Několikaminutové znehybnění spojené s poruchou řečijsem měl před tím,než byl zjištěn uzávěr a .basilaris.Stalo se mi to v noci ,syn mě odvezl do nemocnice a tam jsem asi po cca 2 hodinách měl stejnou CMP.Asi za 5 dnů mi byla provedeno na angiolince vyšetření kde mi byl zjištěn výše uvedený uzávěr.Od této doby jsem do dnešního dne CMP neměl.Od r.1999(podzim) jsem chodil na vyšetření k neurologovi protože jsem míval pocity nejistoty (hlava , chůze).Ten mě poslal na sono karotid,kde mi bylo zjištěno zůžení cévy.Jestli toto vyšetření ukazovalo zůžení cévy a následně uzávěr a.basilaris,nebo zůženou karotidu na pravé straně ,to nevím .Naposledy jsem byl na sonu karotid asi v 4/2002 a bylo mi řečeno , že výsledek je stejný jako minulé vyšetření(že se to nezměnilo,je to stejné) Oxiphillin neužívám,nevím jaký postup použít(mimo přivolání sanity a to určitě v každém případě)jaké léky užít na zmírnění nebo možná zastavení nastávající CMP. Děkuji a přeji mnoho úspěchů v životě a v povolání.Velmi jste mi pomohla. Bsonek ivo



Organismus stojí dost námahy se s vysokou okolní teplotou vyrovnat - musí to udělat rozšířením cév a rychlejším srdečním tepem, zvýšeným pocením, prostě se dostává do obrátek, ke kterým potřebuje mimo jiné dost vody. Pokud mu ji nedopřejete, hrozí kolaps – mdloby, křeče, ale i infarkt nebo mrtvice. Vysoké teploty jsou velmi zrádné. Co můžeme udělat, abychom se jich nemuseli obávat?
- Hlavně dost pít, ovšem nikoli jednorázově, ale častěji a po menších dávkách. Vzdejte se přitom vidiny hodně studeného nápoje s ledem a dejte přednost něčemu "odstátému". Nejlepší je obyčejná voda bez bublinek a příchutí. Nehodí se sladké nápoje, alkohol ani moc kávy. Takže, když pivečko, tak raději nealko. Pijte, i když nemáte žízeň – což platí hlavně pro děti a starší lidi.
- Ochlazujte se – ovšem rozumně. Pokud přijdete přehřátí k rybníku a skočíte do jeho studené vody po hlavě, může to skončit i infarktem. Takže pěkně postupně. Tolik oblíbené klimatizace také nejsou jen požehnáním, měly by být nastaveny na rozumnou teplotu a nefoukat studený vzduch přímo na vás. Ideální je do studené vody namočit "koncovky", tedy ruce, lokty, nohy, a pomáhá si i namočit vlasy. Ideální by bylo přes poledne nebýt na přímém slunci.
- Na přímém slunci si zakryjte hlavu, noste sluneční brýle s kvalitním UV filtrem a kůži ošetřete opalovacím krémem – a to i ve městě, při cestě do práce. Tyto zásady platí dvojnásob pro děti a staré lidi.
- V opravdu horkých dnech si místo svíčkové s knedlíkem dejte třeba zeleninový salát. Například čínská medicína rozlišuje potraviny "zahřívací" a "ochlazující". Mezi ty, které zahřejí patří právě omáčky, polévky, maso, sůl, ocet, sojová omáčka, ale i kozí mléko a sýry. Zahřát prý umí i řada bylinek a koření – pepř, bazalka, rozmarýn, hřebíček nebo zázvor. Toho využijte, až budete v zimě hledat něco na nachlazení. Teď sáhněte po některé z potravin ochlazujících: tropické a subtropické ovoce, ovocné šťávy a džusy, nezralé ovoce, lesní plody jogurty a kravské mléko, rajčata, okurky, houby, hlávkový salát, cuketa, ale třeba i chilli nebo minerálka a bylinkový čaj.
- Při cestě v autě častěji odpočívejte, dbejte na ochlazování a doplňování tekutin. Bez slunečních brýlí byste snad ani neměli za volant. Při delším parkování v autě nesmí zůstávat zavřené děti ani zvířata!
Jistě máte nějaký svůj způsob, jak takové vedro přežít! Nabídněte ho ostatním například prostřednictvím diskuse nebo mailem!
Přidat nový komentář