Chronická myeloidní leukémie je zhoubné krevní onemocnění, dnes však již patří mezi skupinu zhoubných chorob, které lze v určitém procentu zcela vyléčit.
V naší zemi onemocní každoročně stovky lidí včetně mladých lidí i malých dětí chorobami krvetvorby, které vážně ohrožují jejich život. Nejznámější a nejčastější mezi těmito nemocemi je leukémie. Následují ji zhoubné nádory krvetvorby, těžké útlumy krvetvorby nebo imunity.
Moderní léčebné postupy (chemoterapie, imunoterapie, biologická léčba a další) nabízejí u většiny nemocných zlepšení stavu, často však jen dočasné. Naději na úplné uzdravení a návrat do plnohodnotného života přináší v momentě, když ostatní metody nestačí, transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce. Rozšířen je pro ni termín transplantace kostní dřeně.
Čtěte také: Hemofilici žijí normálním životem, ale mají obavy z nehod, mohou při nich vykrvácet
Aby mohla být transplantace provedena, je třeba pro pacienta najít vhodného dárce dřeně, tedy zcela jedinečnou osobu, jež se s nemocným shoduje v mimořádně složitém systému transplantačních (tzv. HLA) znaků. Tyto transplantační znaky jsou dědičné, a proto se pro pacienta hledá vhodný dárce krvetvorných buněk nejprve mezi pokrevními příbuznými, v prvé řadě u sourozenců.
Bohužel pro většinu nemocných vhodný dárce mezi příbuznými neexistuje… Poslední nadějí pro těžce nemocného je cizí člověk, který se jako dobrovolník nechal zapsat do registru dárců kostní dřeně, a jehož transplantační znaky jsou zcela náhodně podobné HLA znakům pacienta.
Dárcovství kostní dřeně je dobrovolné, bezplatné a anonymní!
Proč vstoupit do registru dárců kostní dřeně?
- Jediným způsobem léčby pacientů s poruchou krvetvorby (leukémie, anémie, jiné závažné choroby) je v některých případech transplantace krvetvorných buněk (kostní dřeň, kmenové buňky z periferní krve nebo pupečníková krev) od zdravého dárce.
- Nemocnému je nutné transplantovat krvetvorné buňky dárce, který se s ním nejvíce shoduje. K tomu je potřeba mít možnost výběru z co největšího počtu potenciálních dárců.
- Abyste mohl/a být zaregistrován/a, musíte absolvovat malý odběr krve a poskytnout kontaktní údaje do databáze Registru.
- Pravděpodobnost, že budete vybrán/a jako vhodný dárce není velká. V Registru můžete být evidován/a řadu let, než se najde pacient, který s Vámi bude mít shodné znaky v systému HLA. Nemusí k tomu dojít ale nikdy. Vaše rozhodnutí, stát se dárcem krvetvorných buněk, ovšem zvyšuje naději na záchranu lidského života.
Podmínky vstupu
- věk od 18 do 40 let věku (evidence v databázi registru do 55 let věku dárce)
- ochota pomoci jakémukoli pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí
- hmotnost více než 50 kg
- výborný zdravotní stav (žádné závažné onemocnění - ani v minulosti)
- bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
- ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření
- ochota věnovat svůj čas a pohodlí
- veřejné zdravotní pojištění platné v ČR
Překážky vstupu do Českého registru dárců krvetvorných buněk
Věnujte, prosím, pozornost níže uvedeným překážkám vstupu, které ale nejsou konečným výčtem všech kontraindikací dárcovství.
