Echinacea je rostlina domácí na prériích Severní Ameriky, ale dá se vypěstovat i u nás. Odpradávna ji používaly k léčbě staré indiánské kultury a daly jí jméno sluneční klobouk...
Pokud jedete na dovolenou k moři, na chatu nebo chalupu, pravděpodobně budete mít k dispozici vše potřebné. Pokud jedete do lesa , bez stanu, bez lékárničky a kosmetické taštičky, mohou se vám hodit některé naše rady. Drogerie, lékárna i spižírna je totiž všude okolo nás.
Ti, co rádi jezdí na vandr a tráví v lese většinu času, trpí velmi často tím, že do své malé usárny nemohou vměstnat hygienické potřeby. Je jim jistě líto, že si celý týden nemohou vyčistit zuby nebo se umýt mýdlem. Nezoufejte milé trempové, matka příroda na vás myslí.
Pro pocit čistoty v dutině ústní si můžeme připravit zubní prášek. Je to drcené dřevěné uhlí, kterého je v ohništi po táboráku plno. Nejlepší materiál na zubní prášek je z lipového dřeva. Aby bylo čištění co nejpříjemnější, můžeme k prášku přidat i sušené a drcené lístky máty peprné.
Těm, kteří nevěří, že by po použití černého prášku mohly být zuby bílé, doporučujeme čerstvě natrhané listy šalvěje. K výplachům, dezinfekci a odstranění nežádoucího pachu z úst připravíme z máty odvar, který necháme vychladnout a pak jej kloktáme. Odvar bude mít příjemnou mentolovou chuť a vůni. Obdobně poslouží i odvar z dubové kůry, ovšem budeme se muset obejít bez vůně mentolu.
Jestliže jste s pastou zapomněli i kartáček, zastoupí ho najemno rozřezaný konec smrkové nebo borové větvičky. Používáte-li kartáček střední tvrdosti, pak sáhněte po čerstvé větvičce z lípy nebo osiky a s jejím koncem naložte stejně. Mýdlo nahradí v přírodě kořen mydlice lékařské nazývané mýdlový kořínek. Běžně se používala nejen k mytí rukou, ale také k praní jemných tkanin. Mydlice je jedovatá, proto by se neměly mydliny polykat. Je-li mydlice k nenalezení, stejnou službu zastane i kořen silenky nebo koukolu. Případně dřeň z bílého choroše. Bezinky také dobře odstraňují špínu, i když nepění.
K mytí vlasů se sice nehodí bylina žádná, ale po umytí si můžete dopřát přeliv z listu kopřivy, přesličky rolní, mateřídoušky vonné nebo lipového květu.
Pokud budete mít při trempování k dispozici vhodnou nádobu velikosti vany, nenechte si ujít osvěžující koupel z lučního kvítí. Natrhejte kopretiny, jitrocel, luční šalvěj, jetel, zvonečky a hvozdíky, povařte 5-10 minut v kotlíku, nechte 15 minut vyluhovat a pak přeceďte přes plátýnko do koupací nádoby. Koupel může být celková nebo jen dílčí, ošetřující pobytem v přírodě poznamenané časti těla. Podtrhuji zejména blahodárný vliv sedacích koupelí na příslušnou partii.
Pokud vás vůně některé z bylinek zaujme natolik, že zatoužíte používat její vůni jako parfém, stačí bylinu smíchat s lihem (nejlépe čistým, aromatické přísady tvrdého alkoholu přehluší vůni přírody). Po týdnu stání za občasného protřepání a vylisování rostlinné části je parfém hotov.
Mnohem častěji než po parfému toužíme po tom, abychom se zbavili dotěrného hmyzu. Pokud selže cigareta, můžeme pověsit do stanu svazeček pelyňku. Dalším řešením je nasbírat a usušit vlaštovičník, který rozdrtíme na jemný prášek. Posypeme jím okolí stanu. Svou ostrou vůní odežene komáry a drobné tiplice.
Když na vandru dojdou peníze, není to důvod k předčasnému návratu. Příroda vás nasytí. K přípravě čaje se hodí listy maliníku, ostružníku, jahodníku obecného, borůvky, brusinky nebo mateřídoušky. Z listů kopřivy dvoudomé připravíte chutný špenát, petržel a mrkev nahradíme kořenem lopuchu, kedluben květem pupavy bezlodyžné, růžičkovou kapustu netřeskem, pepř kokoškou pastuší tobolkou nebo rdesnem peprník, sůl částečně nahrazuje majoránka, maggi koření řebříček.
Z květenství bezu černého zase vytvoříme chutný řízek či kosmatici - bez v těstíčku. Z mouky, kterou připravíme roztlučením sušeného kořene orobince (orobincové palice připomínají doutníky), lze upéci chutné piškoty a perníky. Mouku lze připravit v případě nouze i ze sušeného kořene rákosu.
Velmi výživné jsou i žaludy, které je třeba vždy zbavit slupky. V září z nich můžeme pražením připravit náhražku kávy. Jestliže žaludy máčíme několik dní ve vodě pak usušíme a rozemeleme, získáme krupici k vaření kaše. Dají se z ní péci i placky, které mažeme povidly, marmeládou nebo tvarohem. Meltu nahrazují sušené a pražené kořeny pampelišky.
Předpokládám, že každý tremp je zdravý jako dub a není tedy nutné připomínat účinky těch rostlin, které léčí chronické stavy. Nejčastěji dojde na drobná poranění a pohmoždění, štípnutí hmyzem a popálení. Na všechny tyto neduhy lze doporučit jednu bylinu jitrocel kopinatý.
Pro trempy romantiky ještě rada závěrem. Jestliže se rozhodnete namalovat v lese obraz rostlinnými barvami, modrou získáte z borůvek, zelenou z kořene kontryhele nebo listů břízy. Hnědou připravíte z olšové kůry a červenou z květů třezalky. Štětec nahradí svazeček suchopýru, tužku opálená lipová větvička. Budete-li chtít zalepit obálku s dopisem, který můžete ostatně napsat inkoustem ze šťávy bezinek, učiňte tak pryskyřicí z višně. Výborně drží.
