Počet nemocných tuberkulózou se v Česku vůbec poprvé v historii dostal pod 400 případů za rok. Lékaři ale varují před předčasným optimismem, pokles může mít na svědomí to, že se nemocní kvůli koronaviru loni vyhýbali nemocnicím obloukem, a případy tak „doběhnou“ později. Plicní lékaři každoročně zveřejňují čísla při Světovém dnu boje proti tuberkulóze, který je 24. 3. – letos přesně 139 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc zvanou tuberkulóza.
Tuberkulóza (TBC)
Tuberkulóza (lidově souchotiny nebo úbytě) je celosvětově rozšířené onemocnění, jehož původcem u lidí je Mycobacterium tuberculosis (dříve nazývané „bacil Kochův“, BK). Jedná se o infekční onemocnění nejčastěji postihující plíce, může však postihnout i jiné orgány, jako např. lymfatické uzliny, mozkové pleny, močové ústrojí, klouby a kosti, a také kůži. Šíření tuberkulózy se děje kapénkovou infekcí. Zdrojem je člověk s nepoznanou TBC plic, který kašle a vykašlává kapénky obsahujíc mykobaktéria.
Zdrojem je člověk s nepoznanou TBC plic, který kašle a vykašlává kapénky obsahujíc mykobaktéria. K nákaze je nutné být s nemocným minimálně osm hodin v uzavřeném prostoru. Nakazit se na veřejných místech je tak v podstatě nemožné. Reálné riziko však hrozí rodinným příslušníkům, spolubydlícím a spolupracovníkům nemocných.
Onemocnět tuberkulózou může prakticky kdokoliv. Nejčastějšími rizikovými skupinami jsou bezdomovci, narkomani, imigranti se zemí s vysokým výskytem TBC nebo pacienti s nemocemi, které snižují imunitu. Ohrožení mohou být například senioři, pacienti po transplantaci a onkologicky nemocní.
V poslední době se TBC objevuje u zcela netypických pacientů- například těch, jejichž imunita je oslabena kvůli léčbě jiného onemocnění. Jsou to především pacienti, kteří prochází biologickou léčbou nemocí (Crohnova choroba, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida apod.) Tito pacienti jsou ohroženi tzv. latentní tuberkulózní infekcí, která nemá typické projevy, není vidět na rentgenu a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. Z tohoto důvodu sestavili pneumologové nový doporučený postup pro screening latentní tuberkulózní infekce u rizikových a přitom netypických skupin obyvatel. Ti nejprve projdou tuberkulinovým kožním testem, a pokud se objeví reakce, pak podstoupí ještě složitější krevní test, tzv. IGRA test.
Příznaky onemocnění TBC
- Dlouhodobě zvýšené teploty nebo horečky nad 38 stupňů, které nepoklesnou ani při užívání antibiotik.
- Mohou se objevit i další potíže - zvýšená, charakteru života neodpovídající únava, malátnost a hubnutí.
- Někteří pacienti se v noci výrazně potí a jiní zase trpí kašlem. Kuřáci jej sice mají a měli, ale najednou se stává intenzívnější, dlouhodobější. Suchý dráždivý kašel nebo chrapot, který se později mění v kašel produktivní a sputum může obsahovat i příměsi krve. Stává se, že vykašlávání krve bývá prvním projevem. Takové potíže mohou mít i lidé se zápalem plic, s nádorovým, hematologickým nebo také s jakýmkoli jiným onemocněním, takže se nemusí na tuberkulózu hned pomyslet.
Další příznaky TBC
U tuberkulózy jiných orgánů pak příznaky závisejí na lokalizaci onemocnění. Proto jsou příznaky velmi různé a mohou zahrnovat:
- Bolesti v zádech a poruchy hybnosti
- Únava, anémie
- Bolesti kloubů
- Bolesti v oblasti ledvin a močovodů
- Bolesti v malé pánvi
- Horečka a dušnost
- Změna vědomí, bolesti hlavy, koma
Latentní TB infekce nevyvolává žádné příznaky.
