Invazivní meningokoková onemocnění patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Ačkoliv jdou možnosti léčby rychle kupředu, stále průměrně každý desátý pacient s tímto onemocněním umírá během prvních 24 – 48 hodin po vzniku příznaků. Téměř každý pátý člověk, který závažné onemocnění přežije, si odnese nějaké trvalé následky, ať již v podobě amputace prstů či celých končetin, nebo ztráty sluchu, poruch učení, mentální retardace a dalších komplikací.
Každý rok si 24. dubna Světový den meningitidy dává za úkol zdůraznit důležitost prevence a informovanosti o této nemoci. Meningokoková infekce může postihnout kohokoliv – od kojenců až po dospělé. Napadá ochranné obaly mozku a míchy, které se nazývají meningy. Je nepředvídatelná, postupuje velmi rychle a často vede až k úmrtí. Letos by měla být kampaň největší – Světová zdravotnická organizace totiž schválila plán na porážku meningitidy do roku 2030.
Invazivní meningokokové onemocnění (IMO)
Invazivní meningokokové onemocnění způsobuje bakterie Neisseria meningitidis, která se usidluje v nosohltanu zdravých lidí. Podle různých odhadů se její nosičství pohybuje mezi 1 a 15 procenty populace. Zatím není známo, proč bakterie u někoho jen přebývá a u jiného vyvolá onemocnění. Ze statistik však vyplývá, že nejohroženějšími skupinami jsou malé děti do pěti let věku a dospívající mládež od 15 do 20 let. Nemoc útočí z plného zdraví a může být smrtelná v průběhu několika dnů od zpozorování prvních příznaků. Celková úmrtnost na IMO se pohybuje do 10 %. V cca 10 % případů zanechává také trvalé následky – postižení svalů, podkožní tkáně a kůže, popřípadě až ztráty částí končetin a sluchu. Ojediněle se mohou objevit i neurologické následky jako jsou obrna a epilepsie.
Za bakteriální meningitidou obvykle stojí meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib). Onemocnění se může projevit jednak jako zápal mozkových blan či infekce míchy, nebo jako septikémie neboli krevní infekce.
Infekce se šíří mezi lidmi pomocí kapének, tedy při líbání, kašli, kýchání či prostřednictvím sdíleného jídla či nádobí. Přenašečem přitom může být kdokoli. Meningokoka má v nosohltanu 10-20 % zdravých osob.
„Invazivní meningokokové onemocnění má velmi rychlý průběh a může se rozvinout během několika hodin. S lékařskou péčí se tak nesmí otálet. Nemocný potřebuje co nejvčasnější podání antibiotik,“ upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.
Není meningitida jako meningitida
Rozlišujeme mezi několika druhy meningitid podle toho, kdo je jejím původcem:
Virová meningitida: Nejčastější a zároveň nejméně závažná je virová meningitida. V naprosté většině případů nezanechává trvalé následky, ačkoli rekonvalescence do plného zdraví může trvat i několik měsíců.
Bakteriální meningitida: Výrazně agresivnější je bakteriální meningitida, která může vést k trvalým následkům nebo i úmrtí. Neléčená může končit smrtí až v 50 procentech případů. Je však třeba rozlišovat, jaký druh bakterie je původcem onemocnění – nejčastěji to jsou:
- pneumokoky (bakterie Streptococcus pneumonie způsobující kromě jiného též zánět středního ucha, který může přejít až v pneumokokovou meningitidu),
- meningokoky (bakterie Neisseria meningitidis způsobující IMO – celosvětově 95 % případů meningokokové meningitidy a sepse způsobují séroskupiny A, B, C, Y a W-135).
Meningitida způsobená plísněmi: Lze se setkat také s meningitidou způsobenou plísněmi. Infekce v takových případech bývá velmi závažná a často doprovází jiné základní závažné onemocnění. Počty případů jsou však v porovnání s virovými a bakteriálními meningitidami výrazně nižší.
Příznaky meningokokové infekce
Prvotní příznaky onemocnění jsou lehce zaměnitelné s obyčejnou chřipkou, anebo dokonce s covid-19. Meningokoková meningitida se přenáší z osoby na osobu kapénkovou infekcí, což je obzvlášť rizikové vzhledem k tomu, že někteří lidé mohou bakterii pouze šířit, aniž by se u nich infekce projevila. Pokud nemoc propukne, při prvních 4 až 8 hodinách připomíná chřipku – nemocný má horečku, pociťuje bolest hlavy, krku, nemá chuť k jídlu. Během 12–15 hodin se dostavuje například ztuhlost šíje, světloplachost a v poslední fázi od 15 do 24 hodin od propuknutí nastává zmatenost, křeče, bezvědomí a případně až úmrtí v důsledku septického šoku. Čím včasnější je lékařská pomoc a nasazení antibiotik, tím větší šance pacient má. Bohužel – pro své počáteční nespecifické symptomy může být onemocnění pozdě diagnostikováno a následky můžou být fatální.
Meningokoková meningitida nejvíce ohrožuje malé děti do 4 let a dospívající a mladé dospělé ve věku od 14 do 25 let – ti navíc bývají nejčastěji takzvaně bezpříznakovými nosiči.
