Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
V Česku trpí srdečním selháním přes 280 000 lidí, a každý rok přibývá dalších 60 000. Doplnění vysoce koncentrovaným železem už této skupině nemocných při splnění určitých podmínek platí zdravotní pojišťovny a lékaři – kardiologové či internisti tak mohou svým pacientům bez překážek pomoci. Specialisté na srdce to připomínají v rámci Dne nedostatku železa, který připadá na 26. listopadu.
Srdeční selhání
Srdeční selhání je vážné onemocnění, pacienti mají problém zvládnout zátěž, která by se zdravému člověku zdála jako samozřejmá. Běžné úkony, jako úklid bytu, vaření, procházka se psem, se může stát fyzicky nezvladatelnou činností, u které je třeba pravidelně odpočívat. Pokud pacient pociťuje dušnost a lapá takzvaně po dechu, špatně dýchá během sportu a při větší námaze, kdy tělo potřebuje zvýšený příjem živin a kyslíku, může se jednat o první příznaky srdečního selhání. Jak srdce postupně slábne, dochází k pocitům dušnosti i během dne. Velmi často se nemocnému špatně dýchá vleže. Srdce totiž nezvládá pumpovat krev a ta se hromadí v různých částech těla, například na plicích, takže aby mohl klidně spát, musí si záda a hlavu podložit polštáři, čímž dojde k uvolnění dýchacích cest.
V případě srdečního selhání se snaží tělo s nemocí vyrovnat a zajistit všechny životně důležité funkce. Spuštěny jsou takzvané „kompenzační mechanismy“, které tělu pomáhají zvládnout nároky organismu i navzdory tomu, že srdce trpí srdečním selháním. Jedním z kompenzačních mechanismů je rozvádění krve pouze životně důležitým orgánům na úkor svalů a dalších částí těla. To se projeví narůstající únavou.
Příznaky srdečního selhání
- pocit dušnosti,
- otoky nohou a kotníků,
- zvětšení pasu tedy břišní dutiny,
- nevysvětlitelná únava až malátnost,
- nárůst váhy(jde o hromadící se tekutinu, kterou srdce nestíhá přečerpávat).
- nechutenství,
- dalšími příznaky mohou být také nadměrné bušení srdce a častější frekvence močení v průběhu noci.
Srdeční selhání má jak akutní, tak chronickou podobu. To znamená, že nemoc se rozvíjí postupně a srdce se snaží zvládnout veškeré nároky organismu. Chronický průběh nemoci je o to zrádnější, že příznaky se projevují postupně a řadu z nich si s nemocí srdce nespojíme. Přitom se jedná o závažné onemocnění, které vyžaduje lékařskou péči.
Nedostatek železa u lidí se srdečním selháním
„Lidské tělo má v sobě 3 až 4 gramy železa, které je zásadní pro fungování celé řady dějů v lidském těle. Železo je například součástí červeného krevního barviva – hemoglobinu, kde umožňuje přenos kyslíku. Železo je ale potřeba i pro fungování mitochondrií, buněčných součástí – které jsou v těle centrem dýchání a tvorby energie. U lidí, kde srdce nefunguje, jak má, a selhává, je nedostatek železa obzvlášť nebezpečný – srdeční sval nemá dostatečně silné kontrakce, v případě sebemenší námahy nemá tělo kde brát, dochází k přetížení životně důležitého svalu a selhání zrychluje, “ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. Dodávání železa je tak důležité pro ovlivnění průběhu a prognózy onemocnění, dodání zásobního železa lidem se srdečním selháním nově doporučuje i Evropská kardiologická společnost.
Příčin může být několik
Podle lékařů má paradoxně část pacientů se srdečním selháním hladinu hemoglobinu relativně v pořádku, přestože evidentně nedostatkem železa trpí.
„Zatímco u řady chorob řešíme nedostatek železa jeho podáváním v různých formách tablet či kapslí, tato léčba není schopna nahradit velký nedostatek, který nemocní se srdečním selháním mají. Takto podávané železo se u nich špatně vstřebává a pacienti léčbu nesnášejí dobře. Řešením je nitrožilní podání a je důležité, aby šlo o léčivý přípravek s velkým množství železa a minimem nežádoucích účinků,“ říká prof. Linhart.
Nedostatek železa u lidí s chronickým srdečním selháním má několik příčin. Nemocní podle kardiologů často trpí nechutenstvím, a tak ani přirozeně do sebe nedostanou vše, co by jejich tělo potřebovalo, železo se u nich navíc hůře vstřebává například kvůli zánětu, otokům, nebo nedostatku vitamínů nutných ke vstřebávání železa do organismu.
„Pacienti mohou mít i zvýšené ztráty železa kvůli malému a nepozorovanému krvácení do trávicího traktu, často zesílenému podáváním léků na jejich nemoc,“ dodává prof. Linhart. Kardiologové zjišťují hladinu zásobního železa u svých pacientů laboratorní analýzou krve.
Dodání železa přímo do žíly
Pokud zjistí jeho zásadní nedostatek, doplní jej pacientovi nitrožilně, v 90 % formou kapačky.
„Aplikace na kardiologických nebo internistických odděleních trvá přibližně 10-15 minut a dávka takto podaného železa stačí pacientovi na půl roku až na rok,“ dodává prof. Linhart.
Podle odhadů České kardiologické společnosti se v posledních pěti letech zvedlo množství lidí s diagnózou srdečního selhání o více než polovinu. Do roku 2030 by měl jejich počet dokonce vzrůst o 50 % na přibližně 450 000.
