Kašel u dětí nemusí znamenat jen nachlazení
Projevy astmatu snižují kvalitu života. Pacienta trápí opakující se záchvaty suchého, dráždivého kašle, pískotu při dýchání, dušnosti a pocitů tlaku na hrudníku. Potíže se stupňují především v noci mezi 2. a 4. hodinou, kdy jsou kašel a pískoty při výdechu nejčastější. Lehčí formy nemoci se mohou projevovat pouze suchým opakujícím se kašlem, který se podobá běžným infekčním onemocněním dýchacích cest. U těžších stavů se přidružuje i zatahování mezižebří. Zhoršení příznaků je zpravidla vyvoláno kontaktem s alergeny, tělesnou námahou, virovými infekcemi dýchacích cest nebo inhalací dráždivých látek, např. tabákového kouře.
„Příznaky průduškového astmatu lze zaměnit za jiné onemocnění. U dětí v prvních letech života jsou to nejčastěji virové infekce dolních cest dýchacích nebo zvětšená a zánětlivě změněná hltanová mandle, méně často pak nedonošenost, některé vrozené vývojové či získané vady. U školních dětí se můžeme setkat také s psychogenním kašlem, který je projevem úzkostné poruchy,“ upřesňuje doc. MUDr. Jiřina Chládková, Ph.D., z Dětské kliniky FN Hradec Králové.
Čtěte také: Astma nebo zánět průdušek? Jak poznat rozdíl?
Smog, chlor i tabákový kouř mohou vyvolat astma
Průduškové astma vzniká v 50 % případů v prvních pěti letech života. Objevuje se více u dětí, jejichž rodiče nebo sourozenci tímto onemocněním trpí. K propuknutí astmatu jsou zároveň náchylnější děti s alergickou rýmou, atopickou dermatitidou (ekzémem) nebo obezitou. Rozvoj nemoci ovlivňují nejen genetické předpoklady, ale také okolní vlivy. Mezi rizikové faktory patří kouření rodičů před a po narození dítěte, průmyslové zplodiny, chemické látky vznikající spalováním fosilních paliv, smog, ale i sloučeniny chloru z bazénů, ve kterých probíhá plavání kojenců a batolat. Právě poslední zmíněná okolnost je podstatná pro děti s výskytem alergií v rodině.
Čtěte také: Spirometrie odhalí příčinu vašich potíží s dýcháním
Pozor na správnou techniku inhalace
Astma se obvykle léčí kortikosteroidy podávanými inhalací. Tyto látky zabraňují nástupu příznaků onemocnění, snižují četnost astmatických záchvatů, počet hospitalizací a zejména úmrtí v důsledku astmatického záchvatu. K těm naštěstí dochází v ČR v relativně nízkém počtu případů – přibližně 100 ročně. Vzhledem k tomu, že narůstá počet pacientů léčených inhalačními kortikosteroidy, věnuje se riziku jejich nežádoucích účinků velká pozornost. U většiny dětí s alergickým astmatem stačí k potlačení průduškového zánětu nízká dávka inhalačních kortikosteroidů, u nichž se neočekává ovlivnění konečné tělesné výšky dítěte ani jiné poškození tkání. Podle poznatků medicíny založené na důkazech přínos léčby inhalačními kortikosteroidy u dětí i dospělých vysoce převyšuje nad rizikem nežádoucích účinků. Komplikacemi, jakými jsou např. astmatický záchvat nebo zhoršení stavu onemocnění, jsou pak ohroženi nejen pacienti nedodržující léčebný režim, ale i ti, kteří inhalační kortikosteroidy užívají nepravidelně, nezvládají správnou techniku inhalace nebo jsou vystaveni zvýšenému působení spouštěčů astmatu. Mezi ně patří alergeny (pyl, prach, části plísní nebo zvířecí srsti), dále tabákový kouř a škodlivé látky v ovzduší.
Klíč k účinné léčbě astmatu spočívá především v dobré spolupráci pacienta, praktického lékaře a specialisty (alergologa nebo plicního lékaře). Aktuální stav pacienta pomáhá ukázat tzv. Test kontroly astmatu.
„Jedná se o mezinárodní standardizovaný dotazník, který se používá v běžné praxi ke zhodnocení dosažené úrovně kontroly nad astmatem. Je tvořen 5 otázkami, jejichž cílem je zjistit informace o tom, jak nemoc pacientovi bránila v běžné činnosti, jak často trpěl dechovými obtížemi a narušením spánku z důvodu astmatu, jestli musel použít úlevový léčivý přípravek a jak sám hodnotí úspěšnost léčby. Cílem spolupráce mezi pacientem a lékařem je dosáhnout maximálního počtu bodů, který znamená úplnou kontrolu nad astmatem,“ vysvětluje doc. MUDr. Jiřina Chládková, Ph.D. Test slouží k průběžnému sledování nemoci jak u dospělých, tak u dětských pacientů.
Čtěte také: Neléčená alergie může přerůst v astma
Prevence astmatu existuje
Přestože vrozená vloha ovlivňuje vznik astmatu u dětí do značné míry, nezanedbatelný podíl mají i vlivy okolí. Právě omezením jejich působení je možné snížit riziko propuknutí nemoci. Mezi preventivní opatření spadá vyhýbání se tabákovému kouři, alergenům domácího prostředí a zvýšené vlhkosti v bytech spojené s výskytem plísní a prašnému prostředí. Prospěšná je věku přiměřená sportovní aktivita a pobyt v přírodě. K astmatu mají sklony obézní děti, proto je třeba dbát na vyváženou stravu bohatou na vitamíny a omega-3 nenasycené mastné kyseliny.
