Riziko nákazy klíšťovou encefalitidou se stále zvyšuje

Onemocnění klíšťovou encefalitidou se vyznačuje nízkou smrtností, ale dlouhou rekonvalescencí, která v některých případech dosahuje až 3 měsíců. Kvalita života v rekonvalescenci se snižuje a trvalé následky nejsou výjimečné. Nemocný je na přibližně 2,5 měsíce vyřazen z pracovního procesu, přibližně 1% nemocných končí v invalidním důchodu.

Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění mozku a mozkových blan, které je přenášeno klíšťaty. Počet nemocných klíšťovou encefalitidou se každým rokem mírně zvyšuje a jako jedinou účinnou ochranou zůstává včasné očkování. Za prvních 9 měsíců letošního roku bylo hlášeno 457 případů.

Přenos klíšťové encefalitidy

Nejčastěji dochází k onemocnění po přisátí infikovaného klíštěte. Virus mohou přenášet všechna vývojová stádia klíštěte obecného. Klíšťata se drží hlavně na okrajích lesů, v nízkých porostech, ale i v trávě. Hodně jich bývá především ve smíšených lesech. Nejvíce klíšťat nakažených klíšťovou encefalitidou je v povodí Vltavy a Berounky, na Křivoklátsku, na Opavsku, u Vranovské přehrady, v jižních Čechách a v Posázaví. Nově se zvyšuje výskyt i v okolí města Brna a Jihlavy. Další možnou cestou přenosu je požití nepasterizovaného mléka, nebo z něho vyrobených mléčných výrobků.

Charakteristika onemocnění klíšťovou encefalitidou

Tato nemoc probíhá často záludně ve dvou fázích: u asi 2/3 nemocných se nejprve dostaví chřipkové potíže: teplota, únava, pobolívání hlavy, pocit rozlámanosti. Nemocný navštíví lékaře, ten klíšťovou encefalitidu nepozná a léčí ji jako nachlazení. V této fázi nemoci je totiž toto onemocnění od běžné chřipky nerozpoznatelné. Po několika dnech se nemocnému uleví, cítí se zdráv nebo jen unavený, teplotu nemá, a proto ho překvapí znovuobjevení příznaků druhé fáze nemoci. Tentokrát je již velká bolest hlavy, teplota, často závrať, nemocnému vadí světlo do očí. Při novém vyšetření lékař nalezne „dráždění mozkových plen“ a s podezřením na klíšťovou encefalitidu doporučí hospitalizaci. Při přijetí je nemocný podrobně tělesně i neurologicky vyšetřen a zánět centrálního nervstva je doložen chorobným nálezem v mozkomíšním moku.

Klíšťová encefalitida může probíhat jako lehčí onemocnění – zánět mozkových blan (meningitida) nebo může mít závažnější - encefalitickou formu se závažnějším postižením funkcí mozku, poruchami spánku, poruchami paměti a vědomí, zmateností atd.. Nejtěžším průběhem se vyznačuje encefalomyelitická forma, která je charakterizována rozvojem chabých obrn, často jde o postižení horních končetin. Nemocný může na tuto nemoc i přes intenzivní péči zemřít (v letošním roce podle dat SZÚ zemřeli 3 lidé).

Léčba klíšťové encefalitidy

Od počáteční návštěvy lékaře, přes diagnózu, případnou hospitalizaci u těžších případů a dlouhodobou rekonvalescenci může uplynout někdy i více než 3 měsíce. U těžších průběhů je nevyhnutelná hospitalizace, která průměrně trvá 2 týdny a poté je nemocný propuštěn do domácího léčení. Celková rekonvalescence trvá průměrně 89 až 95 dní.

Ani pak nemá pacient vyhráno. Téměř 70% pacientů si stěžuje na silné bolesti hlavy, 54% uvádí třes, 33% trpí poruchami spánku, u 31% se objevují závratě a 24% pacientů uvádí pseudoneurastenický syndrom.

Výskyt klíšťové encefalitidy

V České republice je klíšťová encefalitida nejčastěji hlášenou infekcí postihující nervový systém. Počet hlášených onemocnění se ročně pohybuje ve stovkách, obvykle mezi 500 - 700 případy. Toto závažné onemocnění se nevyskytuje jen na území České republiky, ale zasahuje i okolní státy ve střední Evropě, část skandinávských a pobaltských zemí.

Nejčastěji dochází k nákaze při pobytu v přírodě, tj. při procházkách, sběru lesních plodů, zahradničení, sportování.... Nakazit se tedy může každý.

V absolutních počtech v roce 2003 za prvních 9 měsíců bylo hlášeno v celé České republice 457 osob. Podle počtu hlášených případů v tomto roce se zdá, že nemocnost v letošním roce opět stoupne.

Nejvyšší nemocnost je u dospělých osob ve věkové skupině 55 - 64 let. Vysoká nemocnost je

i v dalších věkových skupinách dospělých osob, kde bývá zaznamenáván i těžší průběh onemocnění.

Případy onemocnění klíšťovou encefalitidou v roce 2003, údaj k 30.9.

Údaje ze sousedního Rakouska ukazují, že díky zvýšení proočkovanosti obyvatelstva dochází ke snížení počtu onemocnění klíšťovou encefalitidou. Rakousko v roce 1979 evidovalo každým rokem 700 onemocnění klíšťovou encefalitidou (srovnatelné se situací v České republice dnes). Díky zvýšení proočkovanosti obyvatelstva se docílilo snížení počtu onemocnění na téměř 50 ročně.

Jedinou účinnou ochranou proti tomuto onemocnění je očkování .

Ke snížení nemocnosti je nutno dosáhnout alespoň 80 % proočkovanosti. V sousedním Rakousku teprve při vysoké proočkovanosti obyvatel došlo k poklesu nemocnosti.

Očkováním se rozumí aktivní imunizace proti virové klíšťové encefalitidě dětí i dospělých. Základní očkovací schéma se skládá ze tří dávek. Očkovat se může po celý rok, nejvhodnější doba pro očkování jsou chladné měsíce roku.

Základní očkovací schéma

1. dávka: co nejdříve (platí pro chladné i teplé období roku)
2. dávka: 1-3 měsíce po 1. dávce (v chladném období roku), 14 dní po 1. dávce (v teplém období roku)
3. dávka: 9-12 měsíců po 2. dávce (v chladném i teplém období roku).

Každé 3 roky je doporučeno obnovit účinnost očkování jednou dávkou. Doba vhodná pro očkování je právě nyní.

Úhrada očkovací látky ze strany zdravotních pojišťoven

Zdravotní pojišťovny poskytují příspěvky na očkování proti klíšťové encefalitidě v rámci nadstandardních programů. O způsobu úhrady se musí pojištěnci informovat u své zdravotní pojišťovny.

"v Praze, 8. října 2003
ExMise Public Relations"