Projevy onemocnění se poněkud liší u osob s lokalizací vředu v žaludku a v dvanáctníku. Typickým projevem dvanáctníkového vředu, který nacházíme mnohem častěji než vřed žaludeční, je bolest. Lokalizována je ve středním epigastriu, nejčastěji vpravo od pupku. Vyskytuje se minimálně u 75 % osob s vředovou nemocí dvanáctníku.
Vředová choroba může být léčena režimovými opatřeními, léky, nebo chirurgicky. Léčebný režim zahrnuje fyzický klid, duševní klid a dostatek spánku, dietu a pravidelný stravovací režim a další opatření.
Fyzický klid -- u některých osob může být pouze relativní, někteří nemocní jej však vzhledem k tomu, že i menší fyzická námaha jejich potíže iniciuje nebo potencuje, dodržují až absolutně. Současná medikace je ovšem tak efektivní, že se již ustoupilo od striktního příkazu dodržovat fyzický klid všem nemocným s vředovou nemocí nebo minimálně všem s primoulcerací. Pouze u nemocných, kteří pracují těžce fyzicky, má být v rámci terapie akutního vředu velká fyzická zátěž vyřazena.
Duševní klid a dostatek spánku -- důležitým opatřením jsou tam, kde vznik vředové nemoci souvisí se stresovou životní situací, s výraznou psychickou zátěží v zaměstnání nebo u osob ve směnných provozech.
Dieta a pravidelný stravovací režim -- stále patří do komplexu režimových opatření, ale jejich význam se poněkud snížil. V podstatě dnes neexistuje žádná dieta, která by zásadním způsobem pozitivně ovlivnila proces hojení. Zcela opuštěna byla v minulosti jednoznačně doporučovaná mléčná dieta. Byla zjištěno, že třebaže mléko ovlivní krátkodobě žaludeční pH, následně v rámci trávení mléčné bílkoviny dojde k postprandiální hyperaciditě. Navíc má řada nemocných s vředovou nemocí subjektivní potíže z intolerance mléka.
Hovoříme-li o tom, že neexistuje účinná dieta v terapii vředové nemoci, neznamená to, že nemocným je povoleno jíst všechno. Za zcela nevhodné jsou považovány potraviny chemicky dráždivé, tj. strava aromatická, kořeněná. Zcela jistě nevhodné je pití kávy, a to i označené jako káva bez kofeinu, podobné účinky má ovšem i silný čaj. Nevhodné jsou dále nápoje s vysokým obsahem kysličníku uhličitého, stimulační efekt má Coca-Cola. Nevhodný je alkohol -- víno a destiláty, řada nemocných ovšem velice dobře snáší "malé" a méněstupňové pivo, vypité po jídle.
Pokud jde o přípravu jídla, vhodná je strava dobře tepelně a mechanicky upravená, podávaná v průběhu dne ve více objemově menších porcích.
I přes všechna tato obecně platná doporučení je dieta u osob s vředovou nemocí individuální záležitostí. Někteří nemocní velice úzkostlivě dbají, aby se stravovali dietně podle různých dostupných příruček, jiní nemocní jedí bez větších potíží téměř všechna jídla. Režimová opatření spočívají v celkové úpravě životosprávy. Nepochybně sem patří i doporučení nekouřit, nebo alespoň kouření významně omezit. Existují starší práce prokazující, že kouření významně zpomaluje hojení vředů. Protože však je limit pro kuřáka stanoven neobyčejně vysoko (více než 10 cigaret denně), je otázkou, co je myšleno omezením kouření. Podobně negativní vliv na hojení vředových lézí mají některé léky. Je třeba vyloučit veškerá nesteroidní antirevmatika a kyselinu acetylsalicylovou. Řešením není ani aplikace nesteroidních antirevmatik např. formou čípku, protože jejich efekt je systémový. Při bolestech kloubů je možno použít např. paracetamol, který nepatří mezi ulcerogenní léky. Jak již bylo uvedeno, osoby s akutní vředovou nemocí, které vykonávají fyzicky těžkou práci nebo pracují ve směnném provozu, mají být z těchto činností vyřazeny a je třeba jim doporučit pracovní neschopnost. Samozřejmě se to týká i nemocných s komplikovaným průběhem vředové nemoci. Jinak však není nutné pracovní neschopnost doporučovat plošně a striktně; velice důležitou roli hraje i postoj samotného pacienta. Nemocní s vředovou nemocí jsou hospitalizováni v podstatě pouze při komplikacích, z nichž nejčastější je krvácení do gastrointestinálního traktu. Za vhodnou však považujeme hospitalizaci u osob s terapeuticky refrakterními vředy. Posledním, nikoliv však zanedbatelným režimovým opatřením je lázeňská léčba. Kromě zajištění pravidelného stravovacího režimu a léčebných procedur disponuje významnou složkou psychoterapeutickou, která je nedílnou součástí terapie vředové nemoci. Prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc.
převzato z knihy "
Přidat nový komentář