Jedná se o tzv. streptokokovou anginu (původcem jsou bakterie-streptokoky). Je doprovázena exantémem (zarudnutím) a celkovými příznaky.
Spála je běžné infekční onemocnění dětského věku, které je způsobeno streptokoky. Tyto bakterie vytváří toxické sloučeniny, které jsou zodpovědné za vznik vyrážky. Nejčastějším způsobem přenosu je kapénková infekce – při vykašlání se streptokoky dostávají do okolí a mohou být vdechnuty. Vstupní branou infekce jsou proto nejčastěji právě dýchací cesty. Člověk se ovšem může nakazit také prostřednictvím kontaminovaných předmětů, na kterých mikroskopické částice ulpívají. Jedná se především o různé hračky, oblečení, předměty denní potřeby nebo třeba špatně umyté nádobí. Méně často dojde k nákaze skrze otevřenou ránu. V tomto případě se onemocnění označuje jako tzv. raná spála, nevyznačuje se projevy angíny.
Inkubační doba spály je 2 až 5 dnů. Jedná se o onemocnění, které se zpravidla vyskytuje v dětských kolektivech nebo v rodinách. Méně často mohou onemocnět i dospělí, kteří jsou s nemocnými dětmi v kontaktu, rizikovým faktorem je oslabený imunitní systém.
Ačkoli byla spála kdysi považována za vážnou dětskou nemoc, léčba antibiotiky ji snížila. Pokud se však nemoc neléčí, může vést k závažnějším stavům, které postihují srdce, ledviny a další části těla.
Spála příznaky
V počátečním stádiu se spála značně podobá angíně. Dochází k náhlému nástupu vysoké horečky až nad 39° C, zimnice a třesavky. Dále se pak objevuje bolest v krku, vyvolaná hnisavým zánětem mandlí na jejichž povrchu se nachází hnisavé čepy. Lymfatické uzliny na krku jsou zduřelé a bolestivé. Jazyk je nejprve potažen bílým povlakem a po 2 – 3 dnech se povlak začne odlupovat a vzniká charakteristický „malinový jazyk“, vyznačující se jasně červenými nad povrch vystouplými slizničními papilami, což připomíná vzhled malinových zrnek. Onemocnění doprovází i zvracení, bolesti hlavy a břicha. Den až dva po vypuknutí nemoci vyraší zarudlá vyrážka, která se šíří od podbřišku, především do oblasti vnitřní strany stehen, na boční strany trupu, do podpaží a loketních jamek. V záhybech vytváří červené čáry. Tváře hoří a jsou červené, ale bez charakteristické vyrážky. Okolí úst je pobledlé. Vyrážka při zatlačení mizí, avšak na dotyk připomíná krupicovitá zrna. Může svědit. Po 3 – 4 dnech mizí a kůže se začne odlupovat, především na dlaních a ploskách nohou. Na ušních lalůčcích a kolem nehtových lůžek se nachází bílé pupínky (Šrámkův příznak).
Typické projevy spály:
- horečka a zimnice,
- zduřelé mízní uzliny,
- bolest v krku a čepy na mandlích,
- malinový jazyk a petechie na patře,
- vyrážka (makulózní exantém),
- hyperpigmentace v záhybech kůže,
- Filatovův příznak a Šrámkův příznak,
- bolesti hlavy a celková únava,
- nevolnost a zvracení,
- odlupování kůže.
Spála bez horečky
U některých pacientů může mít spálová angína mírnější průběh, tedy bez teploty a některých dalších charakteristických symptomů. Přestože jsou horečky považované za jeden z průvodních příznaků, nemusí být vždy přítomné (nebo se případně objeví pouze na úplném začátku nemoci a za pár hodin teplota klesne). To se může stát například u opakované nákazy. Spála v takovém případě typicky mívá charakter zánětu mandlí s mírnou nebo vůbec žádnou vyrážkou. Proto je často těžké nemoc odhalit. Z toho důvodu se provádí výtěr krku (kultivace streptokoků) nebo odběr krve, aby lékař mohl vyloučit další možné příčiny obtíží.
Člověk je infekční a nemoc přenáší v inkubační době do dvou dní od vypuknutí. Přenašečem může být také někdo, u koho nemoc nepropukla, přesto streptokoka přenáší.
Diagnostika
Pokud se u pacienta objeví některé z výše zmíněných příznaků, je nutné co nejdříve vyhledat lékaře. Že se skutečně jedná o spálu, je pak možné odhalit pomocí přímého průkazu přítomnosti streptokoka na sliznicích, tedy kultivačním vyšetřením výtěru z krku pacienta. Lékař může zároveň provést rychlý orientační průkaz streptokoka přímo v ordinaci (Streptest). Teoreticky lze provést i náběr protilátek ASLO, kterého se ale běžně neužívá.
