Na úvod jen vysvětlení: v zásadě existuje dvojí forma neštovic. Neštovice plané a neštovice pravé. Druhá forma již patří k onemocněním tzv. eradikovaným, tedy vymýceným na celém světě. Virus pravých neštovic je uchováván v současné době jen v laboratořích pro případ, že by došlo opět k objevení se nemoci a bylo by nutno znovu vyrobit účinnou očkovací látku. Následující řádky se tak týkají neštovic planých.
Zvládání dětského pláče může být někdy velmi náročné. I když je to pro vás velmi obtížné, snažte se zachovat klidný tón. Děti jsou velice citlivé a podráždění z vašeho hlasu snadno postřehnou. Váš stres a křik ještě celou situaci zhorší.
Hlavními důvody, proč miminka pláčou, jsou zpravidla hlad, únava nebo nepohodlí, ať už kvůli mokré plence, prostředí, ve kterém se nachází nebo jim jen zkrátka chybí vaše blízkost. Trápit dítko může i nadýmání a koliky nebo rostoucí zoubky. Na každou z těchto „bolístek“ ale existuje nějaký „lék“:
- Zkontrolujte, zda miminko nepotřebuje přebalit.
- Zkuste miminko nakrmit – nabídněte mu prso či lahvičku (pokud má miminko v péči tatínek a děťátko je jen kojené, může ho zkusit ošálit prstem či dudlíkem).
- Podívejte se, zda dítěti není teplo nebo zima (Nejlépe zjistíte tak, že mu sáhnete na krk. Je-li krk teplý a vlhký, je miminku teplo. A naopak: když je krk studený, je mu chladno). Pokud ano, tak ho oblečte/svlečte eventuelně přikryjte či sundejte pokrývku.
- Miminko mohou trápit větry – přimáčkněte mu nožičky k bříšku (poloha klubíčko), můžete mu bříško i lehce masírovat. Někdy pomáhá položit si miminko na nohy (dítě leží na bříšku) či dát si dítě přes rameno.
Co ale dělat, když se všechno zdá být v pořádku (mimiko je odpočaté, nakrmené i přebalené) a stále pláče?
1. Zabalte miminko pohodlně do zavinovačky nebo přikrývky s ručičkami podél těla. Miminka ještě plně neovládají své pohyby. Možná se jen polekalo nečekaného máchnutí vlastní ručičkou.
2. Miminko chovejte obličejem dolů s bříškem položeným na vaší paži a dlaní mezi nožičkami. Tato poloha zabere mnohem lépe než klasické chování na zádíčkách.
3. Šeptejte nebo vydávejte šumivé zvuky. Známý tón vašeho hlasu je jedním z nejlepších tišících prostředků. Zapněte bílý šum. Mnoho dětem pomáhá např. zvuk zapnutého vysavače či fénu. Dítě má při něm podobné pocity jako by bylo zpět v děloze. Bylo tam hodně hučení a hluku v pozadí. Chcete-li tyto uklidňující zvuky znovu vytvořit, zapněte ventilátor, umístěte kočárek do blízkosti myčky, spusťte vysávání, zapněte sprchu nebo fén.
4. Zpívejte klidné, pomalé písně jako jsou ukolébavky. Tělo miminka se přizpůsobí hudbě zklidněním srdečního tepu a dechu.
5. Jemně miminko kolíbejte. Rytmické pohupování napodobuje pohyb v děloze.
6. Dejte miminku něco sát. Vyzkoušejte dudlík nebo jen svůj čistý malíček. Kojenci mají silný sací instinkt, takže dudlík může vaše dítě uklidnit.
7. Děťátko můžete položit do kočárku (je to pro něj známe prostředí) a vozit ho. Některá miminka mají ráda drncání, lze využít i jízdu přes nižší obrubníky atd.. Pokud je večer a už se vám nechce ven, můžete zkusit jezdit přes práh nebo třeba jen kočárek houpat. Další možností jsou houpací lehátka nebo autosedačka. Můžete se dokonce vydat na cestu autem, ale nevyrazte na silnici, pokud jste příliš unavení.
8. Uklidňující účinky má také masáž. Studie ukazují, že masírované děti jako by méně plakaly a lépe spaly. Prostě svlékněte své dítě a používejte pomalé, pevné tahy přes jeho nohy, ruce, záda, hrudník a obličej. Může vás to také uklidnit. Poraďte se ale se svým pediatrem, než na své dítě použijete jakékoli oleje nebo pleťové vody. Pokud jde o plynné dítě, potírejte mu bříško ve směru hodinových ručiček nebo na nožičkách pro uvolnění tlaku.
9. Dejte si miminko do nosítka nebo šátku. V mnoha kulturách tráví kojenci velkou část dne v závěsech na zádech nebo hrudi svých matek. Když dáte dítě do šátku nebo nosítka, může se přitulit a - se štěstím - může být uspáno vaším pohybem. Při tělesném kontaktu se uvolňují hormony oxytocin a prolaktin, které napomáhají k celkové pohodě dítěte a samozřejmě také matky či otce.
10. Vyzkoušejte teplou koupel, spousta maminek na ni nedá dopustit. Zvuky šplouchání a teplo vody, která miminko obklopuje, udělá zázraky. Když navíc budete ve vaně také, miminko utiší i váš vzájemný tělesný kontakt.
Hlavní je zachovat chladnou hlavu. Dítě dokáže vnímat vaše napětí a bude na něj reagovat dalším křikem. A vy se tak dostanete do začarovaného kruhu. Noc co noc s plačícím dítětem je pro rodiče těžká. Nebojte si tedy říct o pomoc. Není nic špatného na tom, když své blízké požádáte, aby vám pomohli s dítětem a na chvíli jej například pohlídali, abyste si mohli odpočinout.
Každé z těchto doporučení nemusí fungovat pro všechna miminka a občas zabere to a jindy ono. Zkoušejte, co bude fungovat, a časem zjistíte, co a kdy je pro vaše miminko nejlepší. Když najdete způsob, který děťátko utiší, neměňte ho. Používejte maximálně dva až tři různé způsoby, které zabírají.
Také vaše zoufalá snaha utišit miminko za každou cenu, může být kontraproduktivní. Necháte-li jej chvilku křičet, dáte mu prostor, aby se uklidnilo samo (a sobě šanci se vzpamatovat). Pokud jste vyzkoušela všechny uvedené tipy, a stále si děláte starosti s pláčem vašeho miminka, obraťte se na svého dětského lékaře. Budete mít jistotu, že se za častým pláčem neskrývají jiné potíže.
A co říci závěrem? Pamatujte na dvě věci: Není to vaše chyba a nebude to tak navždy.
Zdroj: webmd.com
Inzerce
Přidat nový komentář