Co se smí a nesmí dělat po prodělaném infarktu.Zjištěna angina pectoris.Po akutním infarktu provedena angioplastika.děkuji za odpověď
Příznaky infarktu
Nejtypičtějším příznakem je silná tlaková, pálivá nebo svíravá bolest na přední ploše hrudníku (stenokardie), která se může šířit do ramene, do paže, do krku, do čelisti, do zad, mezi lopatky nebo do břicha. Bolest může připomínat "pálení žáhy" a je nezávislá na poloze těla a na dýchání, nepomáhají nitráty. Bolest bývá podobná jako u anginy pectoris, ale liší se intenzitou a délkou trvání. Podezření na probíhající infarkt vyvolává nepřetržitá bolest trvající déle než 10 až 15 minut. V polovině případů infarktové bolesti na hrudi předcházejí kratší bolestivé ataky. Někdy může bolest na hrudi chybět a je nahrazena pouze bolestí v rameni, v paži, v krku, v čelisti, v zádech anebo jen v břiše.
Druhým nejčastějším příznakem infarktu je dušnost způsobená zhoršenou čerpací funkcí srdce. Infarkt také bývá často provázen pocením, schváceností, nevolností, zvracením, mdlobami a úzkostí. Kombinace bolesti a těchto příznaků je vždy varující a vyžaduje rychlý odborný zásah. I tyto symptomy mohou v některých případech být jedinou známkou infarktu bez přítomné bolesti na hrudi.
Přibližně ve třetině případů mohou být příznaky mírné, žádné nebo atypické, tj. například jen náhle vzniklou dušností, bolestí v zádech, v krku nebo v rameni. Děje se to hlavně ve vyšším věku a u pacientů s cukrovkou
Čtěte také: Srdeční infarkt u žen může mít jiné příznaky než u mužů.
První pomoc při infarktu
Závažnost následků infarktu závisí velmi na rychlosti, za jak dlouho se podaří otevřít uzavřenou tepnu katétrem. Čas je tedy zásadním faktorem ovlivňujícím úspěšnost léčby. Proto je při jakémkoliv podezření na akutní infarkt myokardu třeba ihned zavolat rychlou záchrannou službu – telefon 155. Sám nemocný s podezřením na infarkt musí být v absolutním klidu fyzickém i psychickém!
„Je výhodné rozkousat a rozpustit v ústech tabletu acylpyrinu, který svým působením v krvi může rozpustit krevní sraženinu v ucpané tepně. Dále je možné zkusit efekt nitroglycerinu a požít lék na uklidnění, například diazepam, neurol, hypnogen apod., pokud jsou k dispozici. Pro snazší orientaci lékaře záchranné služby po příjezdu k vám je velmi výhodné mít u sebe svou EKG křivku, třeba v mobilním telefonu,“ hodnotí MUDr. Stanislav Šimek, CSc., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Není-li infarkt srdce správně a včas léčen, může vzniknout výduť srdeční komory. Ta představuje balónovité vyklenutí zeslabené stěny srdečního svalu v místě infarktu s následným zhoršením srdeční funkce. Důsledkem je jeho selhávání. Ještě horší eventualitou je prasknutí srdce.
Čtěte také: Jak bolí srdce
Léčba pacientů s akutním infarktem myokardu
Základem léčby je co nejrychlejší zprůchodnění postižené tepny; v současnosti nejlepší známou technikou zprůchodnění je tzv. perkutánní koronární intervence (koronární angioplastika). Podstatou tohoto postupu je v návaznosti na koronární angiografii a určení uzavřené tepny její zprůchodnění za pomoci tenkých drátků a balonků, které se nafouknou v místě uzávěru věnčité tepny a tím roztáhnou zúžené místo. V drtivé většině případů je současně do tohoto místa implantován tzv. koronární stent (drátěná trubička, která pomáhá udržet tepnu průchodnou).
U některých nemocných je pak odloženě – na základě znalosti postižení dalších tepen – indikována srdeční operace, která pomocí koronárních bypassů (přemostění) zlepší zásobení ostatního myokardu. Při závažném nálezu a nemožnosti provedení angioplastiky se srdeční operace zpravidla indikuje jako první metoda léčby.
Do léčby patří také podání léků zabraňující shlukování krevních destiček a tvorbě krevních sraženin, dále léky, působící ochranně na srdeční sval a léky snižující hladinu cholesterolu.
Při propuštění z nemocnice si pacient odnáší doporučení ohledně změny životního stylu, je poučen o dietních opatřeních, možnostech rehabilitačních programů a má správně nastavenou farmakoterapii.
