Potravinářská legislativa má dva hlavní úkoly. Je to jednak ochrana spotřebitele před zdravotními riziky, jednak ochrana spotřebitele před ekonomickou újmou, která může být spojena se spotřebou potravin. Je zajímavé, že oba požadavky v sobě zahrnují i kódy "čísel E"...
V tuzemsku nyní žije asi 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu. Jen u Crohnovy choroby se za posledních 12 let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000.
„Díky screeningovým programům se nám podařilo seskočit z nelichotivého 1. na 26. místo v úmrtnosti na rakovinu kolorekta ve světě, ale roste nám počet těch, kteří bojují se střevními záněty. Zvyšuje se také množství lidí, trpících celiakií. Je jich dvakrát více než před 20 lety tedy 60 000. Vše má, kromě genetických faktorů, společný jmenovatel – životní styl. Kondice střeva se přímo odráží na zdravotním stavu celého těla,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident gastroenterologického kongresu a místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).
„Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, ve kterém žijeme. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, jako centrály veškeré imunity, neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami, bohatými na různé chemikálie,“ vysvětluje prof. Lukáš vzestup nemocnosti. Střevní záněty postihují stále více mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15–30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15-20 %.
Čtěte také: Co znamená, když se objeví krev ve stolici
Crohnova choroba a ulcerózní kolitida
Crohnova nemoc je chronický zánět tenkého nebo tlustého střeva, někdy může zasáhnout obě části střeva najednou, případně některou část trávicí trubice. Střevo není postiženo souvisle, bývají přítomny „přeskočené“ nepostižené úseky.
Ulcerózní kolitida je chronický zánět sliznice konečníku a přilehlé části nebo celého tračníku; střídají se období klidu a období vzplanutí. Vzácně se může objevit postižení kterékoliv části trávicího traktu a mohou se vyskytnout i mimostřevní projevy (extraintestinální manifestace).
Příznaky idiopatických střevních zánětů
Pacienti s idiopatickými střevními záněty mívají obvykle bolesti břicha a průjem, někdy se může objevit příměs krve ve stolici. Nemocní trpí nechutenstvím a často hubnou. Prvními projevy nemoci mohou být např. bolesti kloubů nebo píštěle v oblasti konečníku. Nemoc může postihovat i jiné části lidského těla, mimo trávicí trakt, mohou být záněty kloubní, oční nebo kožní.
Léčba není jednoduchá
Vzhledem k tomu, že stále není znám původ těchto střevních zánětů a není tedy možné postihnout vyvolávající příčinu, je základním cílem léčby odstranění příznaků, které pacienta obtěžují. Pokud se nemoc zklidní, snahou lékařů je jí léčbou v tomto stavu udržet. V léčbě se v první řadě používají léky, jejichž základem je salicylát (aminosaliocyláty). Dále lze užít tzv. imunosupresiva, kortikosteroidní hormony a antibiotika. Střevo lze zklidnit výživou podávanou mimo střevní trakt, do žil.
Biologická léčba
Nemocným pomáhá biologická léčba, která byla ještě před 6 lety velmi drahá, a tedy pro část potřebných zcela nedostupná. To se ale v posledních letech výrazně zlepšilo.
„Situaci prospěl příchod biosimilárních přípravků, tedy nových verzí existujících biologických léků, u nichž vypršela patentová ochrana. Protože cena biosimilars byla řádově nižší a měly potvrzené stejné vlastnosti jako originální biologické léky, začali jsme je u střevních zánětů ve velkém rozsahu používat. Úhradové ceny originálních a biosimilárních léků se zpravidla po revizi srovnají na stejnou úroveň. Nyní se cena pohybuje kolem 350 000 až 400 000 korun na 1 pacienta během jednoho roku léčby. To je třikrát méně, než před rokem 2013, a léčba je tak přístupná většímu počtu pacientů. Kvůli vyšší cenové flexibilitě výrobců biosimilars je pro centra, která se léčbou střevních zánětu zabývají, zpravidla výhodné využít právě biosimilars,“ vysvětluje prof. Lukáš.
Čtěte také: Crohnova choroba a ulcerózní kolitida: jaký je rozdíl?
Mnoho lidí vůbec netuší, že má celiakii
Celiakie je celoživotní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku ke změně povrchu sliznice tenkého střeva, mizí zde mikroklky a klky. V důsledku toho se povrch tenkého střeva snižuje, s tím se zmenšuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. Celiakie se může projevit kdykoliv, v dětství i v dospělosti a může mít různé projevy.
U dětí se celiakie nejčastěji objevuje brzy po poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek - krupičková kaše, piškoty a polévky zahuštěné moukou. Děti začnou trpět průjmy, mají objemné nápadně zapáchající stolice. Trpí bolestmi v bříšku, které se začíná postupně zvětšovat. Děti ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté. Ubývají na váze a málo rostou. Může se také projevit anémie z nedostatku železa.
U starších dětí a u dospělých často propuká onemocnění po zátěži (nemoc, těhotenství). Kromě typických příznaků se může objevit zvracení, snížená chuť k jídlu, anémie, osteoporóza (řídnutí kostí), zvýšená kazivost zubů, bolesti kloubů, deprese nebo únava.
Jediným lékem na toto autoimunitní onemocnění, při kterém dochází k chronickému zánětu tenkého střeva, je celoživotní přísná bezlepková dieta. Pacienti za svou nemoc nemohou, nákladnou dietu jim přesto zdravotní pojištění nehradí.
„Přispívají pouze určitým skupinám celiaků. Nejčastěji dětem a studentům. Je to jediná nemoc, která nemá úhradu jediné možné léčby ze zdravotního pojištění. Pacienti jsou odkázaní sami na sebe, i když za své onemocnění nemohou,“ říká doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Právě na úhradu léčby pacientů s celiakií upozorňuje nově vzniklá Pracovní skupina pro celiakii při ČGS. Nemoc se může projevit kdykoliv. Často se celiakie objeví již v dětství, projevit se ale může i v dospělosti. Velká část nemocných – kolem 80 %, přitom o celiakii vůbec neví. Onemocnění může být zaměněno za jiné poruchy trávicího ústrojí nebo být sdružené s dalšími nemocemi, například s cukrovkou nebo s autoimunitním zánětem štítné žlázy. Proto se celiakii často přezdívá „nemoc chameleon“. Celiakii lze prokázat sérologickým vyšetřením u většiny pacientů z krve a odběrem vzorku sliznice tenkého střeva při gastroskopii.
Čtěte také: Onemocnění způsobené lepkem: celiakie, alergie na lepek a intolerance lepku
