porodila jsem dve deti obe cisarskym rezem. pri gyn. kontrole po druhem diteti po sestinedeli mi v cytologii del. hrdla vysly poporodni zmeny. co to znamena a je to bezne i po porodu cis. rezem? proc nebyly i po prvnim porodu? moc dekuji za odpoved.
Ženy mají při porodu stále větší zájem o tišení bolesti formou epidurální analgezie. Tato metoda patří mezi nejúčinnější způsob ovlivnění bolesti za porodu. Pomáhá mírnit bolest v první době porodní (kdy se otevírají porodní cesty), ve druhé době porodní, kdy se rodí miminko, a také při následném eventuálním šití poranění po porodu. K mírnění bolestí dochází díky podání malé dávky znecitlivující látky tenkou jehlou přes kůži do epidurálního prostoru páteře.
Účinek je tak vysoký, že ženy v naší zemi porodu s epidurální analgezií začaly říkat »bezbolestný porod«. Ani porod s epidurální analgezií však zcela bezbolestný není, přestože je v možnostech moderní anesteziologie, aby tomu tak bylo, úmyslně se dnes nechává »zbytek bolesti«, zejména na hrázi matky. Tím, že rodička cítí tlaky a mírnější bolest ve II. době porodní, dobře spolupracuje, zejména správně tlačí. Toto opatření vedlo ke snížení klešťových porodů u epidurální analgezie na počet, který je obvyklý u porodů bez jakékoliv analgezie. Epidurální a subarachnoidální analgezie (viz dále) jsou v současné době nejúčinnější metody užívané v porodnictví. Jako jediné dvě metody přinášejí, zejména u rizikových nebo dokonce patologických porodů, výhody pro matku i její dítě.
Proto se epidurální analgezie doporučuje podat v případech, když má žena zdravotní nebo porodnické problémy, jako: kardiovaskulární chorobu, plicní chorobu, chorobu jater, diabetes mellitus, oční choroby, epilepsii, preeklampsii anebo v případech, kdy jí hrozí fyzická a duševní vyčerpanost nebo když se dítě rodí předčasně, u samovolného porodu dvojčat, v případech selhávání placenty, pokud dítě trpí poruchou výživy, nebo se rodí koncem pánevním napřed a nebo po termínu porodu. Dále se má podávat, když je porod uměle vyvolaný, když trvá dlouho, když předpokládáme, že porod skončí operačně, protože se přidáním vyšší dávky může plynule přejít k místní anestezii a pak bez uspání ženy můžeme provést císařský řez nebo třeba vybavení placenty rukou. Epidurální analgezie by se dnes povinně měla podat při porodu mrtvého plodu a při přerušení těhotenství ve II. a III. trimestru těhotenství.
Za jakých podmínek se epidurální analgezie může podat:
• rodička by měla být o metodě řádně informována,
• porodní branka 3 až 4 cm u prvorodičky,
• porodní branka 2 až 3 cm u druhorodičky a vícerodičky,
• vedoucí část plodu by měla být vstouplá v pánevním vchodu,
• nejdříve 30 minut před nebo 30 minut po protržení vaku blan,
• rodička by neměla v I. ani ve II. době porodní ležet v poloze na zádech, naopak jsou dnes i u porodu s epidurální analgezií vítány všechny alternativní polohy, s jedinou výjimkou, a tou je porod ve vodě, kde je riziko vstupu infekce podél katétru do těla matky,
• když je dostupný lékař-anesteziolog.
Epidurální analgezie se nesmí podat:
• při projevech alergie na místní anestetikum,
• když je infekce kůže v místě vpichu,
• když rodička nesouhlasí,
• při poruchách krevní srážlivosti matky,
• když dítě trpí akutním nedostatkem kyslíku,
• když se začíná předčasně odlučovat placenta,
• při krvácení matky z neznámého důvodu,
• při rychlém, překotném porodu.
Jak se epidurální analgezie podáváRodička leží na levém boku, udělá »kočičí hřbet«. Provede se dezinfekce a zarouškování bederní oblasti zad, místně se znecitliví kůže a podkoží. Pak se podá lokální anestetikum s opioidem do epidurálního prostoru, zavede se epidurální katétr, což je velmi tenká hadička, kterou žena na zádech vůbec necítí a katétr se připevní na rameno rodičky. Zavedení epidurální analgezie trvá asi 5 až 10 minut a celý výkon popisuje většina rodiček jako víceméně nebolestivý.
Přednosti:
• téměř ideální metoda splňující podmínky porodnické analgezie,
• podává se místně, a proto se do krve matky a dítěte dostane tak nepatrné množství léků, že se jedná o metodu zcela bezpečnou,
• analgeticky nejúčinnější metoda porodnické analgezie,
• analgezovaná oblast odpovídá přesně potřebám u porodu,
• příznivý vliv na porodní proces a psychiku rodičky – neovlivňuje životní funkce novorozence,
• neovlivňuje volný pohyb ženy během porodu, umožňuje i alternativní polohy rodičky u porodu,
• epidurální analgezie účinkuje libovolně dlouhou dobou, protože se místní anestetikum může přidávat epidurálním katétrem,
• při katetrizaci epidurálního prostoru umožní časově postihnout I., II. i III. dobu porodní,
• neprodlužuje ani nezkracuje porod,
• dnes již nezvyšuje počet porodnických operací (porodnické kleště, císařský řez),
• v případě potřeby je možné analgezii rozšířit na epidurální anestezii, ve které je možné provést kteroukoliv porodnickou operaci,
• příznivě ovlivňuje prokrvení dělohy a placenty a tím zlepšuje zásobení dítěte kyslíkem a dalšími potřebnými látkami,
• v důsledku zvýšeného prokrvení pánve částečně uvolňuje svalstvo porodních cest.
Nedostatky:
• organizačně náročná metoda, v porodnici musí pracovat anesteziolog, lépe tým anesteziologů, kteří jsou vzděláni v metodách místní anestezie, a to ještě s ohledem na zvláštnosti, které přináší péče o těhotnou ženu,
• technicky náročná metoda, těhotenství komplikuje podání epidurální analgezie, rodička neudělá pro své břicho potřebně »kočičí hřbet«, často není schopna pro porodní bolesti zachovat absolutní klid a nehýbat se, problém přináší i hmotnostní přírůstek v těhotenství, nejsou vzácností maminky vážící nad 100 kg, a to je hranice, kdy se nemusí podařit epidurální analgezii podat,
• riziko nízkého krevního tlaku rodičky. Je možné preventivní podání opioidu, čímž se docílí snížení dávky místního anestetika, které změny tlaku rodičky způsobuje,
• oslabení děložních kontrakcí, je možné preventivní podání opioidu, čímž se docílí snížení dávky místního anestetika, které oslabení děložních kontrakcí způsobuje,
• riziko poranění obalů míchy, hrozí bolest hlavy po porodu, což se stane asi u dvou rodiček ze sta (2 %),
• finančně náročná metoda
