Společnými projevy všech forem šoku je porucha vědomí, především neklid, úzkost, apatie, somnolence až koma.
„V období Vánoc a Silvestra ošetřujeme nejvíc popálených klientů v roce – na vině bývá rozpálený olej od smažení kaprů, ale také neodborná manipulace s ohňostroji. Zima je také obdobím vyššího počtu řezných ran, které si lidé přivodí nešťastným pádem při bruslení nebo lyžování,” vyjmenovala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky, kde se mimo jiné věnují hojení pomocí aplikace rázové vlny.
K oblíbeným vánočním zvykům patří společné zdobení vánočního stromku. Často na něm nechybí svíčky a prskavky. Ty ale mohou znamenat riziko pro zrak.
„Oko popálené od prskavky se většinou zahojí bez trvalých následků. Pokud je však popálenina hlubší a zasáhne střed rohovky, může mít za následek trvalé zhoršení zraku. Naopak ostré světlo, které střed prskavky vydává, by pro zrak nijak škodlivé být nemělo. Prskavka je totiž primárně vyráběna právě k tomu, aby se na ni lidé dívali. Vždy je ale důležité dodržovat takovou vzdálenost, aby oko nebylo zasaženo odlétávajícími jiskrami,“ doporučil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Ohrozit zrak mohou i další vánoční kratochvíle, například lití olova nebo smažení vánočního kapra
„Při jakékoli manipulaci se žhavými hmotami, které mohou prskat, je dobré dbát na ochranné pomůcky. Už třeba pouhé přimhouření očí může snížit riziko toho, aby se do nich rozpálený olej případně dostal. Nejlepším řešením je ochrana očí brýlemi. V případě smažení vánočního kapra nebo lití olova dobře poslouží jakékoli brýle, jejichž sklo zabrání zasažení očí, vhodné jsou tak dioptrické i třeba sluneční,“ řekl Pavel Stodůlka.
K popálením dochází nejčastěji v oblasti obličeje a končetin
Na silvestrovskou noc se každý rok připravují stovky policistů, hasičů i zdravotníků. Největší riziko úrazů s sebou nese manipulace s pyrotechnikou, stoupá množství popálenin i požárů. Při bujarých oslavách mají hasiči až čtyřnásobný počet výjezdů. Nejčastěji dochází ke zraněním rukou a prstů, ve statistikách se ale hned na další příčce pravidelně umisťují hlava a oči.
„Při odpalování rachejtlí je stěžejní dodržení bezpečnostních pokynů uvedených na dané pyrotechnice a zdravý selský rozum. Důležité je dodržovat správnou vzdálenost při odpalování, nedívat se zblízka do rachejtle a být obezřetný při padání popela. Pyrotechnika je nebezpečná zejména vysokou teplotou. I nepatrné odlétávající jiskry mohou oko závažně poranit. Nemalé nebezpečí také souvisí s vysokou rychlostí rachejtle. Když do oka narazí přímo, bývá záchrana oka velmi komplikovaná, často i nemožná,“ varoval Pavel Stodůlka.
První pomoc při popáleninách
Při popálení kůže je první pomocí okamžité chlazení zasaženého místa pod tekoucí vodou.
„Čím déle se chlazení odkládá, tím hlubší struktury popálení zasáhne. Vzniknou-li puchýře, je možné je jemně nastřihnout, vytlačit tekutinu, ale neodstraňovat celý puchýř, aby zůstala spodina rány krytá. Po důkladném zchlazení je vhodné ránu sterilně překrýt a fixovat. Rozhodně se vyhněte lidovým radám typu aplikace zubní pasty nebo jiného krému nebo posypání popáleného místa moukou. V případě, že se jedná o větší rozsah, měla by být rána co možná nejrychleji ošetřena lékařem,” popsala Iva Bílková.
Hojení urchlí rázová vlna
Kvůli intenzivní bolesti patří popáleniny mezi nejméně příjemná zranění. Bezpečný a efektivní způsob úlevy od bolesti a urychlení hojení v současnosti umožňuje terapie planární rázovou vlnou, která stimuluje množení buněk původní tkáně.
„Téměř bezprostředně po ošetření uvádějí klienti ústup bolesti o 60 procent. Pokud je rázová vlna aplikována v den nebo nejbližší době od popálení, poškozené tkáně se zacelí až pětkrát rychleji než při běžném hojení a lze zcela eliminovat vznik jizvy. To platí u popálenin i řezných ran do hloubky i několik milimetrů,” uzavřela Iva Bílková.
Normální teplota těla, při které všechny tkáně fungují optimálně, je přibližně 37 °C. Snesitelná kontaktní teplota je 43,5 °C. Pokud teplota přesáhne 45 °C, začnou se poškozovat buňky a tkáně. V rozpětí teplot od 45 do 55 stupňů mohou být změny vratné. Při zvýšení teploty nad 55 stupňů se mění struktura bílkovin a buňky odumírají a změny jsou již nevratné. Popáleniny, které zasáhnou více než 15 procent povrchu těla u dospělých, více než 10 procent u dětí do 10 let nebo více než 5 procent u dětí do 2 let, způsobí popáleninový hypovolemický šok a je potřeba zahájit protišoková opatření a léčbu. Nebezpečné jsou i menší popáleniny v oblasti krku, obličeje, hrudníku a genitálií.
Zdroj: www.FYZIOklinika.cz
