Za normálních okolností nastává v ženském těle proces postupného vyhasínání aktivity vaječníků přibližně po 45. roku života. Začíná obdobím tzv. perimenopauzy, která nastupuje čtyři až pět let před samotnou menopauzou. Prvním poznávacím znamením perimenopauzy bývá vynechávání a nepravidelnost menstruace, později se připojují návaly tepla, pocení, změny nálad. V tomto období je už spontánní početí velmi nepravděpodobné. Definitivní „tečku“ za obdobím plodnosti představuje až menopauza, která znamená absenci menstruačních cyklů během dvanácti po sobě následujících měsíců.
Pokud se výše zmíněné symptomy perimenopauzy objeví už před čtyřicítkou, lékaři většinou konstatují předčasnou menopauzu, která podle statistik postihuje přibližně každou dvacátou ženu.
Příčiny předčasné menopauzy
Předčasná menopauza může mít řadu příčin. Některé z nich, jako jsou například genetické dispozice, ovlivnit nelze. Často se totiž stává, že ženy mají menopauzu přibližně ve stejném věku jako jejich matka. Příčinou ale může být rovněž autoimunitní onemocnění, tedy stav, kdy si žena vytváří protilátky proti vlastním vajíčkům či vaječníkům, nebo infekční choroby, například tuberkulóza vaječníků či onemocnění příušnicemi. Některé faktory vyvolávající předčasnou menopauzu naopak ovlivnit lze. K těm patří především špatná výživa, stres, velmi nízká tělesná hmotnost či nepoměr svalové a tukové hmoty v těle.
Brzký příchod menopauzy nelze jednoduše rozpoznat
Jestliže nemáte předčasnou menopauzu v rodinné anamnéze ani se neléčíte na konkrétní diagnózu, předvídat její nástup nemusí být jednoduché. Příznaky předčasné menopauzy může například překrýt užívání hormonální antikoncepce, která navodí falešný pocit pravidelnosti „menstruačních cyklů“.
Za předpokladu, že je menstruační cyklus přirozený, tedy pokud žena neužívá hormonální antikoncepci či hormonální léčbu, přicházejí příznaky, které mohou být zcela shodné s přechodem fyziologickým. Často se jako první dostavují nepravidelnosti menstruačního cyklu ve smyslu jeho zkracování, kdy je menstruační krvácení častější, a o něco později zase prodlužování cyklu. To vše bývá doprovázeno zvýšenou únavou, poklesem fyzické a psychické výkonnosti, návaly horka a potu, bušením srdce, nervozitou, nespavostí a sklonem k depresivitě a podrážděnosti. Tyto příznaky by neměly být podceňovány a žena by se měla poradit se svým gynekologem.
Diagnostika předčasné menopauzy
Pokud bude mít lékař podezření, že trpíte předčasnou menopauzou, vyšetří vás a odebere vám krev. Musí vyloučit jiné příčiny obtíží, kterými mohou být například onemocnění štítné žlázy nebo těhotenství. Dále může změřit hladiny estradiolu v krvi. Nízké hodnoty tohoto hormonu naznačují, že vaječníky přestávají fungovat. Nejdůležitějším testem je ale tzv. stanovení hladiny FSH. FSH neboli folikuly stimulující hormon je látka, která říká vaječníkům, že mají produkovat estrogen.
S početím dítěte by ženy neměly otálet
Plánuje-li žena mateřství v pozdějším věku, tedy po 30. roce života, je na místě vzít v úvahu rizika, která s sebou předčasná menopauza přináší. Za některých okolností totiž početí dítěte ještě možné je, jindy už nikoliv. V obou případech není času nazbyt a je nezbytné si při prvních příznacích přechodu pospíšit. Symptomy předčasné menopauzy, především nepravidelnosti menstruačního cyklu, mohou být ovšem někdy způsobeny také například výkyvy hormonů štítné žlázy či mužských pohlavních hormonů.
V tomto případě je vhodné stanovení hormonálních hladin z krve, včetně FSH a AMH (anti-Mülleriánský hormon), jejichž odběr by měl být proveden 2. až 5. den od počátku menstruačního krvácení. Oba uvedené hormony nám mohou ukázat, zda se vůbec o přechod či ovariální selhání jedná, a mohou nám pomoci stanovit i to, jaká je zásoba dozrávání schopných vajíček.
I během předčasné menopauzy lze otěhotnět
Dobrá zpráva je, že i při diagnóze předčasné menopauzy je možné dosáhnout těhotenství. Nejčastěji pomocí IVF terapie s darovanými vajíčky. Ani navzdory vysoké kumulativní úspěšnosti této metody ale strategie vyčkávání není vhodná, je třeba si uvědomit, že vyšší věk znamená také vyšší rizika těhotenských komplikací.
„V případě, že vám hrozí předčasná menopauza anebo tuto diagnózu už máte v rodině, doporučuji neodkládat reprodukční plány a navštívit specialistu, se kterým proberete dostupné možnosti,“ říká MUDr. Hana Višňová, vedoucí lékařka kliniky IVF CUBE, a pokračuje:
„Pokud žena nemá partnera, můžeme uvažovat o zmrazení vajíček. Tento postup je však vhodný jen do věku přibližně 35 let. Oocyty totiž v průběhu života ženy ztrácejí svou původní kvalitu a stoupá množství geneticky vadných oocytů,“ vysvětluje H. Višňováa dodává:
„Při některých typech onemocnění, například onkologických nebo imunologických, může lékař zvolit také kryokonzervaci ovariální tkáně.“
Nespoléhejte se na experimentální terapie
Odbornice rovněž nedoporučuje spoléhat se na různé experimentální postupy, mezi které patří například PRP terapie s využitím krevní plazmy.
„Je možné, že díky PRP injikované do vaječníků se v budoucnu podaří získat oocyty i u žen, které by jinak byly indikované k dárcovskému programu. Stále ale jde o experimentální terapii, vůči níž je řada expertů zdrženlivá. Až dlouhodobý nezávislý výzkum nám poskytne odpovědi na otázky, zda vůbec je PRP rejuvenace vaječníků účinná a bezpečná,“ dodává H. Višňová.
