Pojďme si představit obory, které spojují péči o duši i tělo. Můžeme jim také říkat alternativní.
Článek podle mého gusta. Není nad pozitivní a optimistické smýšlení. Přeji ordinaci.cz více takových to článků.
Co všechno smích léčí?
- Optimisté onemocní méně – pesimisté jsou třikrát až čtyřikrát náchylnější nachladit se, dostat chřipku, rýmu, trpět na záněty horních cest dýchacích a trpět na bolesti hlavy. Také si jich víc týkají negativní dopady stresu.
- Jisté je, že když se smějete, vyplavuje vaše tělo endorfiny, tedy hormony štěstí. Ty tlumí bolesti hlavy, zubů, ale třeba i menstruační bolesti. Stačí se deset minut pořádně smát a máte od nich nejméně na dvě hodiny pokoj.
- Při smíchu se víc nadechujete, takže se zrychlí srdeční tep, až na 130 tepů za minutu, což je podobné, jako při cvičení. Takže smích prokrvuje mozek a celé tělo – plíce při něm dostávají čtyřikrát víc kyslíku. Pomáhá tedy i při léčení mozkových poruch a je skvělý jako „rehabilitace“ mozku.
- Při smíchu víc pracuje bránice, plíce a celý hrudní koš – to vše působí jako masáž na žaludek a střeva, což zrychluje zažívání.
- Smích zpomaluje vylučování stresového hormonu adrenalinu, takže se díky němu cítíte uvolnění, opadnou svalové křeče.
- Zdravý smích podporuje tvorbu a vylučování hormonů, které působí na tělo podobně jako antidepresiva či sedativa. Nejen, že tlumí fyzickou a psychickou bolest, ale odstraní i pocit smutku, depresi.
- Smích prý nejen posiluje imunitu, ale má i schopnost zvýšit v těle počet buněk, které umí likvidovat infekce, ale i nádory.
- Při smíchu se v ústech tvoří více slin, což má příznivý vliv na prevenci zubního kazu.
- Při smíchu si procvičujete mimiku obličeje, masírujete jím vlastně všechny obličejové svaly, takže působíte proti vzniku vrásek – kdo se směje, ten zůstane déle mladý.
Fakta o smíchu
- Děti se smějí asi 400 krát denně, dospělí maximálně 20 krát.
- Podle statistik se každý z nás denně směje asi šest minut.
- Dvacetivteřinový smích je prý stejně přínosný jako tři minuty veslování nebo patnáctiminutová jízda na kole.
- Mužský smích má frekvenci minimálně dvě stě osmdesát kmitů za vteřinu, u žen je to pět set kmitů.
- Severské národy se údajně smějí méně než lidé z jihu planety.
- Lékaři zatím netuší, kde v mozku smích vzniká – ale když sledovali reakce mozku na magnetické rezonanci, zjistili, že akce probíhá v mozkovém kmeni a různých částech mozkové kůry – jakých, to záleží na podnětu, který smích vyvolal. Člověk přitom nemá nad smíchem absolutní kontrolu – však si vzpomeňte na pocit, když vás někdo lechtá.
- Smějí se i orangutani a šimpanzi.
I „umělý“ smích pomáhá
Nemusíte se smát upřímně, abyste mohli využít všechny jeho příznivé vlastnosti. Již před několika desítkami let vymyslel indický lékař jógu smíchu – hasja jógu. Učí se smát „řízeně“, tedy bez zjevného důvodu. Psychologové potvrzují, že i uměle vyvolaný smích má podobné účinky, jako ten spontánní. Příznivcem a propagátorem terapie smíchem je i MUDr. Karel Nešpor, CSc., primář Oddělení léčby závislostí mužů v Psychiatrické léčebně Bohnice. Ve své práci „Pozitivní emoce, smích, laskavost a klinická medicína“ mimo jiné uvádí, že smích, který vyvolali u hospitalizovaných dětí klauni, zabral proti předoperační úzkosti lépe, než premedikace.
Zdravotní klauni jako součást léčby těžce nemocných
Smích jako lék ordinovali i lékaři ve středověku – záznamy již ze 13. Století uvádějí, že známý chirurg Henri de Mondeville doporučoval smích jako součást pooperační rekonvalescence. Nebyl sám, kdo si ověřil, že veselý pacient se dřív hojí. V Rusku chtěl lékař Andrej Skutin dokonce o smíchu přednášet na univerzitě budoucím lékařům.
Terapii smíchem doporučuje oficiálně i Americká společnost proti rakovině – ostatně i kvůli jeho příznivým dopadům na psychiku a tím pádem i zdraví pacientů, zná i české zdravotnictví „zdravotní klauny“, které často potkáte na dětské onkologii. „Psychický stav nemocného je velmi důležitým faktorem léčení a někdy i uzdravení. I onkologičtí nemocní, který svůj boj se zákeřnou nemocí nevzdávají, mají prokazatelně větší šanci na dočasné nebo i trvalé uzdravení. Naproti tomu u pesimistů, kteří ztrácejí naději často i optimální léčba zabírá pomaleji a výjimečně je i málo úspěšná. Snaha o udržení dobré nálady pacienta by tedy měla být nedílnou součástí komplexní péče o nemocného i v onkologii,“ potvrzuje účinky dobré nálady i přední český onkolog prof. MUDr. Pavel Klener.
Přidat nový komentář