Selfmonitoring u diabetu je pro efektivní léčbu klíčový

Selfmonitoring u diabetu spočívá v samostatné kontrole hladin cukru v krvi pomocí glukometru, ve stanovení přítomnosti cukru nebo ketolátek v moči pomocí speciálních diagnostických proužků. Ve zvláštních případech se stanovují ketolátky v krvi pomocí speciálních proužků a některých typů glukometrů. Jedna změřená glykemie nám ukazuje aktuální množství cukru v krvi. Nic nám neříká o vývoji tohoto stavu, zda je hladina cukru stabilní, stoupá či klesá. Jedno měření nám může dotvořit obraz aktuální situace, například před řízením vozidla, po aplikaci větší dávky inzulinu, po nezvyklé, neplánované námaze a podobně. Více informací o změnách hladiny cukru v krvi během dne v závislosti na příjmu potravy a pohybové aktivitě nám poskytují glykemické profily.

Glykemické profily

Důležitou součástí selfmonitoringu je měření glykemických profilů. Glykemické profily nám poskytují více informací o změnách hladiny cukru v krvi během dne v závislosti na příjmu potravy a pohybové aktivitě než jedna změřená hodnota hladiny cukru v krvi. Výrazem glykemický profil označujeme několik za sebou jdoucích měření glykemií. Nejčastěji jsou používány velký a malý glykemický profil.

• Malý glykemický profil je tvořen obvykle z 3–5 měření, před hlavními jídly a eventuálně před spaním a v noci.
• Velký glykemický profil (6–8 měření) je kontrola glykemie před každým hlavním jídlem a dvě hodiny po něm, před spaním a ve 2 hodiny ráno.

Jak často si glykemické profily měřit?

Režim domácího měření si stanovíte po dohodě se svým ošetřujícím lékařem. Závisí na typu cukrovky, na kolísání hladin cukru v krvi, na věku pacienta a přítomnosti komplikací diabetu. Velmi často se musí měřit děti, těhotné ženy a diabetici léčení pomocí inzulinové pumpy. Také u pacientů, jejichž hladiny cukru v krvi výrazně kolísají, jsou nutné častější kontroly glykemií. Četnější kontroly glykemií doporučí ošetřující lékař i v průběhu akutních onemocnění, například při chřipce, angíně či jiných respiračních onemocněních.

Stabilizovaní nemocní, léčení intezifikovaným inzulinovým režimem, by si měli změřit dvakrát týdně malý glykemický profil (3 měření), nebo alespoň dvě po sobě jdoucí glykemie ve dvou různých dnech. Nemocní léčení konvenčními inzulinovými režimy, tabletami nebo dietou si změří malý glykemický profil jednou za 7–10 dní.

Cílové hodnoty selfmonitoringu podle doporučení České diabetologické společnosti: Glykemie nalačno by měla být do 6,0 mmol/l, glykemie za dvě hodiny po jídle by neměla přesahovat 7,5 mmol/l.

Monitorace glykemií

Hodnoty glykémie si může samotný pacient měřit v domácích podmínkách s pomocí tzv. glukometru, což je měřicí přístroj, který umožňuje měřit glykémii bez asistence lékaře kdykoli během dne.

Glukometry se liší:

• velikostí potřebného vzorku. Dnes jsou přístroje pracující s velmi malou kapkou krve potřebnou k měření (již od 0,3 μl až po 2 μl)
• způsobem nanesení vzorku krve na testační proužek, což bývá často kritickým bodem technické části domácího měření glykemie. Dnes jsou však již k dispozici i samonasávací kapiláry, či samonasávací proužky
• glukometry se dále liší rozměrem a hmotností (od miniaturních až po větší přístroje umožňující větší velikost displeje i symbolů) (3, 23).

Většina glukometrů umožňuje rozmezí měření od 0,6 až po 33 mmol/l (při extrémně vysokých nebo nízkých hodnotách je namístě měření zopakovat pomocí kalibračních proužků, které jsou součástí glukometru, a je vhodné konzultovat stav s lékařem).

Nejrychlejší přístroje změří glykemii za pouhých 5–15 sekund, délka měření nepřesahuje 1 minutu. Řada pacientů dává přednost jednoduchému ovládání, pro nevidomé jsou k dispozici glukometry s hlasovým výstupem. Moderní glukometry jsou vybaveny pamětí v různém rozmezí, jsou napojitelné na počítač a mají nejrůznější vyhodnocovací PC programy. Dále se glukometry liší doplňkovou výbavou (odběrové pero, baterie, pouzdro, prostředky pro údržbu či kontrolu přístroje a svoji roli hraje přirozeně i cena přístroje a testačních proužků.

Diagnostické proužky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění diabetikům, kterým je předepíše jejich ošetřující lékař příslušné odbornosti (endokrinologie a diabetologie), takto:

• do 100 proužků za rok (do celkové výše 800 Kč) pro pacienty léčené antidiabetiky, 
• do 400 proužků za rok (do celkové výše 3 200 Kč) pro pacienty léčené inzulinem aplikovaným 1-2x denně. 

Množství od 400 do 1000 proužků za rok lze předepsat nemocným léčeným intenzifikovaným inzulínovým režimem (3 a více aplikací inzulinu denně) nebo inzulinovou pumpou, ovšem po schválení revizním lékařem.

