U žen užívajících v období menopausy (přechodu) hormonální substituční léčbu na bázi kombinace estrogenu a progestinu je podle nejnovější americké studie mnohem vyšší riziko, že se u nich rozvine rakovina prsu. Toto riziko však neplatí pro ženy, které užívají hormonální substituci pouze na bázi estrogenu. Informovala o tom Americká lékařská asociace.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
“Vždy jsem se v rodině považovala za tu zdravější, nebrala jsem žádné pravidelné léky, nikdy jsem nebyla opravdu vážně nemocná,” říká paní Miloslava.
Že je něco v nepořádku se začalo ukazovat zpočátku loňského roku.
„V únoru 2017 jsem byla s rodinou na lyžích a při běžkování jsem upadla. Na pravém stehně se mi udělala modřina. Vzala jsem si 4 acylpyriny a tím jsem považovala věc za vyřízenou. Přijeli jsme domů najednou jsem ucítila ostrou bolest nad břichem. Totéž se opakovalo po zhruba 10 dnech. Šla jsem k praktickému lékaři, ten nic nenašel, ale poslal mě ke gastroenterologovi, vzal mi krev a zažádal o onkomarkery,“ vzpomíná Miloslava Hošková.
Na gastroskopii lékaři nic nenašli, ale paní Miloslava dostala doporučení na rentgen, který ukázal změny na pravém horním plicním laloku. CT a magnetická rezonance verdikt potvrdily. Zjistily metastázy v hlavě, v mízních uzlinách a hlavní nádor na plicích.
Paní Miloslava podstoupila biopsii nádoru a rozbor ukázal, že vzorek nádoru vykazuje 100% pozitivitu na biomarker předpovídající účinnost léčby stimulující vlastní imunitou.
„Protože ale v Česku není možné nasadit imunoterapii okamžitě, ale až v druhé linii, musela jsem absolvovat chemoterapii, která zabrala na několik měsíců a potom nemoc začala opět postupovat. Teprve poté jsem dostala imunoonkologický lék, který primární nádor z velké části zničil, zcela zmizely plicní metastázy,“ vysvětluje pacientka. Cesta k němu ale nebyla jednoduchá.
„Můj lékař, MUDr. Libor Havel, žádal zdravotní pojišťovnu o mimořádnou úhradu tohoto léku, ale ta to nepovolila. Změnila jsem tedy zdravotní pojišťovnu, a ta mi lék schválila,“ říká.
Imunoteraputickou léčbu zvládala bez jakýchkoliv problémů, jediné, co jí trápilo byl pohrudniční výpotek, způsobený předchozí chemoterapií. Ale ten po čase vymizel.
Díky imunoterapeutické léčbě se Miloslava Hošková cítí dobře, až na jisté komplikace s metastázou v pánvi, která si vyžádala ozáření.
„Rodina mě ohromně podporuje, hledají informace, materiály. Všem nám to ale převrátilo život naruby,“ dodává Miloslava Hošková.
Čtěte také: První příznaky rakoviny plic
Podle MUDr. Libora Havla z Pneumoonkologické ambulance Thomayerovy nemocnice v Praze na imunoterapeutickou léčbu nezareaguje každý pacient.
„Pouze přibližně u 20 % pacientů dochází k objektivnímu ústupu nádoru. Na rozdíl od všech ostatních léků však může kontrola nemoci trvat dlouhou dobu (i roky) a často přetrvává i po ukončení podávání léku. Bylo by dobré, kdyby pacienti kteří mají přítomen biomarker predikující účinnost léčby stimulující vlastní imunitou v hodnotě 50% a více, nemuseli na nasazení imunoterapeutické léčby čekat až absolvují chemoterapii jako léčbu první linie. Ale dostali ji rovnou, stejně, jako je tomu v zahraničí,“ říká MUDr. Havel. Navíc je dnes již prokázáno, že imunoterapie je u těchto nemocných účinnější v linii první než druhé.
Čtěte také: Pacienti s rakovinou plic přicházejí pozdě