-
věk nad 40 let věku
-
hmotnost pod 50 kg
-
alergie, která vyžaduje trvalou léčbu
-
astma
-
autoimunitní a systémové choroby - revmatické choroby, kolagenózy, vaskulitida
-
celiakie
-
cukrovka
-
cystická fibroza
-
endometrióza
-
chronická zánětlivá onemocnění střev - Crohnova choroba, ulcerózní kolitida
-
chování zvyšující riziko nákazy HIV nebo jiným infekčním onemocněním (užívání injekčních drog (i v minulosti); pohlavní styk s osobou, která drogy užívá; sexuální praktiky zvyšující riziko přenosu infekčního onemocnění, časté střídání sexuálních partnerů)
-
nádorová onemocnění - prodělaná onkologická léčba
-
nákaza HIV nebo úzký kontakt s osobou infikovanou HIV nebo nemocným s AIDS
-
nevolnost a mdloby při běžných odběrech
-
neurologická onemocnění - epilepsie a jiná záchvatovitá onemocnění, migréna, roztroušená skleróza,chronická/neuroborelióza
-
onemocnění krve - anémie, trombofilní mutace (Leidenská mutace a jiné), hemofilie
-
onemocnění srdce a cév - vysoký krevní tlak, prodělaná trombóza, myokarditida, endokarditida
-
onemocnění štítné žlázy - autoimunitní záněty
-
oční onemocnění - glaukom, záněty sítnice, retinopatie
-
prodělaná infekční žloutenka typu B nebo C
-
psoriáza (lupénka)
-
psychiatrická onemocnění - deprese, schizofrenie, manio-depresivní psychóza
-
těhotenství
-
toxikomanie a alkoholismus
-
trvalé užívání léků (antikoncepce nevadí)
-
závažná obezita, BMI>40 (BMI 35-40 dle rozhodnutí lékaře)
-
závažná onemocnění jater a ledvin
Stavy, které dočasně neumožňují podstoupit odběr kostní dřeně (nejsou však překážkou členství v registru)
-
těhotenství - jeden rok po porodu
-
aktivní kojení a doba půl roku po ukončení kojení
-
endoskopické vyšetření
-
závažnější chirurgický zákrok
-
tetování, piercing, akupunktura
-
prodělané infekční onemocnění (borelióza, toxoplazmóza, mononukleóza a jiné)
-
očkování živou vakcínou
-
pobyt v tropických oblastech
-
pobyt v nápravném zařízení, psychiatrické léčebně
Zvažte, prosím, zodpovědně svůj zdravotní stav v zájmu ochrany zdraví svého, i potenciálního příjemce krvetvorných buněk.
Čtěte také: Krev – tekutina našeho života
Jak se vyhledává dárce pro pacienta? Aneb - co se děje po vstupu do Registru.
- Ze vzorku krve odebrané při vstupu do Registru určíme genetické znaky na bílých krvinkách (HLA).
- Výsledky testu vložíme do databáze.
- Pokud zjistíme, že se v základních genetických znacích předběžně shodujete s pacientem, pozveme Vás na další odběr krve a provedeme podrobnější krevní testy, které upřesní míru shody s pacientem a zmapují Váš aktuální zdravotní stav.
Při tomto odběru krve absolvujete pohovor s lékařem nebo odborným pracovníkem registru, který Vám podá všechny potřebné informace týkající se prováděných vyšetření a dalšího postupu. - Jestliže se na základě krevních testů potvrdí potřebný stupeň shody mezi Vámi a pacientem, budeme Vás kontaktovat a dohodneme termín začátku přípravy na odběr krvetvorných buněk.
Jak probíhá odběr krvetvorných buněk?
Prokáže-li se shoda mezi dárcem a pacientem, požádá transplantační centrum o odběr krvetvorných buněk a navrhne vhodné termíny. Příprava dárce začíná přibližně měsíc před samotným odběrem. Jedná se o podrobné vyšetření zdravotního stavu - odběr krve pro laboratorní testy, RTG srdce a plic (v případě odběru kostní dřeně také RTG pánve), EKG, interní vyšetření a případně další doplňující vyšetření.
Součástí procesu přípravy na odběr jsou také nezbytné administrativní úkony, jako je podpis informovaného souhlasu, atd.
Rozhodnutí podstoupit odběr krvetvorných buněk má dárce právo kdykoli změnit. Pokud se rozhodne odstoupit od odběru v době, kdy se nemocný pacient již plně připravuje k transplantaci (podstupuje chemoterapii, ozařování), může tím vážně ohrozit jeho život.
Proto prosíme dárce, aby zodpovědně zvážili své možnosti.
V současnosti se krvetvorné buňky získávají dvěma způsoby:
1. Odběr kostní dřeně
- Odběr kostní dřeně z pánevních kostí se provádí podobně jako malá operace.
- Trvá přibližně hodinu a provádí se v celkové narkóze - dárce v době odběru necítí žádnou bolest.
- Punkční jehlou se odsaje potřebné množství kostní dřeně (maximálně 1500 ml, podle váhy pacienta a dárce).
- Příprava a samotný odběr vyžadují celkem 3 dny hospitalizace (příjem na oddělení a konzultace s anesteziologem, samotný odběr, propuštění den po odběru).
- Dárci kostní dřeně se navíc 7-21 dní před samotným odběrem kostní dřeně odebere jedna až dvě jednotky krve k pozdější náhradě té darované dřeňové.
Rizika
Mohou se objevit běžná rizika spojená s anestezií a samotným operačním výkonem. Bezprostředně po narkóze může dárce trpět nepříjemnými pocity (mírná zmatenost, žaludeční nevolnost, ztížené polykání).
Většina dárců pociťuje několik dní po odběru únavu a určitou bolest v oblasti vpichů. Ta je velmi podobná bolestem zad po námaze nebo po pádu a postupně odezní.
V místě vpichů se může vytvořit hematom. Riziko případného zanesení infekce je vzhledem k používání jednorázových sterilních setů minimální.
Odebrané množství kostní dřeně nepřesáhne 5-10 % celkového objemu. Všechny ztráty si zdravý organismus v krátké době nahradí přirozenou regenerací. Další komplikace jsou vzácné.
2. Odběr krvetvorných buněk na separátoru
- Tento odběr se provádí ambulantně na aferetickém oddělení odběrového centra pomocí přístroje - separátoru.
- Před odběrem krvetvorných kmenových buněk ze žíly je nutné buňky dárce krátkodobě namnožit a vyplavit z kostí do krevního oběhu. Čtyři večery před odběrem proto dostává formou podkožních injekcí stimulační přípravek, jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu.
- Dárce je "napojen na separátor loketními žílami, pouze ve vzácných případech, kdy dárce nemá kvalitní žíly, je použit centrální žilní katétr.
- Celá procedura trvá přibližně 4 hodiny. Dárce při odběru leží, může sledovat TV, spát nebo poslouchat hudbu.
- Asi 2–3 hodiny po skončení odběru může být dárce bezpečně propuštěn domů.
Rizika
Během podávání stimulačního přípravku (NEUPOGEN) se mohou u dárce objevit příznaky, které se velmi podobají chřipce - únava, nespavost, bolesti kloubů, zad a svalů. Tyto obtíže jsou krátkodobé a dají se ovlivnit podáváním léků na zmírnění bolesti.
V průběhu odběru na separátoru se u některých dárců může vyskytnout přechodný pokles hladiny vápníku v krvi (hypokalcémie), což se projeví nepříjemným brněním a pocitem slabosti. Tomuto stavu se preventivě předchází podáním rozpustného vápníku těsně před samotným odběrem. Další komplikace jsou vzácné.
Zdravotní stav dárců po obou způsobech odběru je dlouhodobě sledován. V průběhu prvního roku po odběru jsou zváni na kontrolní vyšetření krve a pravidelné kontroly každé tři měsíce. Po dobu deseti let po odběru pak vždy jednou ročně.
Separace kmenových buněk z krve i odběr kostní dřeně jsou běžně používanými postupy, s nimiž mají čeští lékaři dlouholeté zkušenosti. Dosud nebyly u žádného z našich dárců zjištěny jakékoli pozdější nebo dlouhodobé následky odběru.
Dárce má právo na konečné rozhodnutí, který ze dvou způsobů odběru podstoupí.
Zdroj: www.darujzivot.cz, www.kostnidren.cz
