Chrápání neboli ronchopatie bylo považováno za jev nepříjemný, ale z medicínského hlediska bezvýznamný problém.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Společným podkladem většiny spánkových poruch jsou časté probouzecí reakce, které vedou k vyplavování stresových hormonů (zejména kortizolu) a k urychlení aterosklerotických změn. Důsledkem je zvýšené riziko kardiovaskulárních komplikací (infarktů, cévních mozkových příhod). Přerušování spánku, provázené častou změnou spánkových stádií, bdělostí a sníženou efektivitou spánku, je rizikovým faktorem vzniku metabolického syndromu včetně obezity i diabetu (typu 2) a nerovnováhy neuroendokrinního i imunitního systému. Častým důsledkem je i vznik psychiatrických poruch včetně deprese.
Čtěte také: Nejčastější poruchy spánku u dětí
Lidem s nekvalitním spaním hrozí víc obezita, infarkt či nádory
"Riziko vzniku Alzheimerovy choroby by mohl zvyšovat nekvalitní spánek. Pokud lidé spí nedostatečně dlouho a přerušovaně, hrozí jim také víc obezita, cukrovka, infarkt, mozková příhoda, ale i nádorová onemocnění," uvedla prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Spánek má dvě fáze, které se střídají. Zhruba čtvrtinu času je člověk v takzvané REM fázi (fázi rychlých pohybů očí), kdy se mu zdají sny. Ta se opakuje zhruba po 90 minutách. Druhou fází je NREM, kdy se tělo regeneruje a odstraňuje toxické látky, posiluje se i imunita a paměť. Aby organismus dobře fungoval, je nutná dostatečná délka, hloubka a nepřerušovanost spánku.
Čtěte také: Spánková obrna nažene strach
Spaní se přitom postupně zkracuje, a to u dospělých i dětí. Lidé spí nyní o 1,5 či dvě hodiny méně než před půlstoletím.
„Zkracování spánku souvisí se zrychlováním životního tempa a požadavky, které jsou na nás kladeny," uvedla MUDr. Nevšímalová. Podle ní optimální spánek trvá sedm až osm hodin a „kritickou mezí" pro zdraví je šest hodin. Pokud člověk spává kratší dobu, aktivují se zánětlivé procesy, zvyšuje se stres a snižují se ochranné mechanismy.
Čtěte také: Syndrom neklidných nohou je častou příčinou nespavosti
Krátký, přerušovaný a povrchní spánek může ovlivňovat a vyvolávat obezitu, cukrovku, kardiovaskulární choroby či nádorová onemocnění. Riziko vzniku infarktů a mozkových příhod může ale zvyšovat i dlouhý odpolední spánek, který trvá dvě až čtyři hodiny. Naopak prospěšný je pro tělo čtvrthodinový či dvacetiminutový „šlofíček".
Spánek a nemoci
Vědci sledují i souvislost kvality spánku a vzniku nádorových onemocnění. Hrozí víc lidem, kteří spí krátce, nepravidelně a přerušovaně. Studie potvrdily, že větší riziko rakoviny prsu, prostaty či tlustého střeva je třeba u těch, kteří pracují v třísměnném provozu.
Nekvalitní spaní může ale přispívat i ke vzniku Alzheimerovy choroby. První vědecké poznatky se objevily v posledních dvou letech. Souvislost kvality spánku a onemocnění se nejprve prokázala u myší. Při onemocnění se v mozku ukládá bílkovina amyloid beta, která může za poškození. Odplavuje se jen v hlubokém spánku.
„Ti lidé, kteří ve středním a pokročilém věku dobře spí, mají tři až pětkrát nižší riziko Alzheimerovy choroby, než ti, kteří spí špatně," uvedla prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Podle ní vyšší riziko hrozí třeba u pacientů se spánkovou apnoe, tedy se zástavou dechu ve spaní.
Celosvětová tendence ke zkrácení spánku výrazně zvýšila riziko metabolického syndromu a s ním souvisejících komplikací. Při výraznějším nedostatku spánku dochází k aktivaci zánětlivých parametrů, zvýšení oxidačního stresu a ke snížení antioxidačních mechanismů. Zvýšené je i riziko nádorových onemocnění.
Výzkumy posledních let jsou zaměřeny i na souvislosti poruch spánku se zvýšeným výskytem některých neurodegenerativních onemocnění, zejména Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. I v těchto případech může mít absence zdravého spánku negativní vliv.
Nejdůležitějším předpokladem kvalitního spánku je jeho dostatečná délka (za optimum je v dospělosti považováno 7 až 8 hodin). Aby byl spánek osvěžující, měl by být dostatečně hluboký a nepřerušovaný častými probouzecími reakcemi.
Člověk by měl spát v dobře vyvětrané místnosti, kde je tma. Spánkový hormon se totiž vylučuje za tmy. Před spaním by se neměla jíst těžká jídla a pít alkohol. Aspoň tři hodiny před ulehnutím není dobré pít kávu. Vhodné není také cvičení. Vyplavují se při něm endorfiny, které spánku brání.
prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN
Komerční sdělení
Od založení společnosti Magniflex v roce 1962 právě uplynulo 60 let. Toto významné výročí oslavuje nejen vznik společnosti, ale také výjimečnou značku, jejímiž silnými stránkami jsou poctivé řemeslo a neustálá inovace.
