Chrápání neboli ronchopatie bylo považováno za jev nepříjemný, ale z medicínského hlediska bezvýznamný problém.
Syndrom neklidných nohou je velice časté onemocnění. Podle nejnovějších epidemiologických studií jím trpí až každý desátý obyvatel Evropy a Ameriky. Vliv na to mají pravděpodobně jak genetické, tak vnější faktory: životní styl, stravovací návyky, ale také věk, je prokázáno, že s věkem stoupá jak výskyt onemocnění, tak tíže jeho příznaků.
Syndrom neklidných nohou byl pravděpodobně popsán již v 17. století, ale důkladné klinické studie provedl až ve čtyřicátých letech minulého století Ekbom (RLS je někdy označován jako Ekbomův syndrom).
Protože potíže se vyskytují v klidu a v teple, zejména před usnutím, brání usnutí a normálnímu spánku. Spánek není osvěžující, pacient je během dalšího dne ospalý, nesoustředěný, jeho výkonnost je snížená, celková kvalita života je zhoršená.
Syndrom neklidných nohou se může objevit v těhotenství a zkomplikovat tuto příjemnou část života mnoha budoucím maminkám. Dobrou zprávou však je, že pokud se objeví až v těhotenství, v drtivé většině případů po porodu zmizí nebo alespoň značně ustoupí. Objevuje ve třetím trimestru těhotenství při anemii.
Příčina syndromu neklidných nohou
Přesný podklad vzniku onemocnění není zatím znám. Jako příčina se udává porucha přenašeče nervových vzruchů dopaminu (chemické látky, která přirozeně vzniká v mozku – v určité oblasti, kterou označujeme jako bazální ganglia). Podobnou příčinu má také Parkinsonova choroba, proto má syndrom neklidných nohou i podobné příznaky. Někdy je jako příčina syndromu neklidných nohou udáván rovněž nedostatek železa nebo jeho nedostatečné vstřebávání. Významnou roli u této poruchy hraje dědičnost.
Syndromem neklidných nohou mohou také trpět pacienti, kteří prodělali jaterní či ledvinné selhání, ale může se také projevit, pokud má nemocný nedostatek kyseliny listové a vitaminu B12, trpí spánkovou apnoe, zúžením páteřního kanálu nebo určitým druhem mimokloubního revmatismu.
Mezi další příčiny syndromu neklidných nohou patří:
1. Zvýšení laktátu ve svalech po vyšší fyzické zátěži, při hladovění, při diabetu 1. typu. Tento stav syndromu neklidných nohou zapříčiňuje nedostatek vitamínu B1. Stačí zvýšit jeho příjem ve stravě ze zdrojů jako je sušené lahůdkové droždí, játra, ledvinky a maso.
2. Druhou příčinou může být nedostatek draslíku ve stravě. Ten se vyskytuje u lidí, kteří mají ve stravě nedostatek ovoce a zeleniny. U lidí s onemocněním žaludku, kde se draslík méně vstřebává z potravy a u lidí s poruchou krevního cukru (prediabetes, diabetes, inzulínová rezistence, hyperglykémie). Tito lidé mají nižší hladiny draslíku a je třeba myslet na jejich vyšší příjem ve stravě. Draslík najdeme v zelené listové zelenině, bramborách, hovězím mase, játrech, sušených meruňkách, hroznech, banánech.
Příznaky syndromu neklidných nohou
Syndrom neklidných nohou obtěžuje pacienty po celý den, kdykoli se octnou ve stavu klidu, například když sedí, začnou mít nepříjemné pocity v oblasti dolních končetin. Tyto pocity mohou být různé intenzity. Svěděním či brněním počínaje a bolestivými křečemi konče. Pacienti často udávají, že mají pocit, jako by jim nohama procházel elektrický proud. Přestože hovoříme o syndromu neklidných nohou, nemusí tento syndrom zasahovat pouze nohy, ale také horní končetiny. Jeho projevy jsou nejhorší večer. Jakmile pacienti ulehnou do postele, začnou mít nutkavou potřebu končetinami hýbat. V momentě, kdy nohama hýbat přestanou, obtíže se znovu objeví, což podstatně ztěžuje usínání a může vést až k nespavosti. Z tohoto důvodu je také syndrom nohou řazen mezi poruchy spánku.
Diagnostika syndromu neklidných nohou
Základním kritériem při stanovení diagnózy jsou obtíže, které pacient udává, tedy nepříjemné pocity v končetinách, nutkání k pohybu končetinami, obtíže, které se zhoršují ve večerních a nočních hodinách.
Typická pro toto onemocnění je nespavost v noci a ospalost přes den. Komplikací bývá podrážděnost, depresivní příznaky, narušení kognitivních funkcí, bolesti hlavy a snížené libido.
Důležité je také laboratorní vyšetření. Mezi specializované diagnostické postupy pak patří polygrafické vyšetření ve spánkové laboratoři nebo aktigrafické vyšetření, které hodnotí pohyby končetin podle speciálních senzorů.
Léčba syndromu neklidných nohou
U pacientů, kteří trpí mírnou formou syndromu neklidných nohou, jsou prvním krokem ke zmírnění příznaků režimová opatření zahrnující pravidelnou fyzickou aktivitu (jogging, jízda na kole, plavání), vyhýbání se kofeinu, alkoholu, tabáku a dodržování spánkové hygieny. Pomoci mohou i masáže nohou a studená sprcha. K relaxaci neklidných nohou je vhodné zařadit také koupele nohou v mořské a epsomské soli. Epsomská sůl je formou dobře vstřebatelného hořčíku, který pomáhá k uvolnění napětí ve svalech.
Svůj význam má též pestrá vyvážená strava s důrazem na dostatečný příjem železa (červené maso, játra, listová zelenina). Při prokázaném snížení hladiny železa je vhodné jej suplementovat pomocí doplňků stravy. Pro podporu správné funkce nervového systému a svalů lze doporučit hořčík a vitaminy skupiny B (B12, kyselina listová). Důležitý je také dostatečný příjem tekutin. Vhodné jsou minerální vody nebo minerály v přírodních formách (Trace minerals).
U středních a těžkých případů je často nutné přistoupit k farmakologické léčbě. Mezi nejčastěji předepisované léky na syndrom neklidných nohou patří dopaminergní látky, které zvyšují hladinu dopaminu v mozku, či gabapentin enacarbil a pregabalin. Dále se předepisují také benzodiazepiny, opioidy a antikonvulziva.
Léčba sekundárního RLS zahrnuje především terapii základního onemocnění.
Pokud si nejste jisti, který produkt je pro vás nejlepší, kontaktujte lékárníky v online poradně na Lékárna.cz - milerádi vám poradí!