Po infarktu do lázní
Prodělaný infarkt je bezpochyby vážným stavem, který si často vynutí změnu celého života nemocného. Naučit se žít v „nových“ podmínkách může pacientovi pomoci lázeňská léčba, během které mohou být pečlivě vysvětleny a nacvičeny mnohé nutné změny životního stylu, zejména pokud se stravovacích návyků a pohybové aktivity týče. České zdravotní pojišťovny poskytují nemocným po infarktu myokardu komplexní lázeňskou léčbu.
Čtěte také: Srdeční arytmie: Dušnost, závratě i ztráta vědomí patří mezi příznaky
Srdeční infarkt se může kdykoliv opakovat. I několikrát za život.
Statistiky dokládají, že přibližně každý čtvrtý pacient po prvním infarktu dostane druhý srdeční infarkt. V klinických studiích na souboru tisíců nemocných s infarktem byly zjištěny tzv. rizikové faktory, které ke vzniku infarktu přispívají. Patří mezi ně faktory ovlivnitelné jako jsou kouření, vysoká hladina cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, extrémní obezita, cukrovka, nedostatečná pohybová aktivita, nadměrná konzumace alkoholu, psychický stres, i ty neovlivnitelné jako je mužské pohlaví, vyšší věk nebo dědičné dispozice. Cílem sekundární prevence je eliminace nebo minimalizace ovlivnitelných rizikových faktorů u každého pacienta po infarktu. Na základě rozsáhlého výzkumu jsou dnes doporučovány farmakologické i nefarmakologické postupy sekundární prevence, u nichž bylo prokázáno, že zlepšují další prognózu nemocného po infarktu – snižují zhoršení aterosklerózy (kornatění tepen), zmenšují pravděpodobnost další srdeční příhody a prodlužují život.
Čtěte také: Bicyklová ergometrie - zátěžové EKG
5 základních pravidel, jak snížit riziko druhého infarktu
1. Užívejte léky, které vám předepsal lékař
Pomohou vám vyhnout se dalšímu srdečnímu záchvatu. Opomenutí denní dávky lék může vést k velkým problémům. Nedílnou součástí sekundární prevence každého nemocného je farmakoterapie, tedy užívání několika skupin léků, proto je zcela nezbytné, aby péči vedl lékař. Na lékaři, přesněji většinou hned na několika lékařích, závisí do značné míry celkový výsledek a úspěch.
2. Spolupracujte i nadále se svým ošetřujícím lékařem
Abyste se cítili lépe, je třeba spolupracovat se zdravotnickým personálem. Navštivte svého lékaře šesti týdnů po prodělaném infarktu.
3. Dodržujte srdeční rehabilitaci
Srdeční rehabilitace pomůže vašemu fyzickému i duševnímu zotavení. Je však potřeba zlepšit svou fyzickou kondici, přijmout za své zdraví prospěšné aktivity a pojmenovat spouštěče svého stresu.
4. Ovládejte své rizikové faktory
Běžné rizikové faktory zahrnují kouření, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak a diabetes. Užívejte léky a změňte svůj životní styl, abyste snížily riziko vzniku dalšího infarktu.
5. Získejte podporu
Svěřte se se svou úzkostí, osamělostí rodině, přátelům a ostatním pacientům se stejnými obtížemi.
Doporučená změna životního stylu – omezení rizikových faktorů
Mezi nejdůležitější nefarmakologická doporučení patří zanechání kouření. Vztah mezi kouřením a komplikacemi u pacientů s nemocemi srdce byl jasně prokázán. Úmrtnost nemocných, kteří po infarktu pokračují v kouření, je jednoznačně vyšší nežli u těch, kteří kouřit přestali. Dalším doporučením bývá často snížení tělesné hmotnosti a dietní opatření. Nemocní s nadváhou a obezitou nají zvýšené riziko infarktu myokardu. Optimalizace tělesné hmotnosti příznivě ovlivňuje i ostatní rizikové faktory rozvoje aterosklerózy, jako jsou krevní tlak, hladina glykemie i hodnoty krevních lipidů. V rámci rekonvalescence by mělo dojít i k postupnému zvýšení tělesné zátěže. Po propuštění z nemocnice pacient buď podstupuje nemocniční řízený program, individuální domácí trénink nebo lázeňskou léčbu. Všechny tyto metody vedou ke zlepšení funkce kardiovaskulárního systému a představují důležitý krok k plnohodnotnému životu. Nejčastějšími doporučovanými aktivitami jsou chůze, jízda na rotopedu, plavání a běh.
Zdroj: www.jetoinfarkt.cz
