V důsledku zvýšených hladin kyseliny močové, což je přirozený produkt látkové přeměny tzv. purinů (látek vyskytujících se v buněčných jádrech), dochází k ukládání solí...
Revmatoidní artritida (RA) je typicky lidská choroba, která postihuje klouby, mimokloubní struktury i orgány (např. plíce, srdce, oči, kůži). Co je příčinou revmatoidní artritidy (RA) a jak toto zánětlivé onemocnění vzniká, se vědcům zatím nepodařilo objasnit. Předpokládá se existence dosud neznámého vyvolávajícího faktoru, který společně s genetickými dispozicemi vede ke vzniku velmi složité imunitní reakce.
Revmatoidní artritida je nemoc, při které imunitní systém napadá vlastní zdravou tkáň. Způsobuje v organismu chronický zánět šířící se celým tělem, který přednostně poškozuje klouby a tkáně.
Stadia revmatoidní artritidy
1. stadium: Poškození měkkých tkání kolem kloubu a osteoporóza (řídnutí) kostí v blízkosti kloubu. Struktura kloubu zatím není porušena.
2. stadium: Osteoporóza kostí v blízkosti kloubu, na kloubu se již objevují eroze (porušení struktury kloubní plochy kosti), ale kloub dosud není deformován.
3. stadium: Eroze jsou přítomny a na kloubu se objevují deformity (změna tvaru a uspořádání kloubu).
4. stadium: Úplná ztuhlost kloubu bez možnosti pohybu.
Prvotní fáze revmatoidní artritidy nepředstavují pro člověka výraznější omezení běžných životních činností. Je spojena především s otoky kloubů, ztuhlostí a bolestmi nebo náhlá neschopnost zvednout ruce nad úroveň ramen. Hybnost se však postupně zhoršuje s dalšími stádii onemocnění, které mohou ve finále vést až k celkové ztrátě hybnosti daného kloubu.
Mezi další příznaky artritidy patří velmi často únava a vyčerpání. Jednotlivé příznaky se postupně střídají v obdobích, kdy pacient příznaky nemoci nepociťuje a kdy je jimi sužován. Onemocnění se projevuje symetricky v obou polovinách těla a kromě kloubů může napadat také plíce, srdce či oči.
Časté projevy revmatoidní artritidy
- Teplota, únava
- Úbytek na váze či nechutenství
- „Ranní ztuhlost“
- Otok kloubů, bolestivost v okolí kloubů
- Záněty šlach, záněty mazových váčků v oblasti kloubu
- Deformity
- Omezení hybnosti nemocného
Revmatoidní artritida snižuje funkční schopnosti i kvalitu života pacienta a průměrně zkracuje život nemocných o 5–10 let. Objevuje se nejčastěji mezi 40. a 60. rokem života, výjimkou však nejsou ani mladí pacienti, u nichž může onemocnění během několika let způsobit invaliditu. Typickým příznakem je ranní ztuhlost kloubů a jak nemoc postupuje, dostavují se jejich otoky, bolestivost a následně i změna tvaru a struktury. V pokročilé fázi dochází k úplné ztuhlosti, pacient už obvykle nemůže chodit ani zvládat běžné denní činnosti. Velmi závažné pro kvalitu života je postižení drobných kloubů ruky, které znemožňuje sebeobsluhu pacienta (oblékání, hygienu, psaní apod.). Včasné zahájení léčby však může vývoj nemoci výrazně zpomalit, zcela vyléčit revmatoidní artritidu zatím nelze.
Biologická léčba v posledních letech výrazně přispěla ke zlepšení výsledků léčby revmatoidní artritidy. Mezi její výhody patří to, že nepoškozuje ostatní buňky a orgány těla, protože její účinek je přesně cílen na imunitní systém, kde blokuje činnost určitých prozánětlivých buněk.
Inovativní léky: komfortnější léčba, méně hospitalizací, delší život
„Díky biologické léčbě v kombinaci s výměnou kyčelních kloubů jsem se odhodlal a začal více cestovat a užívat si života. Před výměnou a léčbou jsem chodil o berlích. Nemohl jsem bolestí stát, byl jsem permanentně ztuhlý a unavený, což samozřejmě mělo dopad na můj pracovní i soukromý život,“ popisuje změnu života David Kříž, pacient a koordinátor Revma Ligy ČR. Nástup účinků léčby byl podle něj rychlý a jediné, co mu vadilo, byla injekční aplikace léků. To se dnes už ale změnilo.
„Na trh byly uvedeny nové orální cílené syntetické léčivé přípravky DMARD, díky kterým už není nutné aplikovat léčivou látku pomocí injekční stříkačky. Zvyšuje se tak pacientův komfort během léčby. Věříme, že další převratné objevy budou následovat,“ říká k novinkám v léčbě Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a doplňuje:
„Ve vývoji je dalších 50 nových moderních terapeutik určených k léčbě revmatoidní artritidy, které mohou pacientům dále pomoci.“
Včasné zahájení biologické terapie u pacientů s RA je doprovázeno poklesem pracovní neschopnosti z 19,4 % na 5,6 % již po 3 měsících léčby a produktivita práce se v důsledku kratší délky pracovní neschopnosti zvýšila.
