Cílem této první pomoci je pomoci ohroženému tak, abychom předešli komplikacím a zmírnili následky poranění nebo postižení.
PRVNÍ POMOC
- Lepší je nedělat nic, než člověku ublížit
Toto tvrzení je velkým omylem! Lhostejnost a nečinnost rozhodně pacientovi ublíží víc, než když pomůžete a uděláte pár nepřesností. Pokud při zjištění akutní poruchy zdraví zavoláte na linku 155, na operačním středisku zvedne telefon vyškolená zdravotní sestra, která vám poradí a navede vás krok za krokem, jak nejlépe pomoci. Nemusíte mít tedy strach, že si nepamatuje přesný postup pomoci nebo stabilizovanou polohü, kterou vás učili naposledy na střední škole. Zavolání na linku 155 se nerovná poskytnutí první pomoci!
- Nejdůležitější je se zraněným nehýbat, může mít poraněnou páteř
Poranění páteře hrozí u dopravních nehod, poranění po skoku do neznámé vody a při pádech z výšky. Poranění páteře je velice závažný stav, při kterém může dojít k poranění míchy, což by znamenalo i trvalou ztrátu hybnosti končetin. Při podezření na poranění páteře je třeba být opatrný, ale první pomoc může člověku pomoci – zvláště když je v bezvědomí a nedýchá a hrozí např. utonutí. Pokud člověk nedýchá, opatrně zakloňte zraněnému hlavu, aniž byste s hlavou hýbali do stran - zachovejte osu páteře. Pokud je pacient zaklíněn v autě, zavolejte hasiče, kteří ho šetrně vyprostí.
- Když je člověk v bezvědomí, musím mu vytáhnout zapadlý jazyk
"Zapadlý jazyk" se vžil jako termín pro ucpání dýchacích cest, když je člověk v bezvědomí. Pravda je taková, že o jazyk v ústech se vůbec nejedná. Dýchací cesty jsou ucpány jednak kořenem jazyka, který se dostane k zadní stěně nosohltanu, ale především celkovým povolením svalstva při bezvědomí. Pro uvolnění dýchacích cest a obnovení dýchání pomůže jedině záklon hlavy, který obnoví napětí v ochablých svalech v oblasti tváře a krku a zprůchodní dýchací cesty.
- Když člověk nedýchá, musím mu propíchnout krk a strčit tam trubičku, aby se rozdýchal
Lidé, kteří si sami ani neumí uříznout rovně krajíc chleba, mají tendence při první pomoci provádět tzv. tracheostomii. Tracheostomie je považována za nejspolehlivější postup při zprůchodnění dýchacích cest. Opak je pravdou – na tento úkon by si v terénu netroufli ani mnozí z nejzkušenějších záchranářů v této zemi. Zapomeňte na akční filmy a raději pacientovi zakloňte hlavu a provádějte dýchání z úst do úst.
- Velké krvácení lze zastavit jen s pomocí škrtidla
Opak je téměř pravdou. Většinu velkých krvácení, při kterých dojde k velkým krevním ztrátám, lze zastavit pomocí tlakového obvazu. Při poskytování pomoci nikdy tlakový obvaz nesundávejte, a pokud zranění stále krvácí, přidejte další vrstvu obvazu. Pokud rána krvácí a obvaz prosakuje i po přidání třetí vrstvy obvazu, použijte škrtidlo. Podle zkušeností záchranářů to ale v 99 % případů není nutné.
- Při epileptickém záchvatu dejte pacientovi něco mezi zuby
Pokousání jazyka jako doprovodné zranění při epileptickém záchvatu s křečemi je doslova démonizováno. Záchranáři s mnohaletou praxí se nikdy nesetkali s tím, že by bylo třeba chirurgicky jazyk ošetřovat po prodělání epileptického záchvatu. Naopak viděli mnohá rozsáhlá poranění kolem dutiny ústní poté, co zachránci strčili mezi zuby pacientovi například klacek, obušek a další předměty. Následkem byly vyražené zuby, tržné rány v ústech a okolí, modřiny kolem očí. Takže, nikdy nestrkejte epileptikovi nic mezi zuby, jen mu lehce držte hlavu, aby se neuhodil do okolních předmětů!
- Vykašlávání zmírní infarkt
Pravda je, že zakašlání jednorázově zvýší vnitrohrudní tlak, způsobí správný rytmus srdce a vypraví krev do krevního oběhu. Opakovaný kašel je tzv. samoresuscitace neboli samooživování, ale za podmínky, že je pacientovi monitorována srdeční akce na EKG a je v přítomnosti poučené osoby, která správně zakašlání načasuje. Pacient sám však kašlání není schopen načasovat a navíc při infarktu často brzy upadá do bezvědomí, ve kterém mu žádné kašlání nepomůže.
- První pomoc při kousnutí zmijí – ránu vysát a podvázat
Při poskytování první pomoci zapomeňte na rozřezávání rány, její vysávání či vypalování! Místo jen dezinfikujte a ránu překryjte čistým kapesníkem či šátkem. Ránu nepodvazujte!Mýtem je i představa, že ruku či nohu zasaženou hadími jedovými zuby je třeba směrem k srdci podvázat. Končetina se nezaškrcuje, pouze znehybní na dlaze lehce přiloženou bandáží. Zaškrcením končetiny jsou poškozovány její tkáně a šíření nezabrání. Pakliže postižený nekolabuje, osvěžujte jej vodou. Důležité je také uklidnit uštknutého, v případě potřeby mu podejte sedativa. V každém případě jej rychle dopravte k lékaři – nemůžete totiž vědět, jak bude jeho organismus na kousnutí hadem reagovat.
Znáte nějaký mýtus z oblasti zdraví? Tak si ho nenechávejte pro sebe a zapojte se diskuse nebo nám napište!
Přidat nový komentář