Chrápání neboli ronchopatie bylo považováno za jev nepříjemný, ale z medicínského hlediska bezvýznamný problém.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Na podporu léčení poruch spánku a zdůraznění jejich závažnosti vznikl celosvětový globální projekt o spánku a zdraví - Worldwide Project on Sleep and Health (WWPSH). Je zaměřený na problematiku spánku, poruch spánku, souvislostí s duševním i tělesným zdravím člověka a tím celkovou kvalitou lidského života. A právě nedílnou součástí celého projektu se stal „Mezinárodní den zdravého spánku", který se slaví symbolicky vždy 21. března, tedy v první jarní den, den jarní rovnodennosti. Hlavním smyslem a cílem Mezinárodního dne spánku je zvýšení informovanosti o poruchách spánku mezi laickou veřejností, o prevenci i možnostech léčby.
Člověk od nepaměti přikládá spánku velký význam; odtud množství rčení a pořekadel - můžeme spát spánkem spravedlivých, jako Budulínek, dudek nebo pařez. Ale také na půl oka nebo jako na vodě… Fakt, že přibližně třetinu života prospíme, patrně nepřelstí ani medicínské pokroky následujících desetiletí. Všechno zatím nasvědčuje tomu, že stoupající důraz na výkon a flexibilitu bude spíše gradovat. Problematika spánku a bdělosti tak rozhodně nebude patřit k okrajovým. Je ovšem rozsáhlá, navíc komplikovaná nezbytnou kooperací řady medicínských oborů. Exaktní přístupy v podobě spánkové medicíny proto nejsou starého data – v USA vznikly první odborné společnosti v šedesátých letech, v Evropě byla ustavena až v roce 1972 European Sleep Reasearch Society (ESRS).
Česká republika nezachytila tento trend v jeho počátcích (trochu zaspala) a teprve v 90. letech dochází k rozvoji dané specializace a vzniku odborně zaměřených pracovišť (včetně spánkových laboratoří, kde se provádí tzv. polysomnografie – kvalita spánku je sledována celou noc). Společnost pro výzkum poruch spánku a bdění u nás byla založena v roce 2001 a stala se odborným garantem edukačního projektu pro lékaře i pacienty „Spánek a zdraví“.
Více na: www.sleep-society.cz
Nespavost může být projevem řady onemocnění
Za nespavost považujeme stav, kdy je spánek nekvalitní a nepřináší pocit osvěžení. O nespavosti mluvíme tehdy, pokud se potíže (příznaky) objevují minimálně třikrát týdně po dobu alespoň jednoho měsíce.
Nespavost (insomnie) patří v současnosti k vůbec nejfrekventovanějším zdravotním obtížím – s významnou epizodou nespavosti se ve svém životě někdy setkalo kolem 40 procent populace.
Zpravidla se přitom jedná o průvodní příznak patologických stavů, a účinná léčba „nespavosti“ pak spočívá v jejich řešení.
Existuje velmi dlouhý seznam organických příčin nespavosti, nejčastěji se ale jedná o akutní nebo chronické duševní poruchy, například depresivní nebo úzkostně depresivní syndrom (vyskytne se bolest hlavy nebo páteře, tlak v očích, bušení srdce, pocit sevření na hrudníku a kolem žaludku, vnitřní neklid a chvění), opakované porušování životosprávy, neurologické onemocnění (např. tzv. syndrom neklidných nohou), bolesti, onemocnění dýchacích cest, srdeční obtíže, poruchy štítné žlázy, problémy může působit i narušení rytmu spánku a bdění, směnný režim, posuny spánku aj.
Typy nespavosti lze rozdělit do tří skupin:
Denní spavost (dyssomnie), abnormální jevy při spánku (parasomnie) a poruchy spánku jako významný a rozhodující příznak průběhu jiných onemocnění (hlavně psychiatrických, neurologických a interních).
Příznaky nespavosti:
Neschopnost usnout, četná probouzení během noci a brzké vstávání. Přes den se pak v různé míře objevuje únava, podrážděnost, snížená schopnost soustředění a rozhodování (častá příčina dopravních nehod – mikrospánek). Tyto příznaky se mohou vyskytovat akutně (v průběhu jednoho týdne), subakutně (týden až měsíc) nebo jsou chronické (delší než půl roku). Právě chronická nespavost často vede k nadužívání léků na spaní – hypnotik. (název je odvozen od jednoho z antických bohů – Hypnos byl pro Řeky bohem spánku a spánkem samotným).
