Chtěla bych se zeptat:mám syna ve věku 5 let, který má potíže se zubními kazy v mléčném chrupu.Po první zkušenosti s vrtáním zubu ho již nemůžu donutit k zubnímu ošetření.Vždy je z toho strach,křik a pláč v ordinaci.Přes veškeré sliby,že si zoubky nechá ošetřit,nakonec neotevře ani pusu.Je nějaká metoda nebo způsob ošetření,který byste mi mohli poradit nebo doporučit?Právě v tomto období si stěžuje,že ho zoubky bolí,hlavně v noci.Ale dobrovolně se ošetřit nenechá.Podotýkám,že u obvodní lékařky při vyšetřeních ani při očkování s ním problémy nejsou žádné.Děkuji.
Bruxismus dělíme na denní a noční. Při denním bruxismu dochází k mimovolnému zatínání zubů, které však můžeme ovlivnit a sami mu zamezit. Noční bruxismus, je skřípání a zatínání zubů ve spánku. Jedná se o podvědomé chování, takže si většina postižených ani neuvědomuje, že jím trpí do té doby, než jsou na něj upozorněni.
Bruxismus postihuje děti i dospělé a velmi často souvisí s celkovým psychickým stavem. U dětí však naštěstí není skřípání zubů větším důvodem ke znepokojení, obvykle má totiž souvislost s růstem a vývojem chrupu. Velmi často se s bruxismem setkáváme u předškoláků a školáků, kterým se prořezávají druhé zuby. U dětí se může přechodně objevit i v souvislosti s jakýmkoliv celkovým infekčním onemocněním – skřípání pak často samo odeznívá.
Příčina bruxismu
- stres a úzkost, potlačovaná frustrace nebo hněv
- potíže může zhoršovat alkohol, kouření, drogy, užívání některých psychofarmak.
- nesprávné zarovnání zubů
- nesprávně ošetřený zub – nevhodným tvarem plomby či korunky.
- nepravidelný kontakt mezi horní a dolní čelistí
- nepravidelný spánkový režim
- poruchy spánku - chrápání, mluvení ze spaní, obstrukční spánková apnoe, spánková obrna.
- zdravotní potíže (např. nutriční nedostatky, alergie či onemocnění žláz s vnitřní sekrecí)
Vzhledem k tomu, že skřípání zubů často nastane během spánku, většina lidí netuší, že si brousí zuby. Mohou je na něj upozornit spolunocležníci nebo další příznaky, jako např. bolesti v oblasti čelistního kloubu, spánku, krku, bolesti a citlivost žvýkacího svalstva, zvláště po ránu, citlivost zubů na tepelné podněty, sladké, slané, kyselé a pozorovatelné změny na zubech.
Pokud pozorujete některý z výše zmíněných příznaků, obraťte se na svého zubního lékaře. Jedině zubní lékař může potvrdit, zda se jedná o bruxismus.
Proč je skřípání zubů nebezpečné
Skřípání zubů je spojeno s celou řadou nepříjemných následků, a to jak pro pacienta, tak pro ty, s nimiž spí ve stejné místnosti. Skřípání zubů často ruší spánek (podobně jako chrápání) ostatních spolunocležníků, dochází k nepřiměřenému úbytku tvrdých zubních tkání, k nepříjemnému zvýšení citlivosti zubů na chlad, kyselé, sladké, k poškozování parodontu, k bolestem a zbytnění žvýkacích svalů. Bruxismus je také považován za významný faktor pro vznik a rozvoj onemocnění čelistních kloubů.
Bolesti hlavy způsobené sníženou kvalitou spánku mohou trápit jak pacienta, tak ostatní. Dalšími negativními následky nekvalitního spánku jsou pak poruchy koncentrace (zhoršené soustředění) a snížení obranyschopnosti organismu, což je spojeno se zvýšeným rizikem nákazy infekčními onemocněními.
Léčba skřípání zubů
K napravení fyzických problémů způsobených bruxismem vám může lékař navrhnout několik způsobů, jako jsou například korunky či rovnátka. Ke zmírnění obtíží může pomoci i změna způsobu, jakým k sobě zuby pacienta přiléhají. Takovou změnou může být například zbroušení některých zubů. Způsob a rozsah náprav škod na zubech nebo čelistech však závisí nejen na konzultaci s lékařem, ale i na závažnosti změn, věku a potřeb pacienta.
