„Je téměř jisté, že se nový pandemický kmen v sezóně chřipky 2005 až 2006 neobjeví,“ říká profesor Jiří Beran z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Profesor Beran také doporučuje, aby se lidé nechávali každým rokem očkovat proti „běžné“ chřipce. Je-li vakcín nedostatek, měli by dát mladí přednost očkování nemocných a starých lidí, které i „běžná“ chřipka ohrožuje na zdraví i životě. Nejen v Česku, ale i v dalších evropských státech zavládla hysterie z takzvané ptačí chřipky. „Kvůli informacím z médií mají lidé obrovský strach. Přitom se při řešení tohoto tématu směšují tři základní a podstatné skutečnosti,“ dodává.
Virus ptačí chřipky nakazí člověka jen vzácně
Virus ptačí chřipky je až na vzácné výjimky nepřenosný na člověka. Stejně tak se lidské viry chřipky nepřenáší na ptactvo. Viry ptačí chřipky se množí v zažívacím traktu tažných ptáků a jsou vylučovány trusem. U tažných ptáků nezpůsobují viry chřipky žádné výraznější příznaky nemoci. Dostanou-li se tažní ptáci do chovů drůbeže, kde mají zcela volně k dispozici krmení, pak svým trusem roznášejí původce mezi hrabavou drůbeží, která na onemocnění rychle umírá. Výjimečný přenos ptačí chřipky na člověka je navíc statisticky zanedbatelný. Virus se přenesl na sto lidí z dvou miliardové populace Jihovýchodní Asie. Podmínky, ve kterých za snížené hygieny žijí v úzkém kontaktu lidé, drůbež, tažní ptáci, nikde v Evropě není.
Podmínky v Asii a v Evropě se velmi liší
Vznik nového pandemického kmene je vždy spojen se zlomem chřipkového viru (antigenní shift). K němu dochází ve chvíli, kdy se smíchá genetická informace ptačího a lidského chřipkového viru. Nový virus má část znaků od ptačí chřipky (vysokou nemocnost a úmrtnost) a část kterou přináší lidský chřipkový virus (umožňuje uchycení na buňky dýchacího traktu člověka a pak následné šíření z člověka na člověka). Místo kde dochází nejčastěji k mixování obou virů je dýchací trakt prasat. Jihovýchodní Asie je právě místo, kde žije nejen mnoho lidí, ale v těsné blízkosti jsou i chovy drůbeže a prasat.
Možnost částečné ochrany po očkování
Očkování proti běžné chřipce u mladých, zdravých lidí snižuje nemocnost pět až šestkrát. Větší význam má však očkování u starších a nemocných lidí. U nich totiž zabrání pobytu v nemocnici až v 70 procentech případů, zhruba v 80 procentech případů brání úmrtí. Chřipkou však i přes provedené očkování asi polovina starých lidí skutečně onemocní. Nemoc však probíhá lehce. Pravidelné očkování proti chřipce „způsobí“, že mají dotyční lidé zkušenost s určitým kmenem chřipky. Pokud by se takový kmen objevil jako součást nového pandemického kmene, pak by s největší pravděpodobností měli očkovaní lidé částečnou zkříženou ochranu. Na chřipku v době mezi dvěma pandemiemi (objevují se jednou za 40 let), umírá za pět let tolik lidí, jako během jedné pandemie. Strašení pandemií, nemocností a úmrtností je zavádějící
Přidat nový komentář