S léky bychom měli šetřit
I když jsou moderní hypnotika (účinné látky – zolpidem a zopiclon) spolehlivější (podpora správné architektury spánku) a také šetrnější než dříve používané benzodiazepiny (např. neblaze proslulý Rohypnol), stále platí, že by neměla být nadužívána. Při jejich častém užívání přece jen může dojít k vytvoření určité závislosti. Pokud vám už lékař hypnotika předepsal, snažte se dodržovat doporučené dávkování a používat je intermitentně (tj. přerušovaně, ne každý den). Pro léčbu spánkové apnoe jsou kontraindikována.
Optimální délka spánku je individuální
Přestože norma denní doby spánku se u dospělého člověka pohybuje v rozmezí šesti až osmi hodin, tzv. „krátkospáčům“ postačí čtyři až pět hodin, zatímco „dlouhospáči“ potřebují devět hodin a více. Na individuální biologický pacemarker (biologický rytmus) může u zvlášť citlivých osob negativně působit i ztráta jediné hodiny (naproti tomu je zcela přirozené, že v létě spíme o hodinu méně, v zimě déle). Tzv. cirkadiánní (denní) rytmicita je pochopitelně závislá na denním světle, věku a celkové adaptabilitě (např. neschopnost spát v hotelu, potíže s přechodem mezi časovými pásmy apod.).
Problémy se spaním se stupňují s věkem
Čím jsme starší, tím se zpravidla doba spánku zkracuje. Spánek je lehčí, nepravidelnější a častěji a na delší dobu se v noci probouzíme – v pěti letech čtyřikrát až pětkrát, v padesáti asi třicetkrát, v pokročilejším věku šedesátkrát až stokrát; malé dítě spí 16 až 19 hodin denně, dospělý člověk nepotřebuje víc než 8 až 10 hodin spánku a také je normální, že starý člověk spí pouze 5 až 7 hodin.
Přechod z jednoho stadia spánku do druhého se navíc s věkem zrychluje, spánkové cykly jsou vrtkavější a nepravidelnější. Uvádí se, že děti v plném růstu stráví nejméně 50 procent spánku v rytmu delta (hluboký spánek), dvacetiletý průměrný spáč asi 45 minut, dospělí pouze 20 až 25 procent. Většina starších lidí nad šedesát let spí hlubokým spánkem pouze několik minut.
Tento vývoj vysvětluje z velké části problémy se spánkem ve stáří.
Je také pravdou, že čím jsme starší, tím má naše epifýza (šišinka, část mezimozku, která produkuje melatonin, hormon odpovědný za přirozené střídání spánku a bdělého stavu) větší tendenci vápenatět.
Celou noc jsem nezamhouřil oka... Tento dosti častý povzdech mnohých z nás nebývá vždy tak úplně pravdivý – většinou totiž přece jen spíme nejméně pět po sobě jdoucích hodin. Dojem nespavosti působí právě nedostatek spánku fáze delta a častá probouzení, potom také únava, kterou pociťujeme ráno. Nedostatek spánku delta ovšem může také přímo souviset se stárnutím.
Nezáleží jen na délce, ale i na architektuře spánku
Rozlišuje se tzv. spánek REM (též paradoxní spánek, rapid eye movement – tj. rychlé pohyby očí), kdy se nám zdají sny, a čtyři stadia (podle hloubky) spánku non-REM (spánek synchronní), jehož součástí je i zmíněná fáze delta. V průběhu noci se obě fáze střídají v určitých cyklech – nejprve nastoupí non-REM spánek, který je ukončen REM spánkem. Cykly trvají asi 90 minut, přičemž REM spánek se více objevuje v ranní době nebo v druhé polovině noci, stadií 3 a 4 non-REM je zase více na začátku noci.
Spánek je tedy aktivní děj, nikoli „nedostatek bdělosti“, jak se dlouho soudilo.
