Pomoci může zejména u některých autoimunitních chorob i a při nádorových onemocněních
Roztroušená skleróza je onemocnění nervového systému autoimunitní povahy, které je charakterizované vznikem mnohočetných zánětlivých ložisek v bílé hmotě mozku a míchy. Podle místa aktuální zánětlivé aktivity se pak mohou projevovat jednotlivé různé příznaky onemocnění.
Typickým a častým prvním příznakem je zánět očního nervu. Na druhou stranu, ne každý zánět očního nervu musí znamenat výše uvedenou diagnózu. Mezi další příznaky patří například dvojité vidění, závratě, porucha rovnováhy či porucha hybnosti nebo citlivosti horních či dolních končetin. Existují ale i mnohé netypické, obtížně měřitelné příznaky, jako jsou únava, porucha soustředění nebo změna nálady.
Toto zánětlivé onemocnění je bohužel v dnešní době nevyléčitelné. Ovšem díky pokroku medicíny a farmakologie s ním lze řadu let vést normální život. Důležité je rozpoznat nemoc co nejdříve a začít ji včas léčit.
Dobrou zprávou pro všechny nemocné je fakt, že v současné době jde o nejdynamičtěji se vyvíjející odvětví neurologie, kdy každý rok přibývají nové moderní léky, které jsou velmi účinné a postiženým mohou zásadně změnit život. To s sebou nese i velké možnosti pro lékaře – mohou vybrat pacientům lék, jenž je pro ně nejvhodnější. Díky těmto možnostem se daří nemoc účinně brzdit a mírnit tak i její dopady na životy jedinců s touto diagnózou. Někteří pacienti mohou dosáhnout stavu relativního klidu onemocnění, kdy nejsou omezeni v základních životních aktivitách a mohou vést plnohodnotný život. Jde o to minimalizovat rizikové faktory, které jsou ovlivnitelné, pracovat na své psychické i fyzické kondici.
Lidé s roztroušenou sklerózou se dostanou rychle k nové léčbě
Tisíce pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) se od jara tohoto roku dostanou rychleji k novým a účinným lékům. Zdravotní pojišťovny začaly hradit některé léčivé přípravky, které mohli neurologové svým pacientům nasazovat až v pozdějších fázích nemoci. Nyní lékaři na nic nečekají a pokud tzv. vysoce efektivní léčbu vyhodnotí jako vhodnou, nemocnému ji rovnou dají. Bezpečnost a účinnost léků sleduje, stejně jako další parametry u více než 19 000 pacientů, Registr pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS. Ten zveřejňuje svá data tradičně při příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který letos připadá na 30. května.
„To, že můžeme našim pacientům rovnou nasadit nejúčinnější léky, na něž dříve čekali, dokud se jim nemoc dostatečně ‚nezhorší‘, je pro nás velký průlom. Tzv. vysoce efektivní léčba dramaticky mění prognózu pacienta, umí o celé roky odsunout nástup invalidity, která se s nemocí pojí. Dokazují to zahraniční studie,“ říká neuroložka z pražského centra při VFN prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc. Dodává, že tuto „revoluci“ umožnil jak pokles cen léků, tak větší ochota pojišťoven je platit.
„Odhaduji, že v našem centru, které je největší v České republice, zahájíme vysoce efektivní léčbu u poloviny nově diagnostikovaných pacientů,“ dodává prof. Kubala Havrdová.
Stres může spouštět záchvaty roztroušené sklerózy
Neurologové aktuálně vnímají, jak vysoká míra stresu přispívá k atakám (kdy nemoc vzplane) a ke zhoršení nemoci.
„Covidová pandemie, válka na Ukrajině a zhoršení ekonomické situace – to vše jsou velké stresory, které naši pacienti silně prožívají a bohužel mohou zapříčinit ataku,“ uvádí doc. Horáková. A jak připomíná prof. Havrdová, roztroušená skleróza se s depresemi pojí.
„Imunitní systém, který způsobuje zánět v mozku, blokuje serotoninové cesty, které mají vliv na duševní pohodu,“ říká prof. Havrdová. Silný stres může dokonce stát za spuštěním nemoci.
„Už nějaký čas vedeme s kolegy psychoterapeuty diskuzi o tom, jak se naši klienti vyrovnají se svými traumaty v době zatížené nedalekým válečným konfliktem, když jsme se ještě ani nezregenerovali z dvouleté zátěže způsobené pandemií. Nárůst všudypřítomného stresu je zřejmý a jako u každé autoimunitní nemoci se duševní rozpoložení do zdravotního stavu promítá a může způsobit jeho zhoršení. I když se člověk rozhodne, že se aktuálním stresem doby nebude zabývat, je jím obklopen, a aniž by chtěl, nasává jej. Leckdy se umíme lépe poprat s přímým ohrožením – tváří v tvář šavlozubému tygrovi buď bojujeme, nebo utečeme. Ale tady nemáme kam utéct a proti čemu bojovat. Ve zvládání takové situace jsme bezradní. Výhodu má ten, kdo na své psychice dlouhodobě pracuje a učí se průběžně poryvy života snášet,“ říká Renata Malinová, psychoterapeutka působící na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN.
Jak se situace promítne do stavu pacientů, počtu atak, nutných hospitalizací a dalších aspektů, které se s nemocí pojí, bude podle ředitele registru ReMuS Ing. Jiřího Drahoty i letos zaznamenávat patnáct center vysoce specializované péče, kde se pacienti léčí.
„ReMuS patří v mezinárodním srovnání ke špičce, jeho data slouží v mnoha výzkumných projektech, pomáhá nám zmapovat nemoc jako takovou. Díky němu můžeme v čase posuzovat nejen účinnost podávaných léků, ale i jejich bezpečnost, sledovat demografická i klinická data z reálné praxe. Takto ucelené informace jinde neexistují,“ říká Ing. Drahota.
Vakcíny i přes rizika pomáhají
Jako příklad uvádí sledování vlivu covidu-19 na pacienty s RS stejně jako vliv očkování.
„V registru jsme sledovali 1 600 pacientů, kteří dosud neměli covid, a to tři měsíce po očkování – přibližně u 5 % z nich jsme zaznamenali ataku. Ve srovnání s dobou před očkováním to u stejných pacientů znamenalo nárůst o cca 1,5 %. Stejně tak jsme sledovali 469 pacientů, kteří hned zpočátku pandemie – kdy ještě nebylo očkování k dispozici – covidem onemocněli a zde se do tří měsíců projevila ataka u asi 7 % z nich,“ popisuje výsledky doc. Horáková. Stále tak platí, že neurologové očkování obecně spíše doporučují, a to i posilovací dávkou. K pacientům je nicméně třeba přistupovat individuálně.
„Covidová infekce je pro naše pacienty nežádoucí, může spustit ataky, zhoršit průběh nemoci, navíc vzhledem k mutacím nemůžeme věřit tomu, že zde už budou jen mírnější varianty. Je třeba pamatovat na to, že lidé s RS berou léky potlačující imunitu, a tak mohou být k nákaze náchylnější,“ dodává neuroložka.