Mezi příznaky meningokokové meningitidy patří:
- ospalost
- horečka
- podrážděnost
- netečnost
- snížená vnímavost
- bolesti svalů, nohou nebo kloubů
- úporná bolest hlavy
- světloplachost
- zvracení
- může se objevit vyrážka nebo skvrnky na kůži, které nezblednou ani pod tlakem (například po přimáčknutí sklenice)
„Invazivní meningokokové onemocnění je velmi zrádné nejen tím, s jakou rychlostí útočí, ale také tím, že jeho příznaky jsou zejména v počátcích značně nespecifické a snadno zaměnitelné s příznaky běžné chřipky. Mezi standardní projevy patří horečky, zvracení, malátnost, bolest hlavy a ztuhlost šíje. Přidává se světloplachost,“ vysvětluje primářka Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce MUDr. Hana Roháčová a dodává: „Bolest svalů a kloubů, především pak dolních končetin či břicha, chlad v rukou nebo abnormální barva kůže (bledost či kropenatost) mohou předznamenávat nejzávažnější formu onemocnění – meningokokovou sepsi. Jasným příznakem této nemoci je výsev červenofialových skvrn po těle, tzv. petechií.“
„Pokud se objeví slabost nejasné příčiny, bolesti hlavy, celková nevůle nebo dokonce projevy krvácení, vyhledejte lékaře ihned," nabádá MUDr. Roháčová.
Odkládat návštěvu lékaře se nemusí vyplatit, což potvrzují i statistiky. Až sedm z deseti přeživších nemocných má doživotní následky. Patří k nim amputace končetin, ztráta sluchu, problémy se soustředěním, selhávání orgánů, tinitus (pískání v uších), agresívní chování, problémy s rovnováhou, deprese, nemotornost, opožděný vývoj u dětí, epilepsie, bolestivost kloubů.
Řešením je očkování
V loňském roce v ČR onemocnění postihlo 25 osob, 3 lidi zemřeli a celosvětově toto onemocnění postihuje kolem 2,5 milionu lidí ročně.
Účinnou prevencí meningokokového onemocnění je očkování. To Česká vakcionologická společnost doporučuje především malým dětem do čtyř let věku a dospívajícím a mladým dospělým – přibližně od 13 do 25 let.
„Počty IMO (invazivní meningokokové onemocnění) v roce 2020 jsou zhruba na polovičních hodnotách ve srovnání s rokem 2019. Vzhledem k nastaveným opatřením proti šíření onemocnění covid-19, dochází ke snížení i dalších infekčních onemocnění přenášených vzdušnou cestou, mezi něž patří i IMO. Lze však očekávat, že po ukončení těchto opatření se postupně začnou počty IMO zvyšovat, a proto je nezbytné pokračovat v ochraně proti IMO očkováním,“ apeluje MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí NRL pro meningokokové nákazy, ze Státního zdravotního ústavu a dodává:
„Nejvyšší počty IMO byly v roce 2020 zjištěny v nejmladších věkových skupinách. Je však vhodné chránit očkováním i adolescenty, u nichž je počet IMO na druhém místě v pořadí. Očkováním mají být chráněni také pacienti s poruchami imunity – toto očkování je hrazeno z pojištění od roku 2018. Přestože počty IMO nejsou dramaticky vysoké, zůstává vysoká smrtnost tohoto onemocnění a u přeživších pacientů dochází k devastujícím, celoživotním postižením, které mění kvalitu života přeživších i jejich rodin.“
„Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku, tato ochrana je považována za jedinou účinnou a smysluplnou. To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“zdůrazňuje primářka Roháčová.
Pokud už jedinec přišel do kontaktu s onemocněním a nebyl očkován, jsou preventivně podávána antibiotika, aby nedošlo k propuknutí nemoci.
Světový den meningitidy
Na úterý 24. dubna zároveň připadá Světový den meningitidy, vyhlašovaný Mezinárodní konfederací organizací pro meningitidy. Klade si za cíl posílit povědomí veřejnosti o míře nebezpečnosti meningitid včetně meningokokových, o jejích příznacích a možnostech prevence a léčby. Včasný zásah lékařů je totiž v případě IMO zcela klíčovou podmínkou úspěšné léčby. Bohužel v některých případech ani rychle poskytnutá péče nedokáže pacienta zachránit.
Klíčová sdělení Světového dne meningitidy 2021
- Přibližně 1 z 10 lidí, kteří se nakazí bakteriální meningitidou, na ni zemře. Přibližně 1 z 5 lidí pak postihnou celoživotní následky – selhání důležitých orgánů – například ledvin, hluchota, slepota, mozková obrna, epilepsie, neurologické poruchy, amputace částí těla – nejčastěji končetin z důvodu nekrózy, mentální retardace a další.
- Meningitida je emocionálně zničující nejen pro pacienta, ale i jeho okolí.
- Dopad pandemie covid-19 vede k tomu, že lidé odkládají očkování. Dá se předpokládat, že počet případů meningokokové meningitidy vzroste ve chvíli, kdy se lidé začnou opět shromažďovat.
- Očkování proti IMO neboli invazivnímu meningokokovému onemocnění má za cíl zajistit komplexní a dlouhodobou protektivní imunitu očkované osoby.
- Hazard v podobě odkládání očkování není na místě ani v době koronavirové.