Pokud se u pacienta spála potvrdí, je nutné okamžitě tuto osobu separovat od ostatních, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci. Nakažený by měl po dobu, kdy je infekční (zhruba 7 dní), používat vlastní nádobí i ručníky. Jakmile se uzdraví, veškeré ložní prádlo, oblečení, ručníky i další předměty, s nimiž přišel do kontaktu, by měly být hygienicky ošetřeny.
Léčba nemoci
Vzhledem k tomu, že se jedná o bakteriální infekci, používají se k léčbě antibiotika, streptokoky jsou stále velice citlivé i vůči obyčejnému penicilinu. Kromě antibiotik se pochopitelně doporučuje klid na lůžku, dostatek tekutin a odpočinek bez fyzické námahy.
Léčba by měla probíhat za zvláštního léčebného režimu, a to především v izolaci nemocných nejméně 7 dní od vypuknutí nákazy, jelikož zhruba tak dlouho může být infekční. Základními medikamenty jsou antibiotika penicilínové řady po dobu 10 dnů. Pro útlum horečky je dobré podávat paracetamol nebo ibuprofen. Pokud vyrážka svědí, lékař předepíše antihistaminika. Kožně lze aplikovat Fenistil gel. Při bolestech v krku pomohou pastilky, spreje a kloktadla s desinfekčním, protizánětlivým a antiseptickým účinkem. Ke kloktání je vhodná Vincentka, zředěný roztok šalvěje nebo solný roztok. K pití se hodí heřmánkový čaj. Důležitý je klid na lůžku po celou dobu (i po pocitovém zlepšení), dodržovat dostatečný pitný režim a volit vhodný jídelníček. Strava má být výživná, ale ne kořeněná, kyselá a pálivá. Vhodné jsou kvalitní domácí vývary s kořenovou zeleninou. Bramborová kaše s dobře vařeným masem nebo vajíčkem a dušenou zeleninou. Ke svačině se hodí dušené ovoce nebo přesnídávky z banánu a jogurtu. Při nechutenství či silné bolesti v krku je na místě spíše kašovitá a chladnější strava. Klademe důraz na dostatek vitamínů, předně jde o vitamíny B, vitamín C a D, které pomáhají kožní regeneraci a rychlejší rekonvalescenci.
Doporučené produkty je možné zakoupit z pohodlí domova na Lékárna.cz.
U těžších forem nemoci je nutná hospitalizace. Při nedostatečné léčbě hrozí závažné komplikace.
U dětí se po týdenní léčbě doporučuje ještě další týden doma na rekonvalescenci. Vzhledem k tomu, že se jedná o středně závažné onemocnění je dětské tělo po nemoci a antibiotikách zeslabené a je třeba, aby si před návratem do kolektivu opět vybudovalo imunitu.
Spálou můžete onemocnět i víckrát za život
Často se říká, že spálou může člověk onemocnět pouze jednou v životě, protože si imunita vytvoří protilátky. Je to pravda jen částečně. Imunitní systém si proti vyvolávajícímu spálovému streptokokovi skutečně vytvoří protilátky, jenže těchto streptokoků je více druhů a proti ostatním imunitní systém protilátky nemá. Po prodělání spály je proto riziko jejího opakování nižší, ale přesto se může u člověka objevit i vícekrát za život.
Prevence spály
Možnosti prevence jsou omezené. Důležité je především dodržovat základní hygienická pravidla a posilovat imunitní systém. U dětí je vhodnou prevencí nedělit se o jídlo ani hračky a časté mytí rukou. Nemocné dítě musí být okamžitě vyřazeno z dětského kolektivu a nesmí se do něj vrátit do vyléčení. Děti z rodiny, kde se vyskytla spála, nesmí do kolektivu po dobu 8 dní od vypuknutí nemoci. Osobám, které přišly do styku s nemocným, provede lékař výtěr z krku. Pokud je pozitivní na streptokoka, jsou nasazena antibiotika. V České republice podléhají případy spály povinnému hlášení.
Komplikace spály
Velice vzácně se vyskytují další lokální komplikace, které souvisí s rozšířením bakterií do jiných míst, než jsou dýchací cesty. Můžeme se pak setkat se zánětem dutin, zánětem středního ucha apod. podobně jako u jiných streptokokových infekcí může po prodělané infekci následovat imunitní porucha známá jako revmatická horečka. Ta vznikne, splete-li si náš imunitní systém streptokoky s některými tkáněmi našeho těla (chlopně srdce, klouby apod.) a začne je napadat.
Pokud si nejste jisti, který produkt je pro vás nejlepší, kontaktujte lékárníky v online poradně na Lékárna.cz - milerádi vám poradí!
