Seriál: Bezkrevní medicína

Mnozí lidé jsou nadále zastánci názoru, že transfúze krve je při operaci žádoucí, ba nezbytná, a kdo ji nedostane, je téměř jistě odsouzen k smrti. Krev v jejich vnímání představuje ochranu před vykrvácením, posilu v pooperačním stavu i posílení organismu pro budoucnost.

Naproti tomu bezkrevní medicína je někdy vnímána jako netradiční záležitost spadající spíš do oblasti neprověřené a rizikové "alternativní medicíny". Jaká je tedy skutečnost? Vezměme to pěkně popořádku:

Co to vlastně "bezkrevní medicína" je?

Jak napovídá název, je to lékařská péče, při níž je pacient léčen bez toho, že by byla použita krev. V dnešní době se dá říci, že pokud si to pacient přeje, může být prakticky každý chirurgický zákrok proveden bez použití transfúze krve.

Když nahlédneme do historie bezkrevní chiurgie, zjistíme například, že už před půl stoletím, tedy v 60. letech 20. století, se v USA tímto způsobem provádělo poměrně dost operací, včetně tak složitých a vážných zákroků, jako jsou operace na otevřeném srdci (Dr. Denton Cooley, Texas Heart Institute, Texas, USA).

Ovšem hlavní rozvoj bezkrevní medicíny přišel v 80. letech, kdy svět postihla pandemie AIDS a kdy chirurgové i další odborníci hledali něco bezpečnějšího, než jsou transfúze krve. Na poli bezkrevní medicíny došlo od té doby k úžasnému pokroku.

V čem jsou hlavní pozitiva bezkrevní chirurgie?

Stručně se dá říci, že pacientovi, který je operován bez krve, se dostává té nejkvalitnější péče v první řadě proto, že operovat bez krve může jen zdatný a vzdělaný operatér. Další důvod pro tvrzení, že bezkrevní operace je kvalitnější, spočívá ve stylu provedení operace: Při tomto postupu totiž operatér dbá na to, aby krevní ztráty byly co nejmenší, a má také k dispozici to nejmodernější technické vybavení určené speciálně pro takovéto minimálně invazivní zákroky.

Mezi velice významné kladné stránky bezkrevní medicíny patří to, že pacient a lékaři nemusí řešit různé okamžité či pozdní komplikace, které jsou spojeny s podáním transfúze. Mezi tyto komplikace  patří zejména přenos různých infekčních chorob (hepatitis, AIDS, syfilis, cytomegalie a další). Ačkoli jsou dárci i darovaná krev testováni, přece není přenos nákazy jednoznačně vyloučen. Není totiž možné zaručit 100% spolehlivost testu, zvláště když si uvědomíme, že u některých patogenů je možné prokázat jejich přítomnost v krvi až po několika dnech či dokonce týdnech od proběhlé nákazy, a existují dokonce viry, jejichž inkubační doba se počítá na celé roky!

Další poměrně častou komplikací při podání transfúze je hemolytická reakce. (Jejím důsledkem může být v krajním případě až smrt, například v důsledku selhání ledvin.) Také nelze vyloučit lidskou chybu ‒ záměnu krevní konzervy či pacienta. Jiným kladem bezkrevní léčby je to, že je kupodivu levnější. Je už také jednoznačně prokázáno, že u "bezkrevních" pacientů se zkracuje pooperační doba a oni se po zákroku rychleji zotavují. A jako poslední kladnou stránku bezkrevní léčby můžeme zmínit to, že nevede k poškození imunitního systému. To je nesmírně závažná záležitost, když uvážíme, jedním ze stěžejních úkolů imunitního systému těla je rozpoznat a zničit zhoubné rakovinné buňky. Tato problematika je dosud málo prozkoumána, a tak uveďme jen jeden zajímavý poznatek ‒ závěr si udělá každý sám: Vědecké výzkumy odhalily, že krevní transfúze je možné spojovat s opakovaným výskytem některých velmi závažných onkologických chorob. Tak například časopis Annals of Otology, Rhinology and Laryngology zveřejnil už v roce 1989 výsledky studie provedené u onkologických pacientů. Sledovali skupinu pacientů, kteří podstoupili operaci rakoviny hrtanu. Počet pacientů, u kterých se po operaci znovu objevila rakovina (rekurentní onemocnění), byl ve skupině s transfúzí 65 %, kdežto ve skupině s bezkrevní léčbou pouhých 14 %. Podobných velice názorných studií, jež prokazují bezpečnost bezkrevní chirurgie, je možné najít mnohem více.

Toto jsou tedy v kostce ty nejvýraznější kladné stránky bezkrevní medicíny. V dalších dílech tohoto seriálu, jejž připravujeme ve spolupráci s MUDr. Ondřejem Kadlecem, CSc., se zaměříme na to, které konkrétní chirurgické zákroky je možné provádět bez krve, jak vypadá program bezkrevní léčby v České republice a jaké metody se v tomto programu používají; zmíníme se o takzvané minimálně invazivní chirurgii a o robotické chirurgii a přineseme i zkušenosti některých pacientů a lékařů, kteří mají s bezkrevní léčbou osobní zkušenost.

Čtěte také: Otázky, které byste měli lékaři položit před operací

Slyšeli jste někdy o bezkrevní medicíně? Napište nám do diskuse nebo na mail [email protected].