Vrbu lze užívat při nemocech z nachlazení, ale také jako účinné antirevmatikum. Pomáhá při zánětech trojklaného nervu. Z dalších indikací můžeme jmenovat choroby ledvin a močového aparátu, záněty v trávicím ústrojí, zklidnění psychiky u lehčích psychických rozladění, hnisavé kožní defekty a vyrážky.
(Hypericum perforatum L.)
Příprava čaje
Dvě čajové lžičky sušené třezalky spaříme asi 200 ml vroucí vody. Nápoj se nechá čtvrt hodiny vyluhovat a pije se scezený a vlažný po doušcích, v dávce 2 až 3 šálky během dne.
Příprava oleje
Čerstvé květy se macerují 2 až 3 týdny stolním olejem, až se olej zbarví do červenohněda.
Užívaná část
 |
Kvetoucí nať (Herba hyperici) |
Sběr a sušení
Nezdřevnatělou kvetoucí nať sbíráme v červenci a srpnu ráno, nejlépe hned za rozkvětu, když sejde rosa. Svazečky třezalky se suší ve stínu na dobře větraném místě, neboť na slunci ztrácí rostlina barvu. Teplota by při umělém sušení neměla přesáhnout 35 stupňů. Správně usušená třezalka si zachovává původní zbarvení, je téměř bez zápachu a má trpce nahořklou chuť.
Jak vypadá
Třezalka tečkovaná, ale i jiné druhy u nás divoce rostoucí, nerozeznatelné nevzdělaným sběračem, je vytrvalá bylina 30 až 60 cm vysoká. Lodyhy jsou buď nekvetoucí, bohatě olistěné, nebo kvetoucí s jasně žlutými pětičetnými květy. Korunní plátky jsou na okrajích „tečkované“ černými žlázkami, které po protržení roní červenočerný olej. Kvete přes léto, od června do září.
Kde se rostlina vyskytuje
Třezalku najdeme v hojném zastoupení na slunných stráních luk, pastvin, lesních pasek od nížin do hor.
Co třezalková nať obsahuje
Droga obsahuje třísloviny, flavonové glykosidy, rutin, silici, hypericin, pryskyřici, provitamin A, vitamin C a další důležité látky.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Dříve: Třezalka se používala v lidovém léčitelství odnepaměti. Ba co víc, byla považována za kouzelnou bylinu, které našla často uplatnění v magii. Její použití bylo široké. Počínaje ochranou před bleskem a konče pomocí při napravování náměsíčníků. V malých žlázkách obsažené červené barvivo hypericin, nazývané krev svatého Jana, má zřejmě největší podíl na tom, že třezalka byla opředena řadou pověr. Mléko koz a krav, které spásly větší množství třezalky, se hypericinem barví do růžova, což nemohlo být ve středověku vyloženo jinak, než že dobytek dojí krev, protože byl uhranut.
Dnes: Používá se jak vnitřně, nejčastěji ve formě čaje (nálevu), tak zevně.
Vnitřně: Třezalka ve smyslu bylinkářském čistí krev - podporuje látkovou výměnu, působí jako antibiotikum se silnými protizánětlivými účinky. Vnitřně se užívá jako čaj doporučovaný při léčbě žaludku a dvanáctníku, zánětech, vředové chorobě, žaludeční neuróze, tedy při zažívacích obtížích, nedokonalém trávení, nechutenství a nevolnosti od žaludku.
V poslední době se zjistilo, že třezalka obsahuje celý komplex látek, které příznivě ovlivňují naši nervovou soustavu, tlumí strach a nervozitu, pocity marnosti - prostě stres. Toho si již všimli někteří výrobci a tak kromě tradičních čajů můžeme užívat i třezalkové tablety nebo dražé. Přípravky z třezalky působí blahodárně i v období klimaktéria.
Zevně: Podomácku připravený třezalkový olej se používá zevně na různá drobná poranění, např. odřeniny nebo lehčí spáleniny a proleženiny. Působí dezinfekčně, hojivě a podporuje granulaci tkáně, čímž urychluje hojení poraněných míst.
Na co si dát pozor
Pozor na třezalku by si měli dát především pyloví alergici a lidé trpící těžší formou cukrovky. Při dlouhodobém užívání se může projevit přecitlivělost na UV záření. Rovněž může ovlivňovat metabolismus řady léčiv a tak negativně zasáhnout to terapie mnoha nemocí.
Přidat nový komentář