Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
- Zdaleka nejčastější je vyšší věk. čočka, stejně jako celý organismus, stárne a ztrácí svoji čirost až se postupně začne kalit. V tomto případě se jedná o tzv. senilní kataraktu, vznikající po padesátém pátem až šedesátém roce života.
- Úraz oka (zhmoždění, ostré poranění s průnikem do oka, těžší poleptání apod. )
- Jiné onemocnění oka (záněty cévnatky, vysoká krátkozrakost, nitrooční operace apod.)
- Některá celková metabolická onemocnění (například cukrovka)
- Toxické vlivy (některé léky, nejčastěji kortikosteroidy)
- Fyzikální vlivy (ionizující nebo infračervené záření, zasažení bleskem nebo elektrickým proudem)
- Onemocnění matky v těhotenství toxoplazmózou nebo zarděnkami případně užívání některých léků v těhotenství (kortikosteroidy) může vést ke vzniku vrozené katarakty, která je u dítěte přítomna již při narození. Vrozená katarakta se vyskytuje i bez uvedených příčin, pouze na dědičném základě.
Čtěte také: Poznáte zelený a šedý zákal?
Jak se projevuje?
Příznakem vzniku katarakty je zhoršené vidění. Většinou se jedná o zamlžení, rozostření obrazu. Intenzita může být velmi různá, od téměř neznatelného zastření v počátečních stádiích až po zhoršení visu na úroveň pouhého rozeznávání světla a tmy při úplném pokročilém zákalu. Jindy může dojít ke změněně refrakce(optiky) oka, kdy například pacient, který vždy dobře viděl do dálky a do blízka používal brýle, začne číst bez brýlí ale současně začne hůř vidět na dálku. Katarakta se neprojevuje bolestí oka.
Při vrozené kataraktě, kde pochopitelně chybí informace o kvalitě visu od dítěte, někdy můžeme pozorovat šedobělavé zabarvení zornice (tzv. leukokorie), šilhání, záškubovité pohyby očí apod.
Jak se léčí?
Léčba šedého zákalu je pouze operativní. Pacienti se často ptají, kdy jít na operaci, zda už je zákal k operaci "zralý". V současné době je operace indikována tehdy, kdy začne pacientovi působit citelné obtíže. To je velmi relativní, neboť například pro člověka v produktivním věku, který navíc často jezdí autem, může být obtěžující i počínající zákal a v takovém případě není důvod operaci odkládat. Naopak někteří starší pacienti se někdy necítí výrazněji omezováni ani poklesem visu v důsledku středně pokročilé katarakty a není třeba je do operace nutit, nebezpečí z prodlení zde není (pouze u některých typů zákalu je v hodně pokročilých případech výkon pro chirurga velmi obtížný a není dobré operaci přehnaně odkládat, na tuto skutečnost jistě upozorní vyšetřující oční lékař).
Technika operace katarakty doznala v posledních letech výrazného pokroku. Moderní chirurgie katarakty je pro pacienta minimálně zatěžující a velmi efektivní. Standardem se stává malý, pouze několikamilimetrový operaní řez, fakoemulzifikace (tj. rozdrcení a odsátí jádra zkalené čočky speciálním přístrojem pracující na bázi ultrazvuku-nikoliv tedy laserem, jak se někdy mezi pacienty traduje;laserové fakoemulzifikátory sice také existují, ale zatím se nezdají mít výraznější přednosti) a implantace umělé nitrooční čočky. Operační ranka je tak malá, že se často ani nemusí šít. Stále více těchto výkonů se provádí ambulantně a většina pouze v místním znecitlivění. Pooperační rehabilitace je krátká, řádově týdny.
Přidat nový komentář