Koronavirus komplikuje péči o nemocné s TBC
„Kvůli současné situaci k nám nechodí ani rizikoví pacienti. Pak se setkáme s takovým případem, kdy k nám přišel Litevec s podezřením na koronavirus, a my místo toho objevili tuberkulózu ve velmi pokročilém stadiu. Na ni bohužel později i zemřel. Myslíme si, že se v dalších letech budeme setkávat s více případy pokročilých tuberkulóz,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Podle lékařky virus komplikuje péči o nemocné tuberkulózou i jinak – ten, kdo má podezření na tuberkulózu musí zůstat oddělený od ostatních tuberkulózních pacientů do doby, než se u něj prokáže, že je covid negativní.
„Vytváříme tak izolace v izolaci. Souběh covidu a tuberkulózy by mohl skončit špatně. Proto máme rozdělené i týmy sester,“ vysvětluje prof. Vašáková.
Podle předběžných dat národního registru TBC loni onemocnělo 361 lidí, v roce 2019 jich bylo 464.
„Tuberkulózu se díky pečlivé práci plicních lékařů daří držet pod kontrolou, ale u této nemoci platí, že byla před covidem a bude i po něm,“ říká prim. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). A stejně jako ostatní odborníci i on předčasně nejásá nad nízkými čísly.
„Vidíme to u všech dalších chorob – lidé se nenechají vyšetřovat, bojí se nákazy v nemocnicích. Jejich nemoci pak pokročí natolik, že se v té nemocnici nakonec stejně potkáme, jen v mnohem hůře řešitelných stadiích,“ dodává.
Loni se zvýšil počet nemocných Indů
Na pokles počtu případů má podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, vliv mix faktorů. Například omezení cestování a návštěv v rodinách, v nichž se tuberkulóza často přenáší.
„Meziročně klesl počet nemocných cizinců o více než 20 případů na 115, nejčastěji to byli Ukrajinci, Vietnamci a překvapivě Indové – těch bylo loni 16, převážně v Praze a na jižní Moravě,“ komentuje MUDr. Wallenfels. Počet Indů v ČR v posledních letech obecně roste, ale výskyt tuberkulózy u nich „vystřelil“ až loni. Dva roky předtím naopak klesl na 4 a 2 případy. Podle pneumologů se pacienti z Indie, často zaměstnaní jako kuchaři v restauracích, na „tuberkulózních“ odděleních vyskytují pravidelně. Zatím nikdy se však na pomyslném žebříčku počtu nemocných cizinců nedostali mezi první tři národnosti, přední místa obvykle patří kromě Ukrajinců a Vietnamců, Slovákům, Rumunům či Mongolcům.
Nemoc trápí častěji muže
Pokles TBC byl podle MUDr. Wallenfelse celosvětový, vliv na něj měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronarovirová opatření či omezený vstup agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do ČR za prací. Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Čísla do jisté míry deformuje zahlcenost hygien a lékařů, kteří mají případy tuberkulózy do registru hlásit.
„Evidence nemocných do národního registru TBC je v některých krajích opožděná. Nicméně lze s jistotou čekat, že počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel za rok poprvé klesne pod 4 případy,“ říká MUDr. Wallenfels. Mezi 361 nahlášenými případy převažují muži nad ženami v poměru asi 2,2 : 1, průměrný věk nemocných je 51 let, dva případy tuberkulózy našli lékaři u dětí do 15 let. Loni na tuberkulózu zemřelo 19 lidí.
Registr pro rizikové pacienty
Koronavirová pandemie zbrzdila v oblasti kontroly tuberkulózy řadu rozjednaných projektů. Plicní lékaři chtěli například otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace lidí s tuberkulózou. A projednat, zda by pro zdravotní systém nebylo výhodnější některé pacienty nechat doma za dodržení protiepidemických opatření a pravidelných kontrol. Covid-19 zastavil také vyjednávání pneumologů s Ministerstvem zdravotnictví o vzniku registru latentní tuberkulózy.
„Registr měl zmapovat všechny rizikové pacienty, kterých se nebezpečí vzplanutí tuberkulózy v souvislosti s jinou léčbou mohlo týkat. Nyní jsou ale všichni zahlceni pandemií a na nic jiného nezbývá čas,“ dodává prof. Vašáková.
Nejdůležitějším krokem v boji proti tuberkulóze tak zůstává včasné určení diagnózy u nemocných a důsledná léčba. Mezi nejčastější příznaky tohoto onemocnění patří únava, hubnutí, noční pocení, teploty a nutkavý kašel, který trvá déle než dva týdny. Nemocní by tak neměli opomíjet možnost nákazy tuberkulózou a včas navštívit lékaře.