REM spánek se vyskytuje nejčastěji v brzkých ranních hodinách; zdá se, že v téže době dochází u rizikových osob k největšímu počtu srdečních selhání. Má to svou logiku – náhlá periferní vazokontrikce, tj. zúžení cév, vede ke zvýšení námahy srdečního svalu.
Regenerace organismu ve spánku
Obnova je velmi důležitá. Podle odborníků se u člověka týká zásadně obnovení funkceschopnosti mozku. Hluboký spánek také podporuje obnovování buněk a tělesných tkání.
Existují různé teorie zdůrazňující zejména význam paradoxního, tedy REM spánku, pro usnadnění zapamatování nebo naopak zapomínání nedůležitých informací. Spánková medicína přinesla důkazy o tom, že po delší spánkové deprivaci dojde vždy k poklesu duševního výkonu.
Co bychom měli vyzkoušet, než navštívíme lékaře
Především bychom měli dodržovat tzv. spánkovou hygienu, tedy přehled obecných doporučení jedincům, kteří mají problémy s nedostatečným a nekvalitním spánkem.
Pokud tato opatření nezaberou, neměli bychom odkládat návštěvu lékaře.
Uvedená doporučení pak platí i pro ty, u kterých bylo odborným vyšetřením vyloučeno onemocnění, které může nespavost způsobovat – pokud tomu tak není, je nutno v první řadě léčit zjištěnou příčinu.
Při lehčích projevech nespavosti, hlavně u dětí, bychom měli nejprve dát přednost některým čajovým směsím či stravovacím doplňkům, obsahujícím vhodné extrakty, které uklidňují a navozují spánek (některé bylinné směsi, určené dětem, mohou rovněž působit příznivě při zažívacích potížích, spojených s nadýmáním) – např. z meduňky, slézu, ibišku, měsíčku, kozlíku nebo máty (dětem není vhodné podávat extrakt z chmelových šištic, opatrně je třeba nakládat také s třezalkou, a to i u dospělých).
Více informací o zdravém spánku naleznete na. www.ordinace.cz/spanek a http://www.lekarna.cz/spanek.
Zásady spánkové hygieny:
- Snažit se uléhat ke spánku ve stejnou dobu a také vstávat ve stejném čase (i když tady se názory odborníků v poslední době poněkud rozcházejí – někteří totiž doporučují nefixovat se na určitý čas spánku, ale orientovat se podle únavy),
- nespat během dne,
- zůstávat na lůžku jen po dobu spánku,
- pokud se nepodaří usnout do 30 minut, je lépe vstát a dělat nějakou nezajímavou a monotónní práci,
- při poruše usínání potlačit negativní myšlenky, neplánovat zítřejší pracovní den apod.,
- ložnice by měla být klidná a bezpečná s pohodlným lůžkem,
- před spánkem je třeba ložnici vyvětrat (doporučená teplota v místnosti je max. 21°C, ale raději méně),
- usínat při dostatečném zatemnění a v tichu,
- pomáhá i cvičení (pozor ale na návštěvy fitness center v pozdních nočních hodinách, to vhodné není – častá chyba různých manažerů, kteří přes den nemají čas ),
- alkohol by neměl být používán k navození spánku (riziko vzniku návyku),
- silný černý čaj nebo kávu pít naposledy kolem 14.-15. hodiny,
- nezbytný je dostatečný přívod tekutin (hlavně nesycené minerálky), večer pak pomáhá teplé mléko s medem nebo kakao, případně některé bylinné čaje (např. meduňka, kozlík lékařský) nebo už hotové směsi, které lze zakoupit v lékárně,
- kuřáci by v průběhu noci ani krátce před spaním neměli kouřit,
- v pozdním odpoledni a večer jíst lehce stravitelná jídla.
Více informací včetně on-line poradny lze také nalézt na: www.nespavost.cz a www.zdravyspanek.cz.
|
Syndrom spánkové apnoe (SAS) – samostatný medicínský problém |
Komerční sdělení
Od založení společnosti Magniflex v roce 1962 právě uplynulo 60 let. Toto významné výročí oslavuje nejen vznik společnosti, ale také výjimečnou značku, jejímiž silnými stránkami jsou poctivé řemeslo a neustálá inovace.
Přidat nový komentář