Jedním z faktorů, který hraje roli v prevenci osteoporózy, je výživa. Chceme-li omezit riziko vzniku této choroby, nebo zpomalit její průběh, musí naše strava obsahovat nejenom dostatek vápníku, ale i dalších látek, důležitých pro zdravé kosti.
V první řadě musíme snížit množství soli používané při přípravě pokrmů a omezit dosolování hotových pokrmů. Nemusíme se vzdávat minerálek, převážná většina těch běžně dostupných k nadměrnému příjmu soli nepřispívá. V případě sportujících lidí je situace odlišná, ti by neměli příjem soli snižovat na minimum, protože nedostatek sodíku může mít velmi negativní dopad na jejich výkon i zdravotní stav.
Čtěte také: Hořčík - přirozený ochránce organizmu nejen v době stresu
Při standardním režimu by měla být u dospělých dávka sodíku do 2,4 g na den (6 g soli).
Dle Českého statistického úřadu byla v roce 2015 spotřeba soli v ČR 5,7 kg na osobu a rok, což odpovídá dennímu příjmu 15,6 g soli.
„Cílem není vytěsnit sůl z jídelníčku úplně, ale vědět o jejích nejvýraznějších zdrojích, a tomu přizpůsobit výběr surovin, z nichž vaříme. Mezi zdroje sodíku patří i potraviny, které běžně konzumujeme a které by byla velká chyba významně izolovat z jídelníčku (celozrnné pečivo, sýry, kvalitní šunka aj.), se sodíkem v nich obsaženým však musíme počítat. Zároveň je dobré vědět, že sůl obsahují také výrobky, kde bychom to nečekali (například ochucovadla, marinády, sušenky nebo čokoláda).
A naopak – lidé si překvapivě myslí, že minerální vody mají nadměrný obsah sodíku, což není tak úplně pravda. Do velmi přísného limitu obsahu sodíku 20 mg/l pro kojeneckou vodu spadá celých 37,8 % produkce všech minerálních vod. Vyšší obsah sodíku, tj. nad 200 mg/l, má pouze 15,7 % vyráběných minerálek,“ říká nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS., spolupracovnice AquaLife Institutu.
Jaké jsou nejdůležitější zásady pro snížení příjmu sodíku ve stravě?
„Nedosolovat již hotové pokrmy, protože špetky soli mohou znamenat množství až 1 g. Při přípravě pokrmů příliš nesolit a chuť zvýraznit raději bylinkami. Omezit spotřebu potravin, které mají v názvu slané nebo solené. Vyhýbat se kořenícím a dochucovacím směsím, kde sůl může tvořit až polovinu obsahu, někdy i více. Všímat si údajů o obsahu soli na obalech potravin a vybrat tu potravinu z dané kategorie, která má nejnižší obsah soli. Omezit spotřebu uzenin,“ radí Věra Boháčová.
Dávky sodíku při sportu
Na sportovce se však musí pohlížet jinak a dávky sodíku upravovat podle potřeby, v závislosti na intenzitě tréninků, okolní teplotě, stresu a dalších faktorech, které prohlubují dehydrataci.
„Při sportu je nutné doplňovat nejen tekutiny, ale při intenzivnější fyzické aktivitě nebo při sportování v teple, nemluvě o kombinaci obojího, je nutné dbát také na příjem sodíku a dalších minerálních látek, optimálně prostřednictvím mineralizovaných vod nebo sportovních nápojů,“ doporučuje RNDr. Pavel Suchánek, nutriční specialista Fitbee se zaměřením na sportovní výživu a výzkumný pracovník IKEM, a dodává:
„pokud cvičíte 3x a vícekrát v týdnu a součástí tréninku je intenzivnější aerobní zátěž, nebo pokud skoro každý den běháte, pak je určitě vhodné sledovat příjem sodíku, protože ten ovlivňuje správnou hydrataci a s ní i výkonnost organizmu. Sodík pomáhá mimo jiné zvyšovat svalový objem a zlepšovat svalový výkon, nebo naopak zvyšovat vytrvalost.“
Čtěte také: Nebojte se pít vodu z PETu!
Zdravotní rizika při nadměrném příjmu sodíku
Doc. MUDr. Pavel Těšínský, vedoucí lékař Jednotky intenzivní metabolické péče ve FN Královské Vinohrady a předseda Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP vysvětluje, jaká zdravotní rizika s sebou přináší nadměrný příjem sodíku:
„sodík v nadměrném množství je spojován především s hypertenzí, která představuje významný rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění. Může způsobit také poruchu funkce ledvin vznikající jako následek vysokého tlaku. Změny v ledvinách v katastrofickém výsledku mohou vést až k zániku jejich funkce a nutnosti jejich náhrady hemodialýzou.
Sůl a solené potraviny mají podle některých studií souvislost s karcinomem žaludku, díky možnému mechanizmu podpory vzniku atrofické gastritidy. Sůl sama o sobě není karcinogen, může však zvýšit citlivost organizmu k jiným karcinogenům. Musím ale zároveň upozornit, že snaha o extrémně nízký přívod sodíku může způsobit jeho deficit, což vede k závažným změnám ve složení elektrolytů a zvýšeným ztrátám vody v organizmu. Není bohužel výjimkou přijetí pacienta s extrémně nízkou hladinou sodíku na jednotku intenzivní péče.“
Čtěte také: Ledviny - časné příznaky onemocnění a prevence
