Pojmu "žloutenka" se běžně používá ve dvojím významu: jednak správně pro příznak, spočívající ve žluté barvě kůže a sliznic (latinsky ikterus) v důsledku ukládání žlučového barviva, jednak nesprávně pro jednu z příčin žloutenky, virovou hepatitidu ("infekční žloutenka"). Zde se budeme věnovat prvnímu případu.
Žloutenka typu A je akutní virové onemocnění postihující jaterní tkáň, infekce se šíří fekálně-orální cestou. Nakažený šíří virus kolem sebe kontaktem. Pokud si neumyje ruce, může ho zanechat na klice nebo na jiných předmětech, kterých se pak dotýkají ostatní. Virus vniká do těla ústy a z těla je vylučován stolicí, a to ještě před propuknutím nemoci. Inkubační doba se pohybuje mezi 15-50 dny.
Žloutenka nejčastěji souvisí s nedostatečným dodržováním hygieny, nakazit se ale můžeme i kontaminovanou vodou (včetně kostek ledu), neoloupaným ovocem, zeleninou, mořskými plody a dalšími potravinami, například zmrzlinou. Zvláště na pozoru by se měli mít cestovatelé do exotických destinací. Vyhnout by se měli syrovým, nebo tepelně nedostatečně zpracovaným potravinám, jídlu od pouličních prodejců a pití nebalené vody. V zemích s nízkým hygienickým standardem, kde je riziko výrazně vyšší, postihuje spíše děti, ve vyspělých zemích osoby každého věku, kromě těch, které již onemocnění prodělaly nebo byly očkovány. V České republice se vyskytuje i v menších či větších epidemiích, které začínají většinou v rizikových skupinách a odtud se mohou šířit do běžné populace. V našich podmínkách souvisí většinou s kontaminovanou stravou nebo úzkým kontaktem v kolektivu vnímavých rizikových jedinců.
Situace zvyšující riziko nákazy:
- cestování v zahraničí i v ČR, tím vyšší, čím nižší je hygienický standard země, pobytu, ubytování a stravování
- letní tábory, hromadné akce, festivaly, studijní a pracovní pobyty, stáže
- konzumace tepelně nezpracovaných potravin, pití nekvalitní vody a nápojů
- MHD, vlaková, autobusová, letecká a lodní doprava
- kontakt s nemocnou osobou nebo s osobou v inkubační době, kontakt s rizikovými skupinami osob (narkomani, bezdomovci, promiskuitní, homosexuální)
- válečné konflikty, uprchlické vlny a humanitární krize snižující hygienický standard
Příznaky onemocnění
Žloutenka je virového původu a zpočátku se projevuje podobně, jako jiné virózy, proto si ji lidé často pletou s chřipkou. Začátek onemocnění provází zvýšená teplota, bolest hlavy a svalů, únava, rýma a kašel. Objevit se mohou i žaludeční a střevní potíže, nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem nebo naopak zácpa. Méně časté jsou pak bolesti kloubů a otoky, nebo kožní projevy, jako je svědění či vyrážka. V další fázi nemoci dochází ke zhoršení potíží. Nemocný má tmavší moč, světlou stolici, svědí ho kůže, která může zežloutnout, stejně jako oční bělmo. Pokud žloutenka propukne naplno, může způsobit zánět, postižení a v krajním případě i selhání jater.
Pokud se diagnóza potvrdí, nemocný musí být izolován na infekčním oddělení a pod zvýšeným zdravotnickým dohledem by měly být také všechny osoby, které s ním přišly v poslední době do kontaktu. Léčba spočívá v podávání antivirotik, léků na podporu imunity, šetřící diety a klidem na lůžku. Mohou se také podávat i léky na ochranu jaterní tkáně (hepatoprotektiva). Délka hospitalizace je různá a záleží na úpravě celkového zdravotního stavu včetně laboratorních hodnot. Platí absolutní zákaz konzumace alkoholu.
Má-li žloutenka typu A nekomplikovaný průběh, trvá obvykle 2–4 týdny. Rekonvalescence pak probíhá několik týdnů, důležitý je klid na lůžku, dieta a přísun vitamínů. Typ A nemívá trvalé následky. Přibližně u 10 % nemocných však nastávají komplikace, k celkovému zotavení pak dochází až za několik měsíců. Po prodělaném onemocnění má člověk již celoživotní imunitu.
Náš tip: Pro podporu správné funkce jater můžete použít i bylinky. Patří mezi ně ostropestřec, kořen pampelišky, řepík, česnek, andělika, arnika, kurkuma, artyčok, pětilistý ženšen, chlorella, majoránka, dobromysl, rozmarýn či schizandra.
Jak se vyhnout žloutence?
Infekční žloutenkou může onemocnět každý. Specifická léčba neexistuje, proto je obzvláště důležitá právě prevence. Ta tkví zejména v dostatečné hygieně a očkování. Standardní hygienické návyky při dovolené či cestování někdy nelze dodržovat, je proto vhodné se na takové situace předem připravit. Jednoduchým vybavením jsou desinfekční bezoplachové gely na hygienu rukou a jednorázové ubrousky na desinfekci povrchů. Cestovatelé do exotických končin a divočiny by si měli přibalit také přípravky k desinfekci vody. Pravidla použití jednotlivých přípravků vám vysvětlí váš lékárník.
Širokou nabídku antibakteriálních a dezinfekčních gelů nabízí Lékárna.cz.
Cestovatelům, kteří míří do rizikových zemí, je doporučováno očkování proti hepatitidě A. Prevence očkováním je jednoduchá. Dvě dávky vakcíny zajistí dlouhodobou, někdy celoživotní ochranu. Ochrana nastupuje již za cca 2 týdny po 1. dávce. Je možné a vhodné využít i kombinovanou vakcínu proti virové hepatitidě typu A i B (VHB), zejména u osob narozených před rokem 1989, které nejsou proti VHB očkovány v rámci pravidelného očkování.
Očkování proti žloutence typu A není součástí pravidelného očkování. O cenách jednotlivých vakcín se informujte u svého praktického lékaře nebo ve specializovaném očkovacím centru. Většina zdravotních pojišťoven na očkování přispívá. Ověřte si aktuální výši příspěvku ve své zdravotní pojišťovně.
Pokud si nejste jisti, který produkt je pro vás nejlepší, kontaktujte lékárníky v online poradně na Lékárna.cz - milerádi vám poradí!
