Při periodě dojde ke ztrátě 50 ml krve
Žena stráví menstruací přibližně 3 500 dní. Průměrná žena v moderní industrializované společnosti menstruuje 450krát za život. Naopak ženy v prehistorii menstruovaly pouze 50krát a dnešní ženy žijící v zemědělských regionech menstruují zhruba 150krát za život. To je jen pár zajímavých údajů týkajících se periody, jak někdy menstruaci také označujeme. Ta se objevuje přirozeně jako součást cyklického procesu u zdravých žen, který začíná pubertou a končí závěrem reprodukčního věku předtím, než nastane klimakterium neboli menopauza. Odstup mezi jednotlivými cykly je průměrně 28 dní, kdy probíhá ovulace. Při periodě žena ztratí přibližně 50 až 80 ml krve. Menstruace se přitom u každé ženy projevuje zcela individuálně, nejčastěji ji však doprovázejí viditelné změny nálad, únava, drobné výkyvy tělesné hmotnosti a bolesti v podbřišku či na prsou. U 40 až 60 % žen se pak objevuje bolestivá menstruace, takzvaná dysmenorea, přičemž 5 až 10 % z nich musí dokonce vyhledat lékařskou pomoc.
Čtěte také: Premenstruační syndrom – pomoc z přírody
V zimě je menstruace delší a bolestivější
Zvýšená bolestivost menstruace provází ženy především v zimním období. Krvácení je během chladných měsíců hustší, perioda trvá déle než obvykle a doprovázejí ji pocity kontinuální bolesti různé intenzity.
„Nezřídka se během zimy ženy setkávají i s přerušením menstruačního cyklu. Takzvaná amenorea je absence menstruace, kdy perioda vynechá, a kterou způsobuje řada faktorů. V zimě je nejčastěji důsledkem onemocnění, fyzického výkonu při outdoorovém sportování nebo zvýšené hladiny estrogenu způsobené stresem,“ přibližuje renomovaný gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan. Je také dokázáno, že menstruační cyklus ovlivňuje i průměrná délka slunečního svitu. Zimní období charakterizují mnohdy také intenzivnější projevy premenstruačního syndromu, tedy subjektivních psychických či zdravotních obtíží, které těsně předcházejí startu menstruace. I zde je na vině úbytek denního světla.
Čtěte také: Předčasná menopauza
Běžné zimní onemocnění může menstruaci zpozdit nebo vynechat
Chladné měsíce s sebou obvykle přinášejí různá virová a infekční onemocnění, která nás donutí ulehnout do postele a podstoupit několikadenní léčbu. Nachlazení, chřipka, angína či jiné virózy mají často vliv na dočasné pozastavení menstruace. Může se proto stát, že během jednoho měsíce se perioda vůbec nedostaví, po doléčení onemocnění se však zpravidla znovu objeví. Na svědomí to má jednak ovulace, která se vlivem horečky a oslabené imunity těla opozdí a s ní přijde později také menstruace, jednak též samotná léčba nemoci.
„Přestávku v menstruaci mohou způsobit léky, kterými se onemocnění utlumuje. Ať už se jedná o nově nasazený léčebný přípravek, nebo například o změnu v dávkování stávajících medikamentů, to vše může mít vedlejší účinek, který se projeví právě pauzou v menstruačním cyklu,“ vysvětluje Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma.
Čtěte také: Cytologické vyšetření
V polovině menstruačního cyklu oslabují svaly, hrozí zlomeniny na lyžích
V zimě je rovněž nezbytné dbát na pravidla dostatečně teplého oblékání, neboť v chladu hrozí zvýšené riziko nastydnutí močových cest, které mohou zkomplikovat průběh menstruace. Na prochladnutí těchto partií jsou ženy obzvlášť citlivé. Přestože rčení „nastydlé vaječníky“ dávno zlidovělo, nepodílí se na nich paradoxně chlad. Zánět vaječníků, častý zejména v zimních měsících a negativně ovlivňující menstruaci, způsobují bakterie přenášené pohlavním stykem. Zima může toto onemocnění pouze zhoršit, případně oslabit organismus do té míry, že tělo pak snáze podlehne infekci. Také změny hormonální hladiny, které jdou ruku v ruce s periodickými cykly, se projevují nejen na psychickém stavu ženy, ale i na kvalitě svalů a šlach. Ty jsou totiž v různých fázích menstruace náchylnější ke zranění. Především v polovině cyklu se šlachy uvolňují, svaly nejsou tak pružné a silné a nedokážou uchránit tělo od zranění. Je to dáno výrazným poklesem hladiny estrogenu, který ovlivňuje jejich sílu a odolnost. Uprostřed menstruace se tak ženy mohou nejvíce obávat zlomenin a dalších nepříjemných zranění, jimž přejí zejména zimní sporty jako lyžování, běžkování, snowboarding nebo lední bruslení.
