Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Roupi jsou drobní, asi centimetr dlouzí, tenoučcí červíci, kteří u nakažených osob žijí v konečném úseku tenkého a na začátku tlustého střeva. Žije v lidském střevě, kde se živí bakteriemi a epitelem. Proti ostatním střevním parazitům, kterých u nás v posledních desetiletích ubývá, enterobióza je stále jednou z nejrozšířenějších nákaz, se kterými se v našich podmínkách setkáváme.
Onemocnění roupy úzce souvisí s nedostatečnou hygienou, řadí se proto mezi nemoci špinavých rukou. Patří mezi nejrozšířenější střevní parazitární onemocnění. Je staré jako lidstvo samo. Vajíčka roupů byla nalezena již ve starověkých mumiích. První zmínky o něm pocházejí od Hippokrata.
Roup dětský se vyskytuje pouze u človeka a k nákaze tedy dochází buď přímým kontaktem s nakaženou osobou, příp. autoinfekcí (človek nakazí opakovaně sám sebe), nebo kontaminovanými předměty, potřísněnými povrchy, prádlem apod. Domácí, ani jiná zvířata se na přenosu onemocnění nepodílejí.
Příznaky onemocnění
Nejčastějším příznakem je svědění sliznice a kůže v okolí konečníku, které pacienta sužuje zejména v noci. V důsledku toho dochází k poruchám spánku, bolestem hlavy, neurózám, u dětí se může přidružit syndrom nočního pomočování a celkového neprospívání organizmu. Popisovány jsou i výtoky a záněty močových a pohlavních cest, alergické kožní projevy a vyrážky způsobené škrábáním podráždění kůže a sliznice. Přítomnost červu ve střevě může dále působit bolesti břicha či podráždění slepého střeva. Nákaza muže být provázena změnou v krevním obraze.
Jak se provádí diagnostika
Při podezření na nákazu roupy se v několikadenních intervalech provádí speciální vyšetření pomocí otisku lepicí pásky na kožní rasy, nebo stěrem z okolí análního otvoru. Vyšetření se provádí nejlépe doma v ranních hodinách, aby nedošlo k setření vajíček prádlem, nebo při omývání. Veškeré informace a pomůcky k odběru získá pacient u svého ošetřujícího lékaře.
Léčba
V každém případě je nutno navštívit ošetřujícího lékaře a informovat ho o svých obtížích. Lékař navrhne příslušná laboratorní vyšetření, určí diagnózu a navrhne lécbu. V současné době je na trhu lék VERMOX, kterým lze nákazu spolehlivě vyléčit. Důležité je provést léčbu opakovaně, minimálně dvoufázově, v intervalu 2-3 týdnů po skončení první léčebné kůry tak, aby se zamezilo líhnutí další generace roupů. Cílem léčby je zahubit všechny žijící roupy v trávicím systému. Lidová medicína doporučuje proti roupům česnek, jeho účinky na parazity však nebyly dostatečně prokázány.
Součástí léčby jsou i režimová opatření. Důležité je důsledné dodržování zásad osobní hygieny. Zejména u dětí je důležité dbát na časté mytí rukou, zamezit olizování prstů, kousání nehtů, olizování hraček a předmětů denní potřeby. Při podezření na nákazu vyměňovat a prát denně ložní a osobní prádlo, dezinfekčním roztokem otírat podlahy, předměty, nábytek, kliky, zejména na toaletách. Při prokázané nákaze je potřeba, aby léčbu podstoupili i všichni ostatní členové domácnosti.
Prevencí je důsledná hygiena
Základní prevencí nákazy je dodržování běžné osobní hygieny, mytí rukou, především po použití toalety a před jídlem. Dále pak mytí potravin, časté praní povlečení, výměna spodního prádla. Pokud se však roupi v kolektivu objeví, nemusíme se nákaze vyhnout a přitom to nutně neznamená, že jsme „špindírové". Při podezření na přítomnost střevních parazitů vyhledejte svého ošetřujícího lékaře a konzultujte s ním nejvhodnější způsob léčby.
Přečtěte si také
Nezanedbávejte preventivní prohlídky ani v dospělosti
