Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Necítíte se dobře, přepadá vás pesimistická nálada a je vám smutno snad úplně ze všeho? Může to být prostě jen špatná nálada, kterou občas mívá každý, ale bohužel také skutečná deprese. Pro obyčejného člověka je problém tyto rozdílné stavy odlišit, proto je někdy lepší raději se obrátit na odborníka.
Deprese se diagnostikuje na základě přítomnosti určitých příznaků, které jsou vymezeny Mezinárodní klasifikací nemocí. Minimální délka trvání příznaků pro diagnózu deprese je v současnosti stanovena na dva týdny.
Hlavní příznaky - alespoň dva musí být přítomny
- Depresivní nálada v míře jednoznačně abnormální pro daného jedince, přítomna po většinu dne a téměř každý den a trvající alespoň 2 týdny. Náladu nelze výrazněji zlepšit vlastním úsilím (vůli) nebo aktivitami, které dříve náladu zlepšovaly. Depresivní nálada nemá zjevný důvod nebo důvod neodpovídá hloubce depresivní nálady. Náladu nemocní popisují jako smutnou, bezradnou, zoufalou, bolestnou, ale i prázdnou či naopak podrážděnou.
- Ztráta zájmů nebo potěšení při aktivitách, které jsou normálně příjemné. Nemocný nepociťuje příjemné emoce u koníčků a zájmů, které jej dřív těšily, a začne je opouštět, podobně mu přestává přinášet radost kontakt s přáteli a postupně se izoluje.
- Pokles energie nebo zvýšená unavitelnost. Projevuje se i při běžných denních činnostech (domácnost, hygiena, práce, studium,…), které člověk dříve zvládal, vše vyžaduje zvýšenou námahu nebo člověk zvládne za stejný čas méně činností.
Vedlejší příznaky - jejich počet určuje závažnost deprese a nejméně dva by měly být přítomny
- Ztráta sebedůvěry nebo sebeúcty. Objevují se pocity selhání a neschopnosti.
- Opakované prožívání či sdělování výčitek a pocitů viny, které jsou přehnané nebo neodůvodněné
- Opakované myšlenky na smrt nebo sebevraždu nebo jakékoliv sebevražedné chování
- Stížnosti nebo důkazy svědčící o snížené schopnosti myslet nebo soustředit se, nerozhodnost a váhavost
- Změna psychomotorického tempa, které se projevuje zpomalením (méně často zrychlením) myšlení, řeči a aktivity
- Poruchy spánku, obvykle nespavost (méně často zvýšená spavost)
- Změna chuti k jídlu, obvykle nechutenství s poklesem váhy (méně často zvýšená chuť k jídlu a váhový přírůstek)
Somatický syndrom
Somatický syndrom označuje přítomnost příznaků, které jsou pro depresi zvláště typické. Patří mezi ně:
- Zřetelná ztráta zájmu nebo potěšení při aktivitách, které jsou normálně příjemné
- Nedostatek nebo ztráta prožívání událostí a aktivit, které normálně vyvolávají emoční odpověď (pozitivní i negativní reakci)
- Ranní probouzení dvě nebo více hodin před obvyklou dobou probouzení
- Deprese je těžší ráno
- Zřetelně patrné zpomalení myšlení a chování (méně často zrychlení)
- Výrazná ztráta chuti k jídlu
- Úbytek hmotnosti (o 5 % nebo více za poslední měsíc)
- Zřetelná ztráta libida
Příčiny deprese
Příčin deprese je veliké množství a v současnosti je obtížné, ne-li nemožné, určit, která z příčin stojí za depresí u konkrétního člověka. U někoho je více ve hře dědičnost, u jiného situace v původní rodině, další pak byl v průběhu života vystaven řadě tíživých situací. Depresi tak lze brát jako obecnou reakci našeho mozku na řadu různých nepříznivých vlivů. Mechanismus, který spojuje různé příčiny deprese, je relativní nedostatek některých mozkových působků – serotoninu, noradrenalinu nebo dopaminu na nervových zakončeních (synapsích) v mozku.
Závažnost onemocnění
Podle počtu a závažnosti depresivních příznaků se deprese dělí na mírnou, středně těžkou a těžkou. Při těžké depresi se mohou objevit i psychotické příznaky jako bludy (např. nevývratné přesvědčení o své vině a hříšnosti) nebo halucinace (např. hlasy, které sdělují jedinci, že způsobil katastrofu).
Rozpoznat depresi v situaci, kdy jedinec s těmito problémy vyhledá odborníka, nebývá složité. Problém však někdy přináší skutečnost, že sám nemocný nemusí u sebe depresi vůbec rozpoznat (říká se tomu, že nemá na nemoc náhled) nebo příznaky deprese nepovažuje za projev nemoci. Zvýšenou únavu si může vysvětlovat jako lenost, sníženou výkonnost jako svou neschopnost, špatně soustředění jako zhloupnutí, přehnané výčitky jako oprávněné a sebe samotného pak vnímat jako člověka neschopného, hloupého, špatného, který zaslouží potrestat. Tato změna myšlení může být velmi odolná vůči snaze okolí snášet důkazy o opaku, myšlení depresivního člověka je v přesvědčivosti vždy o krok napřed. Důležitá je proto role rodiny, přátel, učitelů, spolupracovníků či praktických lékařů, kteří mohou "diagnostikovat" depresi dříve a přesněji než sám nemocný. Přesvědčit člověka s depresí k vyhledání pomoci a léčbě však nemusí být jednoduché. Vhodné je zaujmout chápavý a trpělivý přístup, poukazovat především na viditelné změny, které u takového člověka pozorujeme proti jeho normě a doporučovat kontakt s odborníkem.
„Pokud problémy neodeznívají a přetrvávají déle než dva týdny, je dobré vyhledat pomoc odborného lékaře. Okamžitě a bez váhání by měl psychiatra navštívit každý, kdo pocítí sebevražedné sklony. Otálet by neměl ani člověk, který se v myšlenkách začne zabývat tím, že jeho život ztrácí smysl nebo, že se ocitl v situaci, z níž už dle jeho názoru není východisko a začne uvažovat o dobrovolném odchodu z tohoto světa,“ uvedl primář Psychiatrického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. MUDr. Jan Tuček, Ph.D.
Prevence deprese
Nejlepší prevencí proti depresi je dodržování pravidelného denního režimu a životosprávy. Je třeba pravidelně spát, dobře se stravovat a umět si rozvrhnout své denní aktivity tak, aby zůstal čas jak na povinnosti, tak na odpočinek. Zbytečné je také řešit problémy, které člověk nemůže sám vyřešit, to znamená netrápit se například chováním politiků, či vývojem kurzu dolaru vůči jenu a podobnými záležitostmi. To se bohužel mnoha lidem v tomto období nedaří. Při nedostatku odpočinku, přetížení a často ve spojení s dalšími okolnostmi, jakými jsou obavy z nemoci pak může dojít až k rozvoji depresí. A právě tady už lékaři varovně zdvíhají ukazováček. Laik totiž často nedokáže odhadnout hranici mezi běžnou rozladěností, špatnou náladou a nebezpečně rozvinutými depresivními stavy.
Přidat nový komentář