V důsledku zvýšených hladin kyseliny močové, což je přirozený produkt látkové přeměny tzv. purinů (látek vyskytujících se v buněčných jádrech), dochází k ukládání solí...
Dosud se k biologické léčbě dostali pouze v nejvyšší aktivitě nemoci – tedy laicky řečeno – když už se nemohli hýbat. Naděje na zlepšení stavu spojená s uvolněním léčby by se tak v Česku mohla nově týkat přibližně 8 000 pacientů.
Říká to Edita Müllerová, předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR. V tuzemsku touto chronickou nemocí, která postihuje klouby a mimokloubní struktury, trpí přibližně 69 000 osob.
„O dostupnost biologických léků pro pacienty v časnějších stadiích nemoci jsme bojovali od roku 2015 a jsme nadšeni, že Státní ústav pro kontrolu léčiv jeden z těchto léků v první linii pro pacienty uvolnil, je to také díky intenzivní práci pojišťoven na dohodě o ceně. Dosud se takto léčilo pouze 5 % revmatiků – zlomek vhodných pacientů ve srovnání se zbytkem Evropy, a to i přes neustále klesající cenu léků. V pokročilé fázi nemoc pacienta natolik pohybově omezuje, že už obvykle nemůže chodit do práce, sportovat, zvládat běžné denní činnosti. Pokud dostane léčbu dříve, může pracovat, fungovat v rodině a vracet peníze do systému například ve formě daní,” vysvětluje Edita Müllerová.
Čtěte také: Jste unavení? Možná za to může artritida
Revmatická onemocnění
Revmatická onemocnění (revma) postihuji pohybový aparát (klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony), mnohdy i některé jiné orgány. Rozdělují se do několika základních skupin: revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida, tzv. systémové nemoci a další), degenerativní revmatické nemoci (artróza), infekční artritidy, metabolické a endokrinní choroby spojené s revmatickými stavy (dna) a mimokloubní revmatismus. Mezi nejčastější a nejznámější patří zejména revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc a dna.
Paní Gabriela: Nemoc mě mnohdy na měsíce naprosto znehybní
Jednou z pacientek, která by nyní mohla léčbu dostat, je maminka dvou malých dětí Gabriela Uhráková (39). Přestože ji nemoc mnohdy na měsíce naprosto znehybní tak, že si nemůže ani ukrojit chleba nebo vyčistit zuby, spadá do kategorie střední závažnost a na biologickou léčbu do této chvíle neměla nárok. To by se od zítřka mělo změnit.
„Revmatoidní artritidu mám od 29 let a moje stavy se často mění, je mi třeba dva měsíce dobře a pak dva měsíce sotva chodím, bolí mě klouby, mám ztuhlé ruce. Teď bych se chtěla vrátit po mateřské znovu do práce. O biologické léčbě se chci bavit se svou lékařkou, protože se potřebuji postarat o malé děti, partnera a ráda bych pracovala,“ říká Gabriela Uhráková.
Čtěte také: Revmatoidní artritida - příznaky které byste neměli ignorovat
Uvolnění biologické léčby je krok dobrým směrem
Podle předsedy České revmatologické společnosti (ČRS) prof. MUDr. Jiřího Vencovského, DrSc., je uvolnění léčby krok dobrým směrem a odpovídá evropským i národním doporučeným postupům.
„Zatím se tato změna týká jednoho léku, ale je pravděpodobné, že bude následovat uvolnění dalších léků ze stejné skupiny blokátorů TNF pro léčbu revmatoidní artritidy ve střední závažnosti. Je ale potřeba zajistit, aby centra pro biologickou léčbu byla k dispozici rovnoměrně po celé republice, protože někde mohou skončit přetížena a na druhou stranu v současné době víme o centrech, která nemohou pracovat, jak by chtěla, kvůli absenci smluv se zdravotními pojišťovnami,“ dodává prof. Vencovský.
A to je další horká novinka v oblasti péče o pacienty s revmatoidní artritidou – pacientský spolek Revma Liga společně s ČRS a největší českou zdravotní pojišťovnou VZP se domluvily na zmapování péče o pacienty. Podle dat pojišťovny vyhodnotí nejen rozmístění pacientů, jejich přístup k centrům biologické léčby a k revmatologům, ale i informace o používané medikaci nebo tzv. migraci za lékařem.
„Na základě těchto dat pak nastavíme síť tak, aby odpovídala reálným potřebám. Potřebujeme racionálně postavenou síť. Chceme dokázat, že je možné pracovat i v širší platformě rychle, systematicky a najít vzájemnou shodu ve prospěch pacientů. Již jsme na straně pojišťovny podnikli první kroky, pracujeme jak s pacienty, tak s ČRS,“ komentuje náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči David Šmehlík.
V současnosti funguje v ČR 46 center pro biologickou léčbu a další 4 dětská centra pro biologickou léčbu.
Čtěte také: Artróza palce ruky - rhizartróza
