Pokud právě vy jste se v těchto slovech (nebo myšlenkách) poznali, jste těmi pravými, pro koho jsme připravili toto téma. Protože autorka textu není lékařka, nýbrž terapeutka, která se zabývá touto problematikou z psychosociálního hlediska, nebudeme se zde zabývat měřením bazálních teplot, počtem vajíček, transfery… ale spíše tím, co znamenají problémy s početím potomka pro konkrétní páry a jak zvládnout úskalí léčby.
Na rozdíl od neplodnosti primární, kdy je absence početí absolutní i přes pravidelný nechráněný pohlavní styk po dobu delší než jeden rok, sekundární neplodnost se projevuje i přes to, že v minulosti již k početí završenému úspěšným porodem došlo. Sekundární neplodnost často u žen souvisí s věkem. Než se žena rozhodne pro druhé dítě, může uplynout několik let a nastanou problémy. Se stárnutím vajíček ve vaječnících se totiž zhoršuje jejich kvalita, což znamená, že ve 35 letech jsou u ženy šance na otěhotnění výrazně nižší než v mladším věku.
„V praxi se také stává, že k sekundární neplodnosti dojde následkem prvního těhotenství. Po porodu může dojít k jizvení kolem vejcovodů, což posléze zapříčiňuje jejich neprůchodnost. Ke srůstům mohou vést i případné nitrobřišní a pánevní operace. A v neposlední řadě může sekundární neplodnost nastat vlivem endometriózy, děložních polypů nebo poruch ovulace,“ vyjmenovává MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., IVF specialista z kliniky asistované reprodukce Reprofit Brno.
Čtěte také: Spontánní porod po císařském řezu
I sekundární neplodnost má řešení
Léčba sekundární neplodnosti se odvíjí od její příčiny. V případě, že se jedná o hormonální nerovnováhu, léčí se podáváním hormonálních preparátů. Při mechanickém uzávěru vejcovodů nebo problému v imunitě je možné přistoupit k umělému oplodnění.
„Žena je nejdříve klinicky a gynekologicky vyšetřena, muž se podrobí vyšetření spermiogramu. Tato metoda spočívá v odebrání pohlavních buněk jak mužských, tak ženských. V laboratoři je provedeno spojení vajíčka a spermií a oplodněné vajíčko je navráceno do těla ženy. Těhotenství pak probíhá úplně stejně, jako u ženy, která počala přirozenou cestou,“ doplňuje MUDr. Štěpán Machač.
V současné době bez pomoci lékaře neotěhotní 15–20 % všech párů, které se o dítě snaží déle než rok. Ročně se u nás provede přes 15 000 cyklů umělého oplodnění, přičemž celkový počet narozených dětí po technikách asistované reprodukce je 2-3 % ze všech narozených.
Čtěte také: Štítná žláza a neplodnost
Jaké jsou obecně nejčastější příčiny neplodnosti?
Neplodnost má různé fyzické příčiny – u některých párů je jedna, u jiných se problémy kombinují.
„Muž je zodpovědný za 40 % případů problémů s početím, žena ze 40 - 50 %. U 20 % případů se jedná o kombinaci faktorů u obou partnerů. Jen zhruba u 10 % párů se i přes využití moderních diagnostických metod nepodaří jednoznačně určit příčinu neplodnosti,“ upřesňuje MUDr. Machač.
Co konkrétně ovlivňuje plodnost?
U žen jsou to hormonální problémy, endometrióza, příliš hustý děložní hlen, imunologická rejekce (odmítnutí) spermatu, problémy s uhnízděním oplodněného vajíčka, poškození nebo neprůchodnost vejcovodů, chromozomální/genetické příčiny a předčasná menopauza.
U mužů je to především pokles kvality spermatu, také chromozomální/genetické příčiny, autoimunita k vlastním spermiím, poškozená DNA spermií, epididymální blokáda chámovodů (ucpání seminálního kanálku nadvarlete způsobené infekcí, blokáda výtoku spermatu způsobená infekcí), koitální problémy (impotence, ejakulační selhání), vasektomie. Kvalitu spermií mohou ovlinit rovněž některé léky.
Čtěte také: Náhradní mateřství je poslední naděje, ne obchod