„Přínosy včasného zahájení biologické terapie u pacientů s revmatoidní artritidou pozorujeme například v poklesu pracovní neschopnosti, konkrétně z 22 na 10 dní. Zároveň dochází ke zkrácení doby, kterou pacienti tráví v nemocnicích, a navzdory rostoucí prevalenci klesá počet pacientů, jež je nutné hospitalizovat. V roce 2018 vyžadovalo hospitalizaci méně než procento nemocných,” uvedl prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).
Ačkoliv biologické léky prokazatelně výrazně zlepšují léčbu autoimunitních onemocnění u indikovaných pacientů, jejich nákladnost představuje překážku jejich širokému uplatnění. V ČR činí náklady na léčbu pacienta zhruba 200 tisíc korun ročně. Náklady je však nutné vnímat v kontextu přímých úspor (tj. úspory, které účinná léčba přinese zdravotnímu systému tím, že udrží pacienta déle bez potřeby další zdravotní péče) a také úspor nepřímých (tj. úspor generovaných v rámci sociálního systému tím, že udrží pacienta déle práceschopného). Vstupem biosimilárních léků na trh se navíc snižuje cena celé lékové skupiny, tj. i původních originálních léčiv, čímž se léčba stává dostupnější.
Dnešní léčebné možnosti a tzv. léčba k cíli
V posledních letech došlo k významnému posunu v léčebných možnostech. Základem léčby jsou chorobu modifikující léky (tzv. DMARD), mezi které patří konvenční syntetické a cílené syntetické léky. Při včasném režimu podávání DMARD mohou pacienti dosáhnout stavu s nízkými či žádnými známkami aktivity onemocnění. Často se také podávají glukokortikoidy pro jejich rychlý protizánětlivý účinek. Dnes mají pacienti k dispozici několik biologických léků, které jsou výrazně účinnější, i když nejsou vhodné pro všechny nemocné. Moderní léčiva byla dříve dostupná pouze nejvíce postiženým pacientům.
„Cílená léčba se podává ve specializovaných centrech, je indikována při vysoké aktivitě nemoci, v některých případech lze podat i při středně vysoké aktivitě, pokud je účinek konvenční léčby nedostatečný, nebo není tolerována,“ uvádí léčebné možnosti prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D. Zdůrazňuje ale, že důležitá je kromě tzv. léčby k cíli také aktivní komunikace pacienta s lékařem. K dispozici jsou také nejmodernější malé synteticky vyrobené molekuly s perorálním podáváním neboli inhibitory Janusových kináz (JAK) mají rychlý nástup účinku s poklesem a dlouhodobým udržením nízké klinické aktivity a zpomalením rentgenové progrese. Inhibitory jsou schválené k léčbě dospělých pacientů se středně až vysoce aktivní RA a nedostatečnou odpovědí na jinou léčbu.
Léčba je dostupnější, byť obtíže přetrvávají
Od 1. února 2019 se k účinné biologické léčbě dostávají i pacienti spadající do „střední závažnosti nemoci“. I když na novou léčbu tak dosáhnou další tisíce pacientů, je dostupnost péče u nás nízká.
„Palčivou problematikou je stále včasná diagnostika onemocnění na úkor relativně dlouhých objednacích termínů. Tomu lze předejít etablováním center nebo ambulancí pro časný záchyt revmatoidní artritidy, jež umožní diagnostiku a nasazení léčby zkrátit z několika měsíců na několik málo týdnů, ideálně dva až čtyři,“ uvádí profesor Šenolt.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna léčbu revmatoidní artritidy dlouhodobě sleduje. Náklady na léčbu každoročně stoupají, což je způsobeno širší dostupností moderní biologické léčby. Prioritou pojišťovny je zajistit komplexní a včasnou léčbu a její dostupnost pro všechny pacienty indikované k léčbě. Ve spolupráci s Revma Ligou ČR a ÚZIS vytváříme tzv. revma mapu, která bude obsahovat přehled revmatologických center a revmatologů, a zároveň podporujeme vznikl lokálních ambulancí včasného záchytu onemocnění,” uzavírá Ing. David Šmehlík, MHA, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči.
Mnozí pacienti popisují zlepšení jako zázrak
„Jde o výraznou pozitivní změnu, která nesmírně zvyšuje kvalitu života. Nikdo nechce zažít to, že není schopen vykonávat i běžné denní činnosti. Onemocnění lidem postupně narušuje schopnost pracovat. Pokud včas dostanou účinnou léčbu, zachovají si všechny své sociální role, mohou pracovat, postarat se o rodinu a žít zcela „obyčejný“ život. Bez účinné léčby pacienti končí v částečném nebo plném invalidním důchodu a je známo, že návrat z invalidity do běžného pracovního výkonu je u pacientů s revmatickými chorobami obtížný a velmi nepravděpodobný,” říká Edita Müllerová, předsedkyně spolku Revma Liga ČR.
Zdroj: aifp.cz, www.revmaliga.cz