Množství od 1 000 do 1 800 proužků za rok může lékař příslušné odbornosti předepsat a revizní lékař schválit k úhradě z veřejného zdravotního pojištění pouze v případě dětí do 18 let a těhotných diabetiček.

Čtěte také: Nárok na glukometr a diagnostické proužky pro diabetiky

Obecné instrukce pro použití glukometru

• Umýt si ruce vodou a mýdlem, dezinfikovat lihobenzinem koneček prstu nebo místa, kde bude odběr prováděn (u některých glukometrů i předloktí)
• Zkontrolovat kalibrační kód (kódové číslo na glukometru musí odpovídat kódu na tubě s testačními proužky)
• Zkontrolovat datum expirace na tubě s proužky
• Vložit proužek do přístroje
• Provést vpich lancetou (k vpichu lze použít jehlu, kopíčko a nejlépe aplikátor pro odběr kapilární krve, tj. autolancetu s nastavitelnou hloubkou vpichu lancety)
• Kapku krve nanést na proužek (u průsakových proužků) nebo jen kapku na prstě přiložit k proužku (u samonasávacích proužků)
• Je nutno respektovat vždy návod příslušného glukometru
• Odečíst výsledek testu

I když většina glukometrů má paměť, je třeba si každou naměřenou hodnotu řádně zaznamenat. K výsledku měření samozřejmě napíšeme i datum, čas či denní dobu, případně i poznámky o okolnostech měření.

Místo odběru vzorku krve:

Donedávna bylo jen několik málo doporučených míst k odběru vzorku kapilární krve (především prsty a ušní lalůček). Konečky prstů jsou sice dobře prokrveny, ale vzhledem k velkému počtu nervových zakončení mohou být proto vpichy nepříjemné nebo i bolestivé. Pro některé pacienty jsou odběry z konečků prstů i nevhodné, např. u hudebníků. Nyní jsou však již dostupné glukometry, které pracují s minimálním množstvím krve (pod 2 μl), což umožňuje alternativní místo vpichu, např. předloktí, rameno, stehno. Je nutno podotknout, že výsledky z těchto alternativních míst mohou být odlišné od výsledku z konečků prstů, v případě rychlé změny glykemie – „zpoždění“ exkurzí hodnoty glykemie z předloktí zhruba o 30 minut proti hodnotě z konečků prstů. Proto při podezření z hypoglykemie je nutno k měření odebrat krev z konečku prstu.

Čtěte také: Hypoglykémie - nízká hladina krevního cukru

Pravidelné měření glykémie znamená pro pacienta jediný způsob, jak může získat obraz o hladinách glykémie před i po jídle, jak včas odhalit zvýšenou, nebo naopak sníženou glykémii a jak ověřit správnost svého nastaveného denního režimu. Umožňuje tedy lépe upravovat terapii diabetu na základě skutečných a ne pouze odhadovaných hodnot glykémie. Zajištění normálních nebo téměř normálních glykemií snižuje riziko pozdních komplikací diabetu a rozvoj aterosklerózy.

Sledování glykosurie

Součástí selfmonitoringu bývá také sledování glykosurie, tedy množství cukru v moči a kontrola přítomnosti kelolátek v moči. To provádí pacient pomocí diagnostických proužků. Před prvním použitím těchto diagnostických proužků je nutné pečlivě pročíst návod k použití. Vyšetření probíhá přibližně tímto způsobem. Do vzorku moči v kelímku se ponoří proužek se dvěma políčky tak, aby políčka byla ponořena. Odměří se přesně 60 sekund a porovná zbarvení políček s barevnou škálou na obalu.

Po uplynutí jedné minuty se políčka dále dobarvují, ale toto zbarvení již není směrodatné. První diagnostický čtvereček nás informuje o přítomnosti ketolátek. Jsou-li v moči obsaženy, čtvereček zfialoví. Za normálních okolností se ketolátky v moči nevyskytují. Pokud se objeví, musíme pomýšlet na nedostatek inzulinu v těle a změřit hladinu cukru v krvi. Nemáme-li k dispozici glukometr nebo proužky na měření cukru v krvi, vyhledáme lékařskou pomoc. Neodkladně navštívíme lékaře v případě, že jsou v moči ketolátky, hladina cukru v krvi je vysoká. Během několika hodin totiž hrozí rozvoj závažné komplikace cukrovky ketoacidotického hyperglykemického kómatu.

Druhé políčko se barví dozelena, když je v moči cukr. Výskyt cukru v moči je u diabetika častý. Zneklidnit by nás měla hlavně sytě zelená barva políčka, která má upozornit na vysokou hladinu cukru v krvi. Testování moči proužky by měl provádět každý diabetik ve dnech, kdy si neměří hladinu cukru v krvi nebo je-li glykemie vysoká k vyloučení přítomnosti ketolátek.

Selfmonitoring umožňuje pacientovi, aby samostatně rozhodoval o svém onemocnění a orientoval se v něm.

Selfmonitoring u diabetu je pro efektivní léčbu klíčový. Proto se Mezinárodní federace diabetu (IDF, International Diabetic Federation) rozhodla diabetes a důležitost jeho měření připomínat každý rok všem lidem na celém světě a 14. duben vyhlásila za Světový den monitoringu diabetu.

Zdroj: zdravi.e15.cz