Srdeční selhání - nejčastější příznaky jsou únava, dušnost a otoky končetin

Srdce je důmyslně uspořádaná pumpa, jejímž hlavním úkolem je udržovat oběh krve tak, aby bylo zajištěno zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem. Zdravé srdce dokáže zvýšit výdej krve (minutový oběh) podle nároku organismu až pětinásobně. Při vzniku srdečního selhání je tato základní funkce narušena, nedostatečné prokrvení se projevuje nejprve při zátěži. Zadržování tekutin, které je průvodním jevem onemocnění, je obranným mechanismem, kterým se organismus snaží udržet dostatečnou úroveň krevního oběhu.

Příčiny srdečního selhání

Srdeční selhání je důsledkem poškození srdečního svalu z nejrůznějších důvodů. Nejčastěji jde o následek postižení v důsledku ischemické choroby srdeční (např. po infarktu myokardu), nebo při tzv. kardiomyopatiích. To jsou onemocnění ne vždy jasného původu – někdy hraje roli dědičnost, jindy vlivy prostředí jako například virové nebo bakteriální záněty, které způsobí poškození. Další příčinou je špatně léčený vysoký krevní tlak, chlopenní srdeční vady nebo vrozené srdeční vady.

Čtěte také: Příčiny srdečních onemocnění, o kterých možná nevíte

Příznaky srdečního selhání

Příznaky srdečního selhání se liší podle toho, zda je postižena levá či pravá srdeční komora.

Při nedostatečnosti levé komory se hromadí krev v plicích, nadbytečná tekutina proniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok. Nemocný začne pociťovat dušnost, nejprve při větší námaze, později i při běžných činnostech, v pokročilém stadiu selhávání již v klidu. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta k posazování. Pokud k otoku plic dojde náhle, jde o závažný stav, který vyžaduje rychlé ošetření.

Pravostranné selhání se projeví otoky dolních končetin, které začínají v oblasti kotníků. Prvním příznakem je nárůst tělesné hmotnosti, který se projeví často dříve než otoky. Městnání krve v orgánech břišní dutiny je zdrojem čerstvých zažívacích potíží a tlakových bolestí v pravém podžebří.

Průvodním jevem u levého i pravého selhání jsou často srdeční arytmie, projevující se velmi často takzvanými palpitacemi, silným tlukotem srdce a svíravým pocitem na hrudi. Pacient se také cítí unavený, cítí celkovou slabost, mívá závratě a točí se mu hlava.

Diagnostika srdečního selhání

Pokud se objeví některé z uvedených potíží a nebo příznaků, je zapotřebí navštívit lékaře.Ten má celou řadu možností, jak zjistit příčinu a srdeční nedostatečnost diagnostikovat. Základem je rozbor anamnézy, provedení fyzikálního vyšetření, elektrokardiogramu (EKG), rentgenového snímku plic a odběr vzorku krve.

Hlavním vyšetřením je dnes echokardiografie (ultrazvukové vyšetření), která umožňuje posouzení velikosti srdečních oddílů, odhad jejich funkce a současně s její pomocí lze prokázat nebo potvrdit vrozené nebo získané srdeční vady. V mnoha případech je nutno vyšetřit i koronární cévy pomocí nástřiku kontrastní látky – koronarografie. Jindy je nutné provést vyšetření pomocí CT nebo MR. V některých případech je dokonce nezbytné odebrat malý vzorek srdečního svalu pomocí speciálního nástroje, kterému se říká bioptom.

Prevence rozvoje srdečního selhání

Do jisté míry ano. Vzhledem k tomu, že je u nás nejčastější příčinou ateroskleróza věnčitých tepen, která je spojena často s hypertenzí (vysokým krevním tlakem), obezitou, diabetem a poruchami metabolizmu cholesterolu, tak je možné tyto stavy ovlivnit způsobem svého života. Je pravda, že sklon k těmto chorobným stavům částečně zdědíme od předků, ale hodně věcí záleží na nás. Typickým příkladem je kouření, které je z hlediska rozvoje aterosklerózy (a řady jiných chorob) rizikovým faktorem zásadního významu.

Prevence rozvoje srdečního selhání má zásadní význam i po stanovení diagnózy, zde se již uplatňuje i užívání léků a v problému se angažuje lékař. Zde slovo k problematice alkoholu. Zatímco zdravému srdci alkohol v mírných dávkách neškodí nebo dokonce prospívá, při onemocnění srdce je třeba velké opatrnosti. U některých onemocnění (prvotní postižení srdečního svalu) je doporučována úplná abstinence.

Léčebné možnosti srdečního selhání

Především je nezbytné léčit jakoukoliv odstranitelnou příčinu. Režimová a dietní opatření jsou volena podle stadia onemocnění, základem je přiměřená strava s omezením příjmu soli a adekvátní fyzická zátěž, vodítkem pro volbu intenzity pohybu jsou subjektivní pocity nemocného.

Důležitou úlohu má farmakoterapie (užívání léků). Dnes mají lékaři k dispozici několik skupin léků, kterými dosáhnou zmírnění obtíží pacientů i zlepšení dlouhodobého průběhu onemocnění. Léčba má smysl i v počátečních stadiích, kdy nemocný ještě nemusí mít žádné a nebo má jen malé potíže. Skladbu a dávkování léku musí proto vždy určovat lékař. Jedinou lékovou skupinou, kde si pacient může upravovat dávkování jsou diuetika (močopudné léky), kde je možné řídit se přítomností otoků a váhovými změnami.

V některých případech je pak vhodná operace (koronární by-pass, operace chlopní), nebo zlepšením synchronie kontrakcí srdečních komor specielní kardiostimulační metodou. Chirurgické metody se uplatní i ve velmi pokročilých stadiích onemocnění, kdy je nutné navrhnout transplantaci srdce.

I u nemocných s poruchami rytmu je k dispozici celá řada postupů – od podávání léků až po zavedení automatického defibrilátoru. To je přístroj, který dokáže závažnou poruchu rytmu okamžitě odhalit a sám léčebně zasáhnout.

Čtěte také: Nová metoda léčby srdečního selhání

Tyto a další metody jsou dostupné ve specializovaných kardiocentrech, na která mají ošetřující lékaři dobrou návaznost.

Případů srdečního selhání stále přibývá. Souvisí to se stárnutím populace a také s přežíváním nemocných s dříve fatálními srdečními příhodami. Tak jako u jiných nemocí je v případě srdečního selhání důležitá prevence, včasný záchyt onemocnění a správně vedená léčba. Prvním předpokladem úspěšného vedení léčby srdečního selhání je však pozitivní přístup pacienta, který má přiměřené informace o svém onemocnění a důvodech, proč musí přijmout určitá omezení.

Zdroj: www.ikem.cz