Hypohydratace je stav, kdy tělu chybí akutně voda. Hypohydratace u všech jejích typů provázena nálezem nízkého krevního systémového tlaku, tachykardií, snížením centrálního žilního tlaku, křečemi a pocitem žízně.
Rotavirová infekce
Rotavirovou infekcí se může nakazit jak dospělý člověk, tak i malé dítě, přičemž nejohroženější skupinou jsou děti do věku pěti let. Viry se do těla dostávají především orální cestou, k nakažení tak stačí velmi málo, například nedostatečná hygiena po styku s kontaminovaným předmětem. Děti se často dostávají do kontaktu s virem prostřednictvím hraček, s nimiž si hrají společně s ostatními ve školce. Také malá batolata, která mají tendenci zkoumat i „ochutnávat" vše kolem sebe, patří do velmi ohrožené skupiny.
Příznaky rotavirové infekce
Rotavirové onemocnění se obvykle začíná projevovat zvýšenou teplotou či horečkou, zvracením a častými průjmy. Průjem je většinou vodnatý, bez příměsi krve. Stolice bývají páchnoucí a velmi časté – i 20krát za den. Obecně platí, že pokud jsou zvracení a průjem doprovázeny vysokou teplotou, poruchou chování či ztrátou vědomí a pokud se nepodaří obnovit příjem tekutin během čtyř až šesti hodin, je třeba u dětí do tří let věku minimálně telefonická konzultace s lékařem či návštěva jeho ordinace. Pokud dítě nezvládá přijímat tekutiny, dochází k rozvoji dehydratace. Pro ni jsou typické oschlé sliznice – okoralé rty, zapadlé oči, snížené napětí kůže a samozřejmě i méně moči. V takovém případě už bývá nutná hospitalizace dítěte a jeho postupná rehydratace.
Léčba rotavirové infekce
Pokud dítě zvládá pít a má větší příjem tekutin než ztráty, pak je léčba zvládnutelná doma jako u běžných průjmů. V domácí péči se kromě dostatku tekutin dítěti zajistí dietní bezmléčná strava, klid na lůžku a léčba příznaků onemocnění – při horečce podávají rodiče antipyretika (pokud dítě zvrací, volí spíše čípky, při průjmu spíše sirup). Všem bývají doporučena probiotika – např. lactobacillus
„S rotaviry se v ordinacích setkáváme poměrně často – jsou vysoce nakažlivé a pro malé děti mohou být nebezpečné. Protože jde o virovou infekci, léčíme pouze projevy jako horečku nebo se snažíme zastavit zvracení, průjem. Bohužel většinou – zvlášť malé děti – končí v nemocnici, protože do nich rodiče nemohou dostat tolik tekutin, aby zabránili dehydrataci,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Ročně skončí v nemocnicích asi 4 000 dětí do pěti let, přibližně 30 000 dětí projde léčbou ambulantní. Vakcínu proti rotavirům, která se dětem podává ve formě sladkého roztoku do úst, pojišťovny nehradí, rodiče o ní většinou projeví zájem, když už jejich první dítě infekci prodělalo a skončilo kvůli ní na nemocničním lůžku.
„Tomu se chce vyhnout každý rodič,“ říká MUDr. Hülleová. Odborníci odhaduji, že v případě, že by se začalo s plošným očkováním jako v jiných zemích, pak by již druhý rok byla proočkována polovina, a do pěti let většina dětí v nejvíce rizikovém věku.
Čtěte také: Pátá nemoc: neohrožuje děti, ale těhotné ženy
Rotaviry jsou nejčastějším důvodem hospitalizace malých dětí
Že jsou rotaviry nejčastější příčinou dehydratace a důvodem proč děti končí v nemocnici potvrzuje infektolog MUDr. Peter Mikolášek z Kliniky dětských infekčních nemocí Dětské nemocnice v Brně. Podle něj nelze příliš předvídat, jaký průběh může tato infekce u dětí mít.
„Některé děti ji zvládnou bez větších obtíží a nemoc je imunitně posílí, ale některé zkrátka nemoc natolik zdevastuje, že je potřeba aby strávily několik dní u nás na oddělení, abychom jim zkorigovali vnitřní prostředí a doplnili tekutiny infuzní cestou. Samozřejmě tato zkušenost není příjemná ani pro ně, ani pro rodiče. Musíme jim zavést infuzi do žíly, což může být u úplně malých dětí obtížné, a někdy se zavedení infuzní kanyly podaří až na několikátý vpich. Současně jim odebíráme krev kvůli základním vyšetřením. Rodiče chtějí být většinou s dětmi, ale když mají druhé doma nebo neúplné rodinné zázemí, bojují s tím, kde mají být dříve,“ popisuje praxi MUDr. Mikolášek. Rozhodnutí o tom, zda dítě ochránit vakcínou, leží podle něj především na rodičích a jejich zhodnocení situace – například podle toho, jaké mají rodinné zázemí nebo kde žijí a jak daleko mají do nejbližšího zdravotnického zařízení.
„Očkování rozhodně doporučujeme dětem oslabeným jinou nemocí, například různými vrozenými onemocněními nejen zažívacího traktu, syndromem krátkého střeva, potravinovými alergiemi, či nedonošeným dětem, pro něž by průběh mohl být výrazně horší,“ doplňuje infektolog.
Čtěte také: Syndrom ruka – noha – ústa (HFMD)
Hrozí dehydratace i selhání ledvin
Rotavirová infekce je vysoce nakažlivá, přenáší se dotykem, orálně, ze stolice, ale je možná i vzduchem, a v drtivé většině onemocní celá rodina. Nejvíce případů rotavirových infekcí lékaři evidují v únoru až květnu.
„Tato infekce probíhá většinou v délce dva až sedm dní. Pokud je její průběh závažnější, dokáže dítě odvodnit i za několik málo hodin a způsobit tak těžkou dehydrataci s rozvratem vnitřního prostředí, který může vyústit až ve ztrátu vědomí, selhání ledvin a kóma. Rodiče by určitě neměli váhat a raději dítě přivézt,” apeluje MUDr. Mikolášek. Nákaza se rychle šíří i na dětských odděleních, v mateřských školkách či jeslích.
Čtěte také: Febrilní křeče - zachovejte chladnou hlavu a jednejte rychle
Rotaviry zažene očkování
Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování všem zdravým kojencům v ČR, a doporučuje i očkování nedonošených dětí.
„Výjimečně se může stát, že i přes očkování dítě rotavirovou infekcí onemocní – její průběh je ale vždy mírnější, jen raritně s nutností hospitalizace,“ doplňuje MUDr. Mikolášek. Lékaři odhadují že proti rotavirové infekci je v Česku naočkovaných přibližně 16 % dětí.
V Evropě umírá kvůli rotavirům ročně kolem 230 dětí mladších pěti let, 87 tisíc je hospitalizováno a 700 tisíc dětí tohoto věku je ročně ambulantně ošetřeno. Světová zdravotnická organizace zařadila prevenci rotavirových onemocnění mezi své priority v globálním očkovacím akčním plánu do roku 2020. Plošné očkování zavedlo 14 evropských zemí, například Rakousko, Nizozemí, Německo či Itálie. Česká republika mezi těmito zeměmi není. V Belgii došlo po zavedení plošného očkování proto rotavirům k poklesu komplikací této infekce o 75 %, podobně jako v Rakousku. Ve Finsku data ukazují, že bezplatné očkování proti rotavirům zapříčinilo snížení počtu dětí, vyžadujících nemocniční léčbu, o 93 %.