Ke zmírnění skřípání zubů vám může zubař doporučit také chránič úst nebo ústní dlahu. Tyto pomůcky jsou vyrobeny přesně pro pacientova ústa, nosí se na noc a chrání zuby před poškozením. Důležité však je používat dlahu pravidelně, jinak se problém často vrací.
Jedním z opatření pak může být i tzv. biofeedback. Jeho postupy totiž mohou vykazovat podobné účinky jako dlahy. Biofeedback funguje tak, že senzory na čelisti registrují svalové napětí a při překročení dané hodnoty vydají tón, který uživatele upozorní, aby svalový tonus uvolnil.
Cvičení
Jednou z cest ke snížení intenzity skřípání zubů je pravidelné cvičení. Různé cviky mohou dotyčnému pomoci zvládnout bolest způsobenou bruxismem a udržet čelistní svaly pružné. Při zatínání nebo skřípání zubů tak pomáhá například umístit špičku jazyka mezi zuby, čímž dojde k uvolnění čelistních svalů.
Pomoci s bruxismem může i vhodná fyzioterapie. Fyzioterapeut může pacientovi pomoci s uvolněním napětí v čelistních svalech a celkově zlepšit funkci obou čelistí. Vhodná může být i masáž čelisti, krku a ramenou. Při masáži totiž může terapeut najít místa, která přispívají k chronickému napětí svalů.
Dalšími metodami k omezení skřípání zubů může být behaviorální terapie nebo hypnoterapie. Při té například terapeut učí pacienta probudit se vždy, když zaskřípe zuby. Jejich účinky pro dlouhodobé výsledky však nejsou dosud prokázané.
Omezení stresu
Pokud je příčinou bruxismu stres, pacientům se doporučuje jakýmkoliv způsobem jejich stres snížit nebo se zcela vyhnout situacím, které stres, úzkost či napětí vyvolávají. V tom může pomoci terapeut, ale i různé relaxační aktivity, jako je jóga nebo meditace. Pomoci mohou i různá dechová cvičení, poslech hudby či pravidelné cvičení.
Zdravý životní styl
Velkou roli hraje také to, jaký je váš životní styl a jak se o zuby staráte. Vyhýbejte se nadměrnému množství kofeinu, alkoholu a drogám. Používejte zuby jen na ty činnosti, ke kterým jsou určené, nežvýkejte tužky, pera ani nic, co není jídlo. Současně se nedoporučuje žvýkat žvýkačky, protože díky nim si čelistní svaly zvykají na zatínání a zvyšuje se pravděpodobnost skřípání zubů.
Nezapomínejte také na pravidelné prohlídky u vašeho zubního lékaře, který může včas odhalit začínající problémy. Prevencí proti bruxismu může být i správná dentální hygiena.
Spánková hygiena
V boji s bruxismem pomáhá i dostatečná spánková hygiena, čímž je myšlena příprava na klidný spánek. Ložnice i postel by měly být klidným a čistým místem. Před spaním se vyhněte náročným fyzickým aktivitám nebo činnostem, které by vás mohly jakkoli psychicky stimulovat. Nepijte před spaním alkohol, nekuřte, choďte spát ve stejnou dobu a zajistěte, aby byla v ložnici tma a klid.
Léky
K omezení skřípání zubů vám mohou pomoci i některé léky. Při přechodných stavech pomáhají některým lidem například léky na uvolnění svalového napětí (tzv. myorelaxancia). V případě bolesti čelisti nebo otoku užívejte léky proti bolesti, jako je paracetamol nebo ibuprofen. Léky proti úzkosti lze pak užívat i na zmírnění psychického vypětí a úzkosti, které mohou být příčinami bruxismu.
K oslabení či paralyzování žvýkacích svalů byl při pokusech použit i botox (botulotoxin). Tato metoda ale vede k nekontrolovatelné ztrátě kostní hmoty čelistní kosti, která může být nevratná, proto není k léčbě bruxismu doporučována.
