Štítná žláza

• Co to je vyšetření štítné žlázy?
• Přístroje s pomůcky k vyšetření štítné žlázy?
• Jaká jsou nejčastější onemocnění štítné žlázy?
• Mám se vyšetření obávat?
• Co mám před vyšetření udělat?
• Jak vypadá vlastní vyšetření?
• Jaká jsou alternativní vyšetření?

Co to je vyšetření štítné žlázy?

Štítná žláza je nepárový orgán uložený na přední straně krku. Produkuje aktivní látky tzv. hormony, které ovlivňují celou řadu pochodů v těle. Hlavním hormonem štítné žlázy je tyroxin. Štítnou žlázu lékař vyšetřuje preventivně při celkových prohlídkách a dále u pacientů s podezřením na onemocnění štítné žlázy nebo při kontrolách dosavadní léčby.

Jaké jsou přístroje s pomůcky k vyšetření štítné žlázy?

K orientačnímu vyšetření štítné žlázy se používá tzv. palpační vyšetření, tedy vyšetření přední strany krku bříšky prstů. Palpační vyšetření je součástí celkového vyšetření pacienta. Celkové vyšetření již lékaře může upozornit na příznaky, které provází onemocnění štítné žlázy. O typu onemocnění může lékaři napovědět hodně tzv. anamnéza. Anamnézou se rozumí rozbor pacientových obtíží zaznamenaný lékařem do lékařské dokumentace. Pokud nález z předchozích vyšetření svědčí pro možnou poruchu štítné žlázy, použije lékař dalších vyšetření: laboratorní vyšetření, laryngoskopické vyšetření, ultrazvukové vyšetření, CT vyšetření, ultrazvukové vyšetření, RTG-polykací akt, scintigrafii či punkci štítné žlázy.

Jaká jsou nejčastější onemocnění štítné žlázy?

Mezi nejčastější onemocnění štítné žlázy patří tzv. struma. Strumou je míněno zvětšení vlastní žlázy. Struma může vzniknout z celé řady příčin. Mezi nejznámější patří tzv. endemická struma. Endemická struma je způsobená nedostatkem jodu v potravě. Další příčinou strumy může být zánět a to původu infekčního nebo autoimunitního (porucha imunitního "ochraného" systému těla, který kontroluje a odstraňuje změněné nebo cizí buňky). Nejzávažnějším onemocněním štítné žlázy je nádorové onemocnění.

Mám se vyšetření obávat?

Ani jedné z pestré škály vyšetřovacích metod se nemusíte obávat. Palpační vyšetření je nebolestivé a trvá chvilku. Přes kůži krku je štítná žláza dobře dosažitelná, takže lékař pohmatem zjistí stupeň zvětšení a případné nerovnosti na jejím povrchu. Při velkém zvětšení ji může pozorovat i pouhým okem. Laboratorní vyšetření se provádí ze vzorku krve odebrané z Vaší žíly. Ultrazvukové vyšetření je v současnosti základní a pravděpodobně i nejrozšířenější zobrazovací diagnostickou metodou. Ultrazvukovou sondou Vám lékař přejíždí po přední části krku a na obrazovce sleduje obraz vyšetřované oblasti. Dále se používá RTG vyšetření s kontrastem při polknutí, tzv. RTG-polykacího akt. To znamená, že před tím, než Vás laborant osnímkuje rentgenovým přístrojem, dostanete k polknutí kontrastní látku. Snímek se provádí při polknutí. Pokud jste někdy prodělal alergickou reakci, hlaste to předem ošetřujícímu personálu. Punkce strumy se provádí tenkou jehlou. Lékař při tomto výkonu odebere malý kousek tkáně a nechá ho dále tzv. histologicky vyšetřit. Obávat se můžete pouze znecitlivující injekce, která zamezí bolesti při vlastním odběru. Scintigrafie se provádí na pracovišti nukleární medicíny. Před osnímkování štítné žlázy dostanete do žíly injekci s radioaktivní látkou, která se po vyšetření vyloučí močí z těla ven. Vyšetření je bezbolestné.

Co je třeba před vyšetřením udělat?

Před celkovým vyšetřením (anamnéza, základní vyšetření, vyšetření reflexu Achillovy šlachy kladívkem), nemusíte dodržet žádnou zvláštní přípravu. Ostatní vyšetření Vám budou provedena následně v závislosti na Vašem konkrétním onemocnění. Není zde proto uveden výčet konkrétní postupů a příprav u výše uvedených vyšetření, jež by přesahoval rámec tohoto sdělení.

Jak vypadá vlastní vyšetření?

Přicházíte-li poprvé na endokrinologickou ambulanci nebo máte-li potíže typické pro onemocnění štítné žlázy a navštívil jste nejdříve obvodního lékaře, obvykle s Vámi příslušný lékař sepíše tzv. anamnézu. To znamená, že s Vámi pohovoří o vzniku a vývoji Vašich obtíží a údaje zaznamená do dokumentace. Poté Vás s přihlédnutím na získané údaje vyšetří. Svléknete se do spodního prádla, lékař Vám změří tlak, puls, vyšetří hlavu, tup a končetiny pomocí jednoduchých testů. Toto vyšetření trvá 20-30 min. Další vyšetření lékař volí s přihlédnutím ke stávajícím obtížím tak, aby co nejrychleji stanovil Vaší diagnózu a mohl Vás začít léčit.

Jaká jsou alternativní vyšetření?

Základní vyšetření tedy rozbor pacientových potíží a stanovení dalšího vyšetřovacího postupu nahradit nelze. Výběr mezi dalšími jednotlivými vyšetřovacími postupy závisí na charakteru Vašich obtíží.