Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Zapátrejme v paměti. Kdopak z nás znal minulý rok lék Relenza nebo Tamiflu? Jen odborníci. Dnes o něm mluví i malé děti. Málokterý farmaceutický preparát měl to štěstí, že se stal mediální hvězdou. S nadějí se k němu upírají zraky miliónu lidí na celém světě a to ještě neměl možnost ukázat, jaký potenciál se v něm skrývá.
Jak tyto léky působí
Oba zmiňované léky obsahují účinnou látku zamezující množení chřipkových virů na podobném principu. Jsou určeny k prevenci i léčbě onemocnění způsobených virem chřipky typu A i B. Ke stejnému typu virů patří i virus ptačí chřipky. Předpokládá se tedy, že léky budou účinné i na toto onemocnění. Nejsou to však jediná známá antivirotika. Lze použít i amantadin (Viregyt-K) a rimantadin (Maridin), ovšem pouze v profylaxi, tedy předcházení chřipky a jen u typu A.
Antivirotika nové generace
Zanamivir byl objeven v Austrálii a uvádí jej na trh pod názvem Relenza® farmaceutická firma GlaxoSmithKline.
Oseltamivir,vyráběný po názvem Tamiflu® je první lék z této skupiny léčiv, který se polyká, zatímco Relenza® se vdechuje. Vyvinula ho firma Gilead Sciences a na trh uvedla pod značkou švýcarská firma Roche.Obě firmy si od roku 2000 svými přípravky konkurují. V počátcích bojovaly s nezájmem o své preparáty, dnes jejich výrobní kapacita nestačí poptávce. Dokud se na trhu neobjeví učinné očkování , možná již v roce 2006.
Ptačí chřipka a doporučení WHO
Na podzim roku 2005 doporučila Světová zdravotnická organizace vládám tyto dva léky k přípravě obrany proti možné epidemii ptačí chřipky způsobené virem H5N1. Podle tohoto doporučení by měly vlády zajistit zásoby léku pro 25% obyvatel. Předpokládá se, že tím umožnění rychlou dostupnost léku a že dojde k zachycení první vlny očekávané epidemie. Podle tohoto doporučení je přípravek vhodný po dobu, než bude vyvinuto účinné očkování.
Účinkují tyto léky i na ptačí chřipku?
Zatím není prokázáno, jak dobře by si léky v případě skutečné epidemie vedly. Účinnost se zatím dokazovala jen na laboratorních kulturách a zvířatech, ale zatím nebyla použita v dostatečném množství u lidí, protože případů ptačí chřipky je pro statistické vyhodnocení ještě málo.
Časopis Nature zveřejnil i studii, kdy lék Tamiflu u viru ptačí chřipky selhal. K tomu se vyjádřila přímo společnost Roche, která informace považuje za zavádějící a nesprávné.
Jednalo se pouze o jeden případ evidovaný WHO z února 2005. Čtrnáctiletá vietnamská dívka onemocněla ptačí chřipkou, ačkoli jí byl lék Tamiflu preventivně podán. Nebylo však prokázáno, zda pacientka nebyla infikována již před nasazením přípravku. Pacientce byl ze vzorků odebraných izolován virus rezistentní k podanému léku. Po zvýšení dávky na dvojnásobek již nebyl v odebraných vzorcích zachycen žádný virus. Pacientka byla jako vyléčená propuštěna z nemocnice domů. Rezistence zjištěná u izolovaných virů byla jen částečná a tak na potlačení viru bylo pouze potřeba zvýšených dávek léku.
Světová zdravotnická organizace i přes tuto informaci nadále doporučuje lék Tamiflu jako optimální přípravek pro prevenci a léčbu ptačí chřipky.
Vedlejší nežádoucí účinky
Je dobré vědět, že oba dva přípravky mohou mít nežádoucí vedlejší účinky. Koncem ledna 2000 rozeslala společnost vyrábějící Relenzu dopis lékařům v evropských zemích, ve kterém varuje, že její lék proti chřipce může u některých pacientů vyvolat vážné dýchací potíže. Upozorňuje, že je třeba lék se zvýšenou opatrností předepisovat pacientům s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí. Pacienti mají být na případné komplikace upozorněni, a mají mít poruce rychle působící bronchodilatátor.
V roce 2000 došlo také k úmrtí osob léčených přípravkem Relenza. Důvodem byl komplikovaný průběh chřipky , souběžné chronické nemoci a také druhotná bakteriální infekce. Lékaři byli upozorněni, že antivirotika nemají žádné protibakteriální účinky, a že je proto třeba u každého pacienta věnovat pozornost možnosti bakteriální infekce.
Přidat nový